20 Cdo 2841/2025 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Venerati group s. r. o., se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 1349/2, identifikační číslo osoby 06000193, zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3c, proti povinnému V. J., za účasti manželky povinného E. J., pro 106 034,72 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené soudním exekutorem Mgr. Svatoplukem Šůstkem, Exekutorský úřad Olomouc, pod sp. zn. 185 EX 392/25, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2025, č. j. 95 Co 184/2025-18, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor Mgr. Svatopluk Šůstek usnesením ze dne 19. 3. 2025, č. j. 185 EX 392/25-10, zamítl exekuční návrh ze dne 10. 3. 2025 v části, v níž se oprávněná domáhala vymožení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 106 034,72 Kč ode dne 11. 1. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z částky 106 034,72 Kč ode dne 11. 1. 2025 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 23 601,68 Kč. Soudní exekutor návrh zamítl na základě pokynu exekučního soudu odůvodněného tím,že v případě smluvních pokut a úroků z prodlení uznal povinný dluh nesplatný a neexistující, neboť v době uznání nemohly vzniknout pohledávky oprávněné na zaplacení úroků z prodlení a smluvních pokut zajišťujících splnění povinnosti zaplatit dluh povinného se splatností po sepsání notářského zápisu. 2. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též jen „odvolací soud“) usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že exekuce je vedena na základě notářského zápisu ze dne 24. 10. 2024 sepsaného Mgr. Viktorem Semanikem, notářem v Sokolově [zápis o právním jednání podle § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném od 1. 1. 2024]. V něm povinný prohlásil, že dne 22. 10. 2024 byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru mezi oprávněnou jako úvěrující a povinným jako úvěrovaným, na základě které se oprávněná zavázala poskytnout povinnému úvěr ve výši 85 000 Kč, a to v hotovosti v částce 15 000 Kč při podpisu smlouvy, v částce 70 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet nejpozději do 7 dnů od podpisu notářského zápisu. Povinný se zavázal peněžní prostředky oprávněné vrátit a platit z ní úroky v pravidelných týdenních paušálních splátkách ve výši 1 204,94 Kč, splatných vždy k poslednímu pracovnímu dni příslušného kalendářního týdne od 1. 11. 2024 do 28. 8. 2026. Při prodlení povinného s úhradou některé z paušálních splátek jistiny úvěru a úroku nebo některé ze splátek poplatku za správu úvěru nebo jejich části byl povinný zavázán zaplatit oprávněné smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, s jejímž splacením je v prodlení a k níž se smluvní pokuta váže, a dále zaplatit oprávněné roční zákonný úrok z prodlení. Povinný prohlásil, že uznává svůj dluh vůči oprávněné určený co do důvodu a výše v notářském zápise a zavázal se jej uhradit ve lhůtě a způsobem uvedeným v notářském zápise. Současně svolil pro případ, že nesplní řádně a včas svůj závazek specifikovaný v notářském zápisu, aby podle něj byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) ohledně všech pohledávek oprávněné za povinným a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem. 3. Odvolací soud poté dospěl k závěru, že exekuci je namístě vést jen pro jistinu, jakož i pro náklady oprávněné a náklady exekuce. I s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se uznání dluhu dovodil, že pohledávka na zaplacení smluvních pokut a úroků z prodlení ke dni sepsání notářského zápisu neexistovala, a proto ji povinný nemohl jednostranným prohlášením uznat. 4. Oprávněná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, přičemž přípustnost dovolání spatřuje v tom, že se odvolací soud odchýlil při řešení některých otázek od rozhodovací praxe dovolacího soudu a že některé otázky nebyly dosud v praxi dovolacího soudu vyřešeny. Konkrétně podle oprávněné nebyly řešeny otázky: a) Je materiálně vykonatelný notářský zápis sepsaný podle § 71a odst. 2 notářského řádu, pokud jde o zákonný úrok z prodlení navázaný na prodlení dlužníka v situaci, kdy v době sepisu notářského zápisu, a tedy i uznání dluhu, ještě prodlení dlužníka, v důsledku kterého nárok věřitele na zákonný úrok z prodlení a na úhradu smluvní pokuty vznikne, nenastalo? b) Lze ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, uznat i příslušenství pohledávky, na které dosud nevznikl nárok, neboť dlužník se nedostal do prodlení s touto pohledávkou (jistinou)? c) Je materiálně vykonatelný notářský zápis sepsaný podle § 71a odst. 2 notářského řádu, pokud jde o smluvní pokutu navázanou na prodlení dlužníka v situaci, kdy v době sepisu notářského zápisu, a tedy i uznání dluhu, ještě prodlení dlužníka, v důsledku kterého nárok věřitele na zákonný úrok z prodlení a na úhradu smluvní pokuty vznikne, nenastalo? d) Lze ve smyslu § 2053 o. z. uznat i smluvní pokutu sjednanou pro případ prodlení dlužníka s úhradou pohledávky, na kterou dosud věřiteli nevnikl nárok, neboť se dlužník nedostal do prodlení s touto pohledávkou (jistinou)? 5. Dovolatelka zastává názor, že lze platně uznat i pohledávku na zaplacení smluvních pokut sjednaných pro případ prodlení dlužníka a pohledávku na zaplacení zákonného úroku z prodlení a svolit k přímé vykonatelnosti notářského zápisu sepsaného podle § 71a odst. 2 notářského řádu i v situaci, kdy v době sepisu notářského zápisu o uznání dluhu se ještě dlužník do prodlení nedostal. Odvolacím soudem nedůsledně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 1091/2022-II (ústavní stížnost proti tomu rozhodnutí byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. III 3590/22), řeší odlišnou věc, kdy účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce a k uznání dluhu formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti došlo ještě před předáním peněž. V daném případě se však jedná o smlouvu o úvěru, přičemž před uznáním dluhu byl úvěr povinnému poskytnut, smlouva byla platným právním jednáním a závazkový vztah vznikl. 6. Dovolatelka poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3387/2018, v němž se Nejvyšší soud také zabýval vykonatelností notářského zápisu sepsaného podle § 71a odst. 2 notářského řádu, podle něhož povinní uznávají svůj dluh co do důvodu a výše vyplývající z uzavřené smlouvy o zápůjčce a s nímž je napadené rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu (dále je i v rozporu s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1941/2005 a ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4888/2008). Připomněla také usnesení ze dne 3. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 494/2014, v němž Nejvyšší soud aproboval závěr odvolacího soudu, že u smluvní pokuty vzniklé v budoucnu stačí vyčíslit pevnou sazbu z každé jistiny za každý den prodlení s tím, že se povinný zaváže takto vzniklou pokutu platit vždy jednou měsíčně do posledního dne každého kalendářního měsíce. I s tímto rozhodnutím je podle dovolatelky usnesení odvolacího soudu v rozporu. Analogicky lze podle ní rovněž použít závěry rozsudku (správně usnesení) Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2024, sp. zn. 20 Cdo 421/2024. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 7. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. Dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. 8. Podle § 71a odst. 2 notářského řádu notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě. 9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 11. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle notářského řádu je v souladu s § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, nebo podle § 274 písm. e) o. s. ř. titulem pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí a exekuční soud je při pověření soudního exekutora a nařízení výkonu rozhodnutí povinen zkoumat, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti obsahuje formální náležitosti stanovené zákonem (§ 63 a násl., § 71a a 71b notářského řádu). 12. Zároveň platí, že i když je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti titulem pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, není rozhodnutím a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje, má povahu veřejné listiny (srov. § 6 notářského řádu), ale není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení (srov. § 159 o. s. ř.). Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti tak má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí vykonatelný. V případě notářského zápisu podle § 71a odst. 2 notářského řádu jej notář sepíše pouze na základě uznání peněžitého dluhu účastníkem, aniž by byl oprávněn zkoumat jeho podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2323/2022 a rozhodnutí, na něž odkazuje). 13. Uznání dluhu je samostatným utvrzovacím institutem; utvrzovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Prohlášení o uznání dluhu podle ustanovení § 2053 o. z. představuje jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli; to však nebrání tomu, aby prohlášení o uznání dluhu bylo učiněno ve smlouvě uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018). 14. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je také ustálena v závěru, že nelze platně uznat dluh, který v budoucnu teprve vznikne (srov. rozsudek ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2536/2009, usnesení ze dne 31. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1814/2011). V rozsudku ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 475/2012, Nejvyšší soud rovněž dovodil, že je vyloučeno, aby před předáním peněz (před vznikem závazkového právního vztahu) žalovaný z půjčky dluh uznal (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3609/2018, usnesení ze dne 22. 7. 2025, sp. zn. 20 Cdo 1615/2025, či usnesení ze dne 23. 4. 2025, sp. zn. 21 ICdo 126/2024). 15. Současně lze mít za nerozhodné, zda notářským zápisem uznávaný dluh bude dluhem na jistině zcela samostatným (smluvní pokutou) či jeho příslušenstvím (zde úroky z prodlení), bylo-li již ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu vysvětleno, že byť jsou úroky z prodlení příslušenstvím pohledávky, neznamená to, že jsou s pohledávkou neoddělitelně spjaty. Jsou samostatným hmotněprávním nárokem, samostatně uplatnitelným a disponovatelným, ve vztahu k pohledávce jsou nárokem akcesorickým. Úroky lze samostatně uznat a započíst, aniž by zároveň musela být uznána a započtena jistina, a mohou být i smluvně převedeny na jiného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné pod číslem 102/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5274/2016, nebo usnesení ze dne 25. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2323/2022). 16. Podkladem pro uznání dluhu je v souzené věci smlouva o podnikatelském úvěru ze dne 22. 10. 2024, na základě níž povinný uznal dluh ve vztahu k jistině 85 000 Kč a současně dluh platit úrok z prodlení (příslušenství pohledávky) a smluvní pokutu v případě porušení platebních povinností. Jestliže byl notářský zápis o uznání dluhu sepsán v týž den, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru, je zřejmé, že v době jeho uznání se jednalo ve vztahu k jistině o dluh dosud nesplatný, takže ve vztahu k úrokům z prodlení a smluvní pokutě žádný dluh v uvedeném rozsahu vůči oprávněné neexistoval (k otázce, zda byl platně uznán dluh povinného k jistině, se dovolací soud s ohledem na obsah dovolání nevyjadřuje). 17. Odkazuje-li dovolatelka na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 3387/2018, pak v tomto rozhodnutí se dovolací soud zabýval materiální vykonatelností exekučního titulu, posuzoval zda ujednaní o stanovení splatnosti a doby plnění smluvní pokuty jsou zcela určité a srozumitelné, otázku možnosti uznání budoucího dluhu s ohledem na obsah dovolání neřešil. Stejně judikatura Nejvyššího soudu, na níž dovolatelka také odkazuje (bod 9 a násl. odůvodnění), se otázkou uznání budoucích dluhů nezabývá. 18. Dospěl-li proto odvolací soud k závěru, že požadované úroky z prodlení a smluvní pokutu nelze podle notářského zápisu vykonat, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. 19. Nejvyšší soud proto postupoval podle § 243c odst. l o. s. ř. a dovolání odmítl. 20. Výrok o nákladech řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 4. 2026 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu