6 5 20 Cdo 1230/2026 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, zastoupené Mgr. Martinou Řehořovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 287/19, proti povinné Modřanská výrobní s. r. o., se sídlem v Praze 4 - Záběhlicích, Podle náhonu 3294/55, identifikační číslo osoby 29146399, za účasti vydražitelky Damila-Leasing, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Ke kapličce 1573/6, zastoupené JUDr. Vladimírem Szabo, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021/70, pro 4 422 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, pod sp. zn. 129 EX 1172/24, o dovolání vydražitelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2026, sp. zn. 14 Co 378/2025, t a k t o: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1) Ve shora označené věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 1. 2026, sp. zn. 14 Co 378/2025, potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim (dále „exekutor“) ze dne 4. 9. 2025, č. j. 129 EX 1172/24-51, jímž exekutor udělil vydražitelce Damila-Leasing, s. r. o. (identifikační údaje viz shora, dále rovněž „vydražitelka“), příklep na dražené nemovité věci, a to objektu občanské vybavenosti č. e. 163 zapsaném na listu vlastnictví č. 2513, obec Praha, katastrální území Modřany, na nejvyšší podání 3 106 000 Kč (výrok I), ve spojení s tím vydražitelce uložil, aby na účet exekutora uhradila částku 3 056 000 Kč, která představuje zůstatek nejvyššího podání po započtení dražební jistoty (výrok II), a povinné uložil, aby vydraženou nemovitou věc vyklidila (výrok III). 2) Usnesení odvolacího soudu napadla vydražitelka dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“. 3) Dovolání není přípustné, neboť v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo předmětem exekučního řízení peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč (viz § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). S účinností od 30. 9. 2017 totiž bylo ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. novelizováno mimo jiné zakotvením nepřípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. proti rozsudkům a usnesením „vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení“. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 13. 1. 2026 a exekuce je vedena pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4 422 Kč (k jejímuž příslušenství se nepřihlíží - viz § 238 odst. 1 písm. c/ in fine o. s. ř.), která nemá spotřebitelský či pracovněprávní původ, nelze dovolání vydražitelky „věcně“ projednat (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2020, sp. zn. 20 Cdo 476/2020). 4) Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). 5) Nejvyšší soud proto dovolání vydražitelky podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 6) Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. 6. 2026 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu