11 Tdo 585/2025-6157 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 5. 2026 o dovolání obviněného V. R., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023, č. j. 11 To 61/2023-5858, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 22 T 8/2022, takto: I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 10. 2023, č. j. 11 To 61/2023-5858, a to v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto ve vztahu k osobě obviněného V. R. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Vrchnímu soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 3. 2023, č. j. 22 T 8/2022-5649, byl (mimo jiné) obviněný V. R. (dále jen „obviněný“) shledán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), dílem dokonaného a dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Soud prvního stupně rovněž rozhodl o uložení trestních sankcí obviněnému a o vině a trestních sankcích dalších spoluobviněných. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal (mimo jiné) obviněný odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 10. 2023, č. j. 11 To 61/2023-5858, tak, že z podnětu odvolání státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci a obviněných S. J., V. R. a M. Š. napadený rozsudek v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. zrušil. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud nově rozhodl tak, že uznal (mimo jiné) obviněného vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), dílem dokonaného, dílem ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento zločin mu odvolací soud uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 70denních sazeb po 3 000 Kč, tedy v celkové výměře 210 000 Kč. Odvolací soud mu rovněž podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu značky Apple iPhone, který ve výroku svého rozsudku konkretizoval. Výše uvedeného zločinu se přitom obviněný dopustil tím, že: I. S. J., V. R., M. Š., s již odsouzeným S. W. K., a zemřelým A. K., jehož trestní věc byla odložena, v době od přesně nezjištěného dne měsíce května 2020, S.W. K. pak od února 2021, do 5.11.2021, kdy byli zadrženi policejním orgánem, na různých místech v Libereckém a Středočeském kraji, každý svým jednáním přispěl k fungování organizované skupiny vytvořené za účelem neoprávněného získávání léčiv s obsahem pseudoefedrinu, následné výrobě metamfetaminu na dosud nezjištěném místě, kdy za uvedeným účelem zřídili na adrese XY balírnu metamfetaminu, jakož i k neoprávněnému získávání metamfetaminu, kokainu, hašiše a konopí od dosud neustanovených dodavatelů a jejich následné distribuci na území České republiky, kdy obvinění S. J. a V. R. organizovali a financovali dovoz léků s obsahem pseudoefedrinu, nákup dalších látek potřebných k výrobě metamfetaminu, jakož i samotného metamfetaminu, kokainu, hašiše a konopí, rozhodovali o způsobu jejich prodeje, stanovovali ceny za jejich prodej, obviněný M. Š. plnil úkoly obžalovaného S. J., kdy se podílel na vážení, balení metamfetaminu a konopí a distribuci metamfetaminu a konopí odběratelům, kteří si je objednávali prostřednictvím latentní internetové sítě „Darknet“, omamné a psychotropní látky dle pokynů vážil, balil, vkládal do poštovních zásilek a tyto pak vhazoval do poštovních schránek či předal do přepravy České pošty, s. p., A. K., do své smrti dne 6. 2. 2021 dodával léky s obsahem pseudoefedrinu za účelem výroby metamfetaminu a metamfetamin distribuoval, již pravomocně odsouzený S. W. K. po technické stránce zajišťoval prodej omamných a psychotropních látek prostřednictvím latentní internetové sítě „Darknet“, omamné a psychotropní látky rovněž prodával prostřednictvím latentní internetové sítě „Darknet“, za což si účtoval 15 % z obratu, přičemž omamné a psychotropní látky stejně jako obviněný M. Š. vážil, balil do poštovních zásilek a tyto pak vhazoval do poštovních schránek, kdy konkrétně: 1. v měsíci květnu roku 2020 nejméně S. J. a V. R. od dosud neustanoveného polského dodavatele koupili 10 kg metamfetaminu, který byl přivezen třemi neustanovenými polskými osobami v kufru vozidla, tento od nich převzal S. J. a odnesl jej do svého pronajatého bytu na adrese Liberec, XY, kde na něj již čekal M. Š. a společně ho zvážili, následně dal S. J. V. R. pokyn k zaplacení dodaného metamfetaminu, tento pak nejpozději do měsíce srpna 2020 prodali neustanoveným odběratelům, 2. dne 5. 10. 2020 kolem 14:20 hodin v Liberci ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY se dohodl V. R. s obviněným M. L. T., jehož trestní řízení je vedeno samostatně, že M. L. T. zajistí v Polské republice 6 000 balení tablet léčiv Modafen obsahující 30 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě po 12 tabletách v jednom balení, celkem tedy 72 000 ks tablet za částku 4 800 000 Kč, za účelem výroby metamfetaminu, přičemž z uvedeného množství tablet léčiva zn. Modafen by bylo možno vyrobit 1 272,7 g metamfetaminu hydrochloridu, 3. dne 12. 10. 2020 ve 13:08 hodin v Liberci, ulici XY přivezl A. K. vozidlem zn. BMW X5, RZ XY, které řídila jeho družka K. V., po předchozí telefonické dohodě na parkoviště před prodejnou JYSK, bílou tašku s modrými uchy obsahující nejméně 22,5 kg léčiva zn. Cirrus obsahující 120 mg pseudoefedrinu v jedné tabletě a předal ji V. R., který ji následně vozidlem zn. VW Passat, RZ XY odvezl S. J. na adresu XY, kde se v tu dobu nacházel i M. Š., za účelem výroby metamfetaminu, přičemž z uvedeného množství tablet léčiva zn. Cirrus by bylo možno vyrobit 4 116 g metamfetaminu hydrochloridu, 4. dne 19. 11. 2020 S. J. spolu s V. R. dovezli vozidlem zn. VW Passat, RZ XY na adresu XY plechové kanystry s chemikáliemi určenými k výrobě metamfetaminu, které téhož dne v 9:50 hodin nakoupil V. R. od osoby jménem „T.“ v XY v zemědělském skladu v objektu bez č. p., následně jel na adresu XY, ulice XY, kde do vozidla nastoupil S. J. a oba pokračovali v jízdě se zastávkou v XY do XY, kde společně vyložili a uskladnili chemikálie v kanystrech, poté V. R. odvezl S. J. do obce XY, dne 8. 12. 2020 M. Š. odvezl vozidlem zn. Škoda Octavia, RZ XY z objektu č. p. XY ve XY celkem 18 plechových kanystrů, každý o objemu 9 litrů, a tyto následně rozvezl na tři místa v XY, kde je vždy po šesti kusech v modrých plastových pytlích vyhodil do kontejnerů na smíšený odpad, konkrétně je vyhodil do kontejneru v ulici XY u domu č. p. XY, do kontejneru v ulici XY u domu č. p. XY a do kontejneru v ulici XY u domu č. p. XY, přičemž v uvedených kanystrech se nacházely stopy metamfetaminu, toluenu a acetonu, jakožto organických rozpouštědel, která jsou užívána při výrobě metamfetaminu hydrochloridu tzv. „českou cestou“ a fenylacetonu, jakožto vedlejšího produktu, který vzniká při výrobě metamfetaminu tzv. „českou cestou“, 5. od přesně nezjištěné doby do 29. 7. 2021 v místě svého bydliště na adrese XY M. Š. pro S. J. přechovával nejméně 182,96 g metamfetaminu, který mu předal dne 29. 7. 2021 v Liberci, ulici XY ve vozidle zn. Škoda Octavia, RZ XY, a tento ho předal téhož dne V. R. ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY, 6. od přesně nezjištěné doby nejméně od 4. 10. do 5. 11. 2021 S. J., V. R., M. Š. a již odsouzený S. W. K. v objektu č. p. XY ve XY přechovávali za účelem další distribuce nejméně 4,5 kg metamfetaminu, přičemž dne 5. 11. 2021 se v uvedeném objektu ve 4 balíčcích ze zatavené folie, každý z nich vložený do igelitového sáčku, nacházelo 1 999 g metamfetaminu hydrochloridu a dimethyl sulfonu obsahující 1 163,7g metamfetaminu báze, 7. obviněný V. R. od přesně nezjištěné doby nejméně od května 2020 do 5. 11. 2021, přechovával a distribuoval omamné a psychotropní látky dalším osobám, a to nejméně v níže uvedených případech: 7 a) dne 19. 8. 2020 kolem 15:00 hodin ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY prodal dosud neustanovenému muži kokain za částku 50 000 euro, 7 b) dne 21. 11. 2020 kolem 9:53 hodin v XY u OC Olympia ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY předal A. K. 250 g metamfetaminu za účelem další distribuce, 7 c) dne 10. 2. 2021 kolem 13:06 hodin v XY, ulici XY ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY předal dosud neustanovenému muži 4 g nezjištěné omamné či psychotropní látky, 7 d) dne 16. 2. 2021 kolem 10:44 hodin ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY předal dosud neustanovenému muži nejméně 5 g nezjištěné omamné či psychotropní látky, 7 e) dne 26. 2. 2021 kolem 14:15 hodin v Praze u XY ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY prodal dosud neustanovenému muži nezjištěnou omamnou či psychotropní látku za částku 45 000 Kč, 7 f) v přesně nezjištěné době v zimě 2020 do léta 2021 v Liberci, ulici XY v restauraci XY nejméně ve třech případech prodal V. R., po 1 g kokainu za částku po 1 800 Kč, 7 g) dne 6. 1. 2021 kolem 15:00 hodin v Liberci na parkovišti u obchodního domu XY ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY mu A. K. z důvodu špatné kvality vrátil 270 g metamfetaminu a současně si u něj objednal nejméně 500 g metamfetaminu, předal A. K. 250 g metamfetaminu za účelem další distribuce, 7 h) dne 10. 1. 2021 kolem 10:45 hodin v XY u OC Olympia na parkovišti u myčky vozidel předal A. K. nejméně 1 kg metamfetaminu za účelem další distribuce, 7 ch) od přesně nezjištěné doby do 5. 11. 2021 ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY, které bylo dne 5. 11. 2021 zaparkované v Liberci, ulici XY, pod domem č. p. XY, přechovával celkem 23,26 g metamfetaminu obsahující 18,6 g metamfetaminu báze (80 %), (…). II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podává nyní obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Bc. Pavla Kroupy, advokáta, dovolání s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) [v první variantě] a h) [v obou variantách] tr. ř. V úvodu rekapituluje dosavadní průběh trestního řízení, rozsudky obou soudů, podstatu jemu přisouzeného skutku a své odvolací námitky. Přípravné řízení je podle něj zatíženo procesními vadami, které založily nezákonnost důkazů, které byly při hodnocení deformovány. 4. Obviněný se neztotožňuje s tvrzením odvolacího soudu uvedeným v bodech 48 a 50 jeho rozsudku. Není podle něj jasné, jak mohl odvolací soud jistá skutková zjištění, která v rámci dokazování ani neopakoval, vzít jako podklad pro svůj rozsudek a uznat jej vinným zejména pro skutky pod body 7 a) až e) a g) až ch) výroku o vině. Je přesvědčen, že k těmto skutkům neexistuje žádný objektivní důkaz prokazující jeho trestnou činnost. Oba soudy hodnotily provedené důkazy v jeho neprospěch a navíc vadně, zejména u výše uvedených bodů. Odvolací soud přitom ponechal tyto body oproti napadenému rozsudku beze změn. Obviněný v takovém postupu shledává zásadní pochybení, neboť důkazní situace podle něj neumožňovala učinit závěr, že se jich dopustil, či se vůbec staly. Navíc provedené důkazy netvoří ani ucelený řetěz důkazů. 5. Obviněný se věnuje skutku pod bodem 7 a) výroku o vině a prezentuje závěry odvolacího soudu uvedené v bodě 62 jeho rozsudku. Konstatuje, že měl možnost si dané nahrávky poslechnout a uvádí, že nejde o jeho hlas a není ani zřejmé, jaký podsoubor tuto nahrávku obsahuje. Z popisu uvedeného skutku přitom není ani zřejmé, kde k němu došlo, přičemž tuto skutečnost bylo možné zjistit operativně pátracími prostředky z polohy jeho telefonu. Poukazuje na to, že sám obdržel soubory ze sledování vozidla VW Passat registrační značky XY a žádný z nich uvedený dílčí skutek neoznačuje, přičemž přikládá snímek obrazovky jednotlivých adresářů. I pokud jde o ostatní skutky kladené mu za vinu [skutky 7 b) až 7 e) a 7 g)], jde podle něj o nepodložená jednání a z poslechu nahrávek nelze říci, zda jde o něj a zda je slyšitelný rozhovor v rozsahu v tzv. skutkové větě a odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího soudu. 6. Obviněný dodává, že mu není zřejmé, z čeho odvolací soud dovozuje, že s metamfetaminem zajištěným v jeho vozidle má něco společného, když na něm nebyly nalezeny jeho daktyloskopické ani genetické stopy. Odvolací soud se ani nevypořádal s námitkou, že nalezená látka se svou profilací naprosto liší od látky zajištěné ve XY. Odůvodnění v bodě 71 rozsudku odvolacího soudu obviněný označuje za neudržitelné. Skutečnosti spočívající v tom, kde, co a komu obviněný z drogového sortimentu předal nebo prodal totiž v tomto důkazním prostředku absentují. Došlo tedy ke zjevné deformaci objektivních důkazů, což odvolací soud následně aproboval. 7. Stran skutků pod body I. 1. až 6. rozsudku odvolacího soudu má obviněný za to, že důkazy o tom, že se zapojil do obchodu s omamnými a psychotropními látkami, jsou pouze vykonstruovány a dovozovány z nejasných hovorů, které byly vytrženy z kontextu. 8. Nelze podle něj pominout, že zesnulého A. K. vždy doprovázela jeho přítelkyně K. V., kdy je více než jisté, že pokud by se soudy dovozované jednání stalo, účastnila by se ho i ona. Proto navrhoval její výslech a trval na něm. Jelikož již nelze vyslechnout A. K., měl soud vyslechnout jmenovanou svědkyni, která mohla skutková zjištění soudu vyvrátit nebo potvrdit. Tím, že ji nevyslechl, zatížil soud dokazování zásadní chybou. 9. Z uvedených důvodů obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu č. j. 11 To 61/2023-5858, jakož i rozsudek soudu prvního stupně č. j. 22 T 8/2022-5649 ve výrocích o jeho vině a trestu, a dále v souladu s § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc znovu projednal a rozhodl. 10. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Pavel Kučera, Ph.D., LL.M. (dále jen „státní zástupce“), který po shrnutí dosavadního průběhu řízení a dovolání obviněného konstatuje, že jeho výtky nejsou opodstatněné. Obviněný totiž prezentuje pouhý nesouhlas s hodnocením důkazů, které podle soudu tvoří ucelený systém usvědčujících důkazů, a nesouhlasí se skutkovými zjištěními z nich vyvozenými ani s tím, že na jejich základě soudy považují jeho trestnou činnost za prokázanou bez důvodných pochybností. Státní zástupce připomíná, že zásah Nejvyššího soudu do oblasti dokazování a skutkových zjištění je možný pouze prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Má však za to, že v projednávané trestní věci tento dovolací důvod naplněn není a ve věci není dán ani tzv. extrémní rozpor. 11. Státní zástupce konstatuje, že z obou rozsudků vyplývá, že soudy postupovaly v souladu s § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a jejich odůvodnění splňují požadavky stanovené v § 125 odst. 1 tr. ř., a jejich rozhodnutí jsou tak přezkoumatelná. Není chybou, pokud soudy pracují mj. s obviněným zpochybněnými nahrávkami/záznamy jako s usvědčujícími důkazy. Předmětné důkazy totiž nestojí osamoceně, naopak vzájemně korespondují, současně odpovídají i dalším ve věci provedeným důkazům, s nimiž ve svém souhrnu vytvářejí důkazní komplex, který netrpí podstatnými rozpory, a tedy umožňuje učinit závěr o vině bez důvodných pochybností. Současně vyvrací obhajobu obviněného, že se inkriminované skutky nestaly, resp. se neprokázalo jejich spáchání (srovnej str. 19 a násl. rozsudku odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně). Pakliže je obsah soudy zmíněných usvědčujících důkazů porovnán s učiněnými skutkovými zjištěními, je zřejmé, že mezi nimi zjevný rozpor neexistuje. Učiněná skutková zjištění totiž mají podklad v provedených důkazech. 12. Vadu tzv. opomenutých důkazů ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce neshledal. Z přezkoumávaných rozhodnutí totiž vyplývá, že uvedený důkazní návrh soud prvního stupně zamítl (viz str. 10 protokolu o hlavním líčení ze dne 29. a 30. 3. 2023) a ve svém rozsudku vysvětlil, proč tak učinil (srovnej str. 29 jeho rozsudku). Přístup soudů činných ve věci nelze označit za projev libovůle, přičemž jejich vypořádání se s důkazními návrhy nevykazuje znaky opomenutých důkazů ve smyslu ustálené judikatury. Podle názoru státního zástupce soudy dostatečně vyhodnotily veškeré relevantní důkazy, vypořádaly se s obhajobou a popsaly, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídily. Jejich odůvodnění je logické, má vazbu na provedené důkazy a je zároveň přesvědčivé. Nelze je tedy označit za projev libovůle a ani tvrdit, že by rozhodnutí byla nepřezkoumatelná. 13. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce uvádí, že z dovolání je zřejmé, že obviněný nenamítá žádné vady právní kvalifikace ve smyslu tohoto dovolacího důvodu. 14. Státní zástupce s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. 15. Vyjádření státního zástupce následně Nejvyšší soud zaslal obhájci obviněného k jeho případné replice, kterou ale do dne vydání tohoto usnesení neobdržel. III. Přípustnost dovolání 16. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání obviněného přípustné, zda bylo podáno v souladu s § 265a odst. 1, 2 tr. ř., v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s § 265e odst. 1, 3 tr. ř., jakož i oprávněnou osobou ve smyslu § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř. a zda splňuje obligatorní obsahové náležitosti tohoto mimořádného opravného prostředku upravené v § 265f tr. ř. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného splňuje shora uvedené zákonné náležitosti. 17. Protože platí, že dovolání lze podat jen z některého z důvodů taxativně vymezených v § 265b tr. ř., musel dále Nejvyšší soud posoudit, zda obviněným uplatněnou argumentaci lze podřadit pod některý z dovolacích důvodů, jejichž existence je – mimo jiné – podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. ř.). Obviněný ve svém dovolání uplatňuje dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 18. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů (první varianta) nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech (druhá varianta) nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy (třetí varianta). 19. V této souvislosti je vhodné připomenout, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. umožňuje nápravu v případech, kdy došlo k zásadním (extrémním) vadám ve skutkových zjištěních, přičemž věcně upravuje tři okruhy nejzásadnějších vad v rozhodných skutkových zjištěních, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, a to případy tzv. zjevného rozporu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními, která jsou na jejich základě učiněna (zejména případy deformace důkazů, kdy skutkové zjištění je opakem skutečného obsahu daného důkazu), případy použití procesně nepoužitelných důkazů (typicky důkaz, který byl pořízen v rozporu se zákonem, např. věcný důkaz zajištěný při domovní prohlídce učiněné bez příkazu soudu, důkaz nezákonným odposlechem apod.), a konečně vadu spočívající v tzv. důkazu opomenutém, tj. důkazu, který byl sice některou ze stran navržen, avšak soudem nebyl proveden a jeho neprovedení nebylo věcně adekvátně odůvodněno. 20. Druhým uplatněným dovolacím důvodem je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku (první alternativa) nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení (druhá alternativa). V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možné namítat buď nesprávnost právního posouzení skutku, tj. mylnou právní kvalifikaci skutku, jak byl v původním řízení zjištěn, v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva, anebo vadnost jiného hmotněprávního posouzení. Z toho vyplývá, že důvodem dovolání ve smyslu tohoto ustanovení nemůže být samotné nesprávné skutkové zjištění, a to přesto, že právní posouzení (kvalifikace) skutku i jiné hmotněprávní posouzení vždy navazují na skutková zjištění vyjádřená především ve skutkové větě výroku o vině napadeného rozsudku a blíže rozvedená v jeho odůvodnění. Je třeba zdůraznit, že pro naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačuje pouhý formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů, aniž by byly řádně vymezeny hmotněprávní vady v napadených rozhodnutích spatřované, což znamená, že dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí. 21. Nejvyšší soud nadto i při respektování shora uvedeného interpretuje a aplikuje podmínky připuštění dovolání tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces vymezené Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Je proto povinen v rámci dovolání posoudit, zda nebyla v předchozích fázích řízení porušena základní práva dovolatele (obviněného), včetně jeho práva na spravedlivý proces (k tomu srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). IV. Důvodnost dovolání 22. Poté, co se Nejvyšší soud seznámil s obsahem rozsudků obou soudů a s průběhem řízení jim předcházejícím, shledal, že námitky obviněného zčásti odpovídají jím uplatněným dovolacím důvodům, a to pokud jde o argumentaci ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první variantě, a jsou i důvodné. Pokud jde o dovolací argumentaci směřující na vadu tzv. opomenutých důkazů ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí variantě, Nejvyšší soud zjistil, že napadený rozsudek takovou vadou netrpí. V případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. pak obviněný žádnou konkrétní argumentaci neuvádí (jen cituje jeho zákonné znění), přestože tento dovolací důvod výslovně uplatnil. K jednotlivým dovolacím námitkám uvádí Nejvyšší soud následující. 23. Obviněný ve svém dovolání brojí proti skutkovým závěrům ve vztahu ke skutkům 7 a) až 7 e), 7 g) až 7 ch) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, uvádí, že jemu přisouzená trestná činnost z provedených důkazů (především odposlechů) nevyplývá. Nejedná se o jeho hlas a nelze jednoznačně dovodit, že uvedené skutky spáchal. Nejvyšší soud v reakci na uvedené námitky podrobně prostudoval spisový materiál i důkazy provedené v této trestní věci. V tomto směru se seznámil s obviněným zpochybňovanými zvukovými záznamy a dospěl k následujícím závěrům. 24. Pokud jde o skutky pod body 7 b) až 7 d), 7 g) a 7 h) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud zjistil, že skutečnosti uvedené v těchto bodech odpovídají skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, jež následně aproboval odvolací soud v bodě 62 svého rozsudku. Protiprávní jednání obviněného pod bodem 7 b) skutečně prokazuje záznam ze sledování osob a věcí IPON04A_00_UL (osobního vozidla zn. VW Passat RZ XY) ze dne 21. 11. 2020 v 9:53 hodin (konkrétně soubor 201121-095334-0679-001, v čase 9:40 záznamu). Skutek 7c) je prokázán výše uvedeným záznamem ze dne 10. 2. 2021 kolem 13:06 hodin (soubor 210210-130628-0D12-001 v čase 1:48 záznamu). Skutek 7 d) je prokázán tímto záznamem ze dne 16. 2. 2021 kolem 10:44 hodin (soubor 210216-104445-0DA6-001 v čase 10:48 záznamu). Skutek 7 g) také vyplývá z uvedeného záznamu ze dne 6. 1. 2021 kolem 15:00 hodin (soubor 210106-151012-09B6-001 v čase 13:21 záznamu). Skutek 7 h) je rovněž zachycen v témže záznamu ze dne 10. 1. 2021 kolem 10:45 hodin (soubor 210110-104832-0A15-001 založený na č. l. 2400 v čase 3:13 záznamu). Výše uvedené záznamy byly v rámci hlavního líčení před soudem prvního stupně řádně provedeny jako důkaz (viz č. l. 5551). Nejvyšší soud přitom ověřil, že pasáže citované soudy (srov. bod 62 rozsudku odvolacího soudu) se na nich nacházejí. Pokud jde o jednání pod bodem 7 ch) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud uvádí, že i tímto se odvolací soud zabýval v bodě 62 svého rozsudku. Odvolací soud přitom dovodil, že z provedeného dokazování vyplynulo, že obviněný páchal trestnou činnost spočívající v distribuci drog od 19. 8. 2020 do léta 2021, přičemž v této užíval i předmětné vozidlo tovární značky VW Passat. Z těchto důvodů uzavřel, že absence daktyloskopických a genetických stop nemůže obviněného z této trestné činnosti vyvinit. 25. K otázce zjevného rozporu (dříve tzv. extrémního nesouladu) při realizaci důkazního procesu lze, s poukazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu, zdůraznit, že tento spočívá v racionálně neobhajitelném úsudku soudů o vztahu mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními. Zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, kdy hodnocení důkazů a k tomu přijaté skutkové závěry jsou výrazem zjevného faktického omylu či logického excesu (vnitřního rozporu), resp. jestliže skutková zjištění soudů vůbec nemají obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, anebo jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna. Za případ zjevného rozporu nelze považovat situaci, kdy hodnotící úvahy soudů splňující požadavky formulované zněním § 2 odst. 6 tr. ř. ústí do skutkových a právních závěrů, které jsou sice odlišné od pohledu obviněného, leč jsou z obsahu provedených důkazů odvoditelné postupy nepříčícími se zásadám logiky a požadavku pečlivého uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, jak je tomu zčásti v dané trestní věci (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. IV. ÚS 2243/20). 26. Nejvyšší soud zde konstatuje, že výše předestřenou vadu ohledně jednání pod body 7 b) až 7 d), 7 g) až 7 ch) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu neshledal. Odvolací soud se uvedenou námitkou pečlivě zabýval (viz bod 62 jeho rozsudku) a Nejvyšší soud považuje jeho závěry ohledně těchto jednání za správné, zákonné a plně odpovídající provedenému dokazování. Z obsahu provedených důkazů totiž nevyvstala pochybnost o tom, že se výše uvedených jednání obviněný dopustil. V tomto směru je třeba především poukázat na výše uvedené části záznamu ze sledování osob a věcí IPON04A_00_UL, jakož i na skutečnost, že ve vozidle užívaném obviněným bylo nalezeno 23,26 g metamfetaminu obsahujícího 18,6 g metamfetaminu báze (srov. bod 62 rozsudku odvolacího soudu). Za takové situace přitom nelze dojít k závěru, že by skutková zjištění soudů ohledně jednání obviněného pod body 7 b) až 7 d), 7 g) až 7 ch) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu neměla oporu v provedených důkazech či s nimi snad byla v rozporu a nevyplývala žádným způsobem z provedeného dokazování. Nejvyšší soud tedy v této části shrnuje, že nevyhověl této námitce obviněného, neboť obviněný závěry o neprokázání výše uvedených jednání staví především na vlastním tvrzení odlišném od skutkových závěrů soudu prvního stupně. 27. Pokud jde o skutek 7 a) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, jehož prokázání obviněný rozporuje, Nejvyšší soud po prostudování spisového materiálu zjistil, že v přiloženém trestním spise skutečně absentuje záznam ze sledování osob a věcí IPON04A_00_UL (osobního vozidla zn. VW Passat, RZ XY) ze dne 19. 8. 2020 kolem 15:00 hodin prokazující toto jednání obviněného. Pokud soud prvního stupně ve svém rozsudku odkazuje v souvislosti s tímto dílčím jednáním na č. l. 3056 spisu, Nejvyšší soud konstatuje, že tento úřední záznam v hlavním líčení nebyl proveden. Není tak zřejmé, z jakých provedených důkazů soud prvního stupně při svých skutkových závěrech vychází. Současně je třeba poukázat na bod 62 rozsudku odvolacího soudu, který závěr soudu prvního stupně ohledně prokázání tohoto jednání aproboval. Nejvyšší soud se rovněž seznámil s dalšími záznamy ze sledování osob a věcí a zjistil, že obdobná vada existuje i ve vztahu k jednání pod bodem 7 e) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, jehož se měl obviněný dopustit dne 26. 2. 2021 kolem 14:15 hodin ve vozidle zn. VW Passat, RZ XY. Spáchání tohoto jednání oba soudy rovněž dovodily na základě záznamů o sledování osob a věcí IPON04A_00_UL. Nejvyšší soud však při studiu spisu zjistil, že se záznam z tohoto dne ve spisovém materiálu nenachází. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud u policejního orgánu ověřil, zda si vyžádal protokol o záznamu z výše uvedených dnů. Ze sdělení policejního orgánu vyplynulo, že ačkoli policejní orgán disponuje záznamy ze sledování osob a věcí z 19. 8. 2020 a 26. 2. 2021, jejich protokoly nebyly vyžádány, tudíž nemohly být ani provedeny jako důkaz při hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Nejvyšší soud proto přisvědčil námitkám obviněného, že skutkové závěry soudů ohledně výše uvedených jednání v provedených záznamech o sledování osob a věcí oporu nemají. 28. Odvolací soud pochybil, pokud v situaci, kdy výrok o vině obviněného ohledně jednání pod body 7 a) a 7 e) výroku nemá podklad v provedených důkazech, tuto skutečnost nepřezkoumal. Takové pochybení je o to závažnější, neboť obviněný takovou vadu namítl již v odvolání (srov. bod 22 rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud měl ověřit, zda má skutkový stav dostatečnou oporu v provedeném dokazování, což se v těchto případech nestalo. Odvolacímu soudu lze rovněž vytknout, že v bodu 62 svého rozsudku sice odkazuje na záznam ze sledování osob a věcí, podrobněji však nespecifikuje, z jakých konkrétních záznamů uložených na příslušných datových nosičích, mají tyto skutečnosti vyplývat (či alespoň neuvádí jejich umístění ve spisovém materiálu), a rovněž nekonkretizuje, v jakém čase záznamu zájmová pasáž rozhovoru zazní. Kdyby totiž takto postupoval, musel by dospět ke stejnému závěru jako Nejvyšší soud, že trestná činnost obviněného v těchto bodech nemá v uvedených záznamech podklad. 29. Odvolací soud se tedy bude muset v novém řízení opětovně zabývat výše předestřenou odvolací argumentací obviněného, přičemž jeho úkolem bude shora vytčená pochybení napravit. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že s ohledem na absentující zvukový záznam ze sledování osob a věcí a protokol o něm vztahující se k jednání pod body 7 a) a 7 e) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, bude třeba doplnit provedené dokazování v tomto směru. Jelikož záznam ze sledování osob a věcí z 19. 8. 2020 a 26. 2. 2021 pořízen byl, bude na odvolacím soudu, aby si jej vyžádal a následně provedl k důkazu. V tomto směru ověří, jestli závěry dříve učiněné soudem prvního stupně a jím samotným na podkladě takto nově provedených důkazů obstojí či nikoliv. Případně též provede jiné v úvahu přicházející důkazy, tyto vyhodnotí a učiní zákonu odpovídající rozhodnutí, a to ve smyslu výše uvedených úvah Nejvyššího soudu. 30. Obviněný ve svém dovolání shledává i vadu tzv. opomenutých důkazů ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho třetí variantě. Ta podle něj spočívá v tom, že soudy nevyhověly jeho návrhu na výslech K. V. (přítelkyně A. K.). Takové argumentaci však Nejvyšší soud nemohl přisvědčit. 31. Nejvyšší soud nejprve obecně připomíná, že soudy hodnotí shromážděné důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 tr. ř.). Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. ř.). Je tedy na úvaze soudu, jak vyhodnotí jednotlivé důkazy a jakými důkazními prostředky bude okolnosti významné pro zjištění skutkového stavu objasňovat. Dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze namítat, že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním určujícím pro naplnění znaků trestného činu nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, přitom reflektuje ustálenou judikaturu, která vylučuje, aby se jednalo o tzv. opomenutý důkaz v případě nadbytečnosti takového důkazu (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. I. ÚS 733/01). Porušení práva na spravedlivý proces, které je garantováno v článku 36 odst. 1 Listiny, je totiž založeno až situací, kdy neprovedení obviněným navrženého důkazu představuje závažný deficit z hlediska plnění zákonné povinnosti soudu stran zjištění skutkového stavu věci, o němž nevznikají důvodné pochybnosti. 32. K problematice tzv. opomenutých důkazů Nejvyšší soud ve stručnosti uvádí, že jde dílem o procesní situace, v nichž bylo stranami navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na jeho provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná či toliko okrajová a obecná neodpovídající povaze a závažnosti věci. Dílem jde o situace, kdy v řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí, ať již negativně či pozitivně, zohledněny při ustálení jejího skutkového základu, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoliv byly řádně provedeny (srov. rozhodnutí Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 150/93, III. ÚS 61/94, III. ÚS 51/96, IV. ÚS 185/96, II. ÚS 213/2000, I. ÚS 549/2000, IV. ÚS 582/01, II. ÚS 182/02, I. ÚS 413/02, IV. ÚS 219/03, a další). Neúplnost provedeného dokazování a vadu spočívající v neprovedení všech navrhovaných důkazů však nelze spatřovat jen v tom, že soud některý důkaz neprovede, neboť soud není povinen každému takovému návrhu vyhovět. Nutno dodat, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve své třetí variantě navíc předpokládá, že se musí jednat o podstatné nedůvodně neprovedené navrhované důkazy, jež mají vztah k rozhodným skutkovým zjištěním, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu. 33. Pokud tedy obviněný namítá, že soudy nevyslechly K. V., která měla potvrdit nebo vyvrátit jiná soudy učiněná skutková zjištění, nelze tuto námitku pod uvedený dovolací důvod podřadit. To proto, že soud prvního stupně se tímto důkazním návrhem zabýval, neshledal však důvod pro jeho provedení a svůj postup v rozsudku náležitě zdůvodnil (srov. bod 36 jeho rozsudku). V jeho postupu tak nelze shledat žádné zásadní pochybení. Naopak v situaci, kdy skutečnosti, k nimž se měla svědkyně vyjádřit, dostatečně vyplývaly z jiných provedených důkazů, tento soud správně považoval její případnou výpověď za nadbytečnou. Lze tak uzavřít, že soud prvního stupně důkazní návrh zákonem předvídatelným způsobem vypořádal. 34. Obviněný ve svém dovolání uplatnil rovněž dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. V tomto směru však žádnou konkrétní argumentaci neuvádí a je možné se domnívat, že uvedené pochybení dovozuje až na základě jím tvrzené vady zjevného rozporu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. S ohledem na uvedené, jakož i pro absenci jakékoliv konkrétní argumentace, se Nejvyšší soud touto námitkou dále nezabýval. IV. A Závěr 35. Úkolem odvolacího soudu, jemuž se daná trestní věc vrací k dalšímu řízení, bude při zohlednění všech v úvahu přicházejících ustanovení trestního řádu, trestní věc obviněného projednat a doplnit dokazování tak, aby mohl učinit zákonu odpovídající rozhodnutí, a to ve smyslu výše uvedených závěrů Nejvyššího soudu (srov. zejména body 27 až 29 tohoto usnesení). Nejvyšší soud toliko připomíná, že ve smyslu § 265s odst. 1 tr. ř. je orgán činný v trestním řízení, jemuž byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Věcí obhajoby pak bude, aby v novém řízení uplatňovala svá práva, a to eventuálně včetně námitek, které jsou součástí dovolací argumentace. V. Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu 36. Nejvyšší soud uzavírá, že v trestní věci obviněného zjistil podmínky pro kasační zásah, neboť část jeho dovolací argumentace shledal důvodnou. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil ve výroku tohoto usnesení označený rozsudek odvolacího soudu, a to v části, v níž bylo rozhodnuto ve vztahu k osobě V. R. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. pak zrušil i další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku (týkající se tohoto obviněného) obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. následně přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V souladu s § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 20. 5. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu