11 Tcu 78/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. B., rozsudkem Okresního soudu Kiskőrös, Maďarsko, ze dne 11. 9. 2023, sp. zn. 4.B.138/2023/6., hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu Kiskőrös, Maďarsko (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 11. 9. 2023, sp. zn. 4.B.138/2023/6., který nabyl právní moci téhož dne, byl J. B. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (mimo jiné) nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto: Dne 21. 7. 2023 jednali odsouzený a P. K. ve vzájemné součinnosti a s vědomím činnosti toho druhého za účelem získání majetkového prospěchu tak, že poskytli pomoc 7 syrským státním příslušníkům k jejich nelegálnímu přesunu do západní Evropy po překročení srbsko-maďarské hranice. Za tímto účelem použili vozidlo Renault Masters s registrační značkou XY, registrované v České republice, ve vlastnictví společnosti Moravian Mys s.r.o. a pronajaté P. K., přičemž vozidlo řídil odsouzený. Dne 21. 7. 2023 se pohybovali v oblasti srbsko-maďarské hranice, kde – na dosud neznámém místě – naložili 7 syrských občanů, kteří předtím nelegálně vstoupili do Maďarska, a zahájili jejich převoz do vnitrozemí. S neznámým zadavatelem udržoval odsouzený kontakt prostřednictvím svého mobilního telefonu typu Redmi 9C NFC a P. K. prostřednictvím svého mobilního telefonu typu Xiaomi Meg7, přičemž se ve spojení střídali, přijímali pokyny týkající se přepravy a souřadnice. Policista obvodního oddělení Policie v Kiskőrösi dne 21. 7. 2023 ve 20:30 hodin v zastavěné části obce XY – na základě oznámení občanů – podrobil kontrole vozidlo řízené odsouzeným, ve kterém kromě podezřelých cestovalo dalších 7 syrských státních příslušníků, kteří nedokázali prokázat oprávněnost svého pobytu na území Maďarska. Cílem migrantů byla západní Evropa. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarska. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 19. 9. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice se přepravit přes území Maďarska a uvedeného jednání se dopustil jako člen organizované skupiny a za úplatu. 8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům se přepravit přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. B. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 6. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu