20 Cdo 716/2026-208 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného PROFI CREDIT Czech, a. s., se sídlem v Praze 1, Thunovská 192/27, identifikační číslo osoby 61860069, zastoupeného Mgr. Martou Ondačkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Thunovská 192/27, proti povinnému P. M., zastoupenému Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Aloise Jiráska 1367/1, za účasti vydražitele Cantaloupe s. r. o., se sídlem ve Výsluní, Volyně 25, identifikační číslo osoby 17647568, pro 876 296 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Marcely Petrošové, Exekutorský úřad Břeclav, pod sp. zn. 160 EX 2250/23, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2025, č. j. 84 Co 459/2024-214, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále též „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 4. 9. 2024, kterým soudní exekutorka Mgr. Marcela Petrošová, Exekutorský úřad Břeclav, udělila příklep vydražiteli na vydražené nemovitosti. Odvolací soud neshledal žádné porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby, které by mohlo mít za následek změnu napadeného usnesení. Exekuce je vedena k vymožení povinnosti z vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2023, č. j. 34 Cm 60/2023-12, vydaného na základě směnky vystavené povinným dne 25. 4. 2022 na řad oprávněného k zajištění závazku ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce. Všechny dosavadní způsoby vedení exekuce byly neúspěšné. Závěr odvolacího soudu nezmění ani skutečnost, že oprávněný se připojil s nárokem na náhradu škody ve výši 250 000 Kč k trestnímu stíhání povinného, vedenému pro přečiny podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku a úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 trestního zákoníku. I když bude v trestním řízení vydán exekuční titul ve prospěch oprávněného, nelze dosáhnout plnění ze zajišťovací směnky a zároveň z úvěrové smlouvy. V rozsahu uspokojení nároku ze zajišťovací směnky by se povinný případnému nucenému výkonu zajištěné pohledávky přiznané dalším exekučním titulem ubránil námitkou plnění na směnku. 2. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, následně doplněným podáním, jež učinila soudem ustanovená právní zástupkyně povinného dne 22. 9. 2025. Z obsahu podání nelze dovodit, v čem dovolatel spatřuje splnění podmínek přípustnosti dovolání. Připomíná pouze zásadu zákazu dvojího postihu s tím, že mu byla v trestním řízení uložena povinnost k zaplacení částky 250 000 Kč oprávněnému, což je částka odpovídající jistině zápůjčky, zajištěné závazkem ze směnky, uplatněným v tomto exekučním řízení. Hrozí tak, že věřitel obdrží dvojnásobné plnění jednoho nároku, což porušuje ústavně chráněné právo povinného na majetek. Exekuce je vedena v rozporu s dobrými mravy a dovolateli náleží ochrana podle spotřebitelské legislativy. Požaduje zrušení rozhodnutí odvolacího soudu. 3. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. 4. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 5. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). 6. Z obsahu dovolání včetně doplňujícího podání právní zástupkyně povinného dovolací soud neseznal žádnou právní otázku spojenou současně s některým ze čtyř možných taxativně vymezených kritérií přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.). Dovolací soud není oprávněn vymezit si otázku přípustnosti sám, neboť by tím došlo k porušení základních procesních zásad, na nichž je dovolací řízení založeno, zejména zásady dispoziční a zásady rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 443/2019, či ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5378/2016). Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit (§ 241 b odst. 3 o. s. ř.), přičemž se jedná o vadu bránící pokračování dovolacího řízení. 7. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). 8. Nákladový výrok se s odkazem na § 243f odst. 3 o. s. ř. neodůvodňuje. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 5. 2026 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu