20 Cdo 901/2026-130 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Vodohospodářské a obchodní společnosti, a. s., se sídlem v Jičíně, Na Tobolce č. 428, identifikační číslo osoby č. 60109149, proti povinnému R. I. M., za účasti manželky povinného A. A., zastoupené Mgr. Ing. Janou Pekárkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Pod spravedlností č. 934, pro 24 312 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 29 EXE 124/2019-28, o dovolání manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. března 2025, č. j. 21 Co 50/2025-55, takto: I. Dovolání manželky povinného se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: K odvolání povinné Krajský soud v Hradci Králové (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeném rozhodnutí potvrdil usnesení Okresního soudu v Jičíně (dále též jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. prosince 2024, č. j. 29 EXE 124/2019-28, kterým soud prvního stupně zamítl návrh manželky povinného na částečné zastavení exekuce v rozsahu exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim (dále též jen „soudní exekutor“), ze dne 25. října 2024, č. j. 129 EX 96/19-290 (dále též jen „předmětný exekuční příkaz“), kterým soudní exekutor postihl účty manželky povinného. V návrhu na částečné zastavení exekuce manželka povinného vyjádřila nesouhlas s předmětným exekučním příkazem a uvedla, že její manželství s povinným stále trvá, ale od srpna 2018 spolu nežijí, každý zvlášť si hradí své náklady, nemají společné jmění a nikdy neměli společný účet. Společné jmění manželů bylo zúženo na základě notářské smlouvy ze dne 11. března 2019. S pohledávkou manžela nemá nic společného a exekučně postižený účet si založila teprve nedávno a hradí z něj náklady na živobytí pro sebe a své dítě. Odvolací soud společně se soudem prvního stupně dospěly k závěru, že ke smlouvě povinného a jeho manželky o zúžení společného jmění manželů ze dne 11. března 2019 nelze přihlížet, neboť v projednávané věci je vymáhána pohledávka oprávněné, která vznikla již v roce 2017, přičemž manželství bylo uzavřeno dne 18. ledna 2013. Vykonávaná pohledávka se tak ve smyslu § 710 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), stala součástí pasiv společného jmění povinného a jeho manželky ještě před smluvní úpravou jejich majetkového režimu. Jelikož manželství účastníků stále trvá, jsou tvrzení manželky povinného o vedení oddělených domácností a účtů nevýznamná a účet manželky povinného je možné postihnout. Odvolací soud se neztotožnil ani s argumentací navrhovatelky, že vzhledem k bangladéšskému občanství povinného a jeho manželky by mělo být aplikováno právo Bangladéšské lidové republiky. Dovodil, že v projednávané věci je vykonáván exekuční titul vydaný soudem České republiky a jelikož mu není známa mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Bangladéšskou lidovou republikou o exekuci rozhodnutí vydaných v uvedených státech, ve věci je ve smyslu §§ 6 a 7 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pravomocný český soud, který postupuje podle českých právních předpisů. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla manželka povinného v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost vymezila tak, že napadené usnesení závisí na vyřešení právních otázek, které v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a to: 1) Zda lze aplikovat § 731 o. z. a § 262a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v případě, že povinný a manželka povinného jsou státními občany cizího státu a manželské majetkové právo se řídí cizím právním řádem v exekučním řízení, kdy povinným je pouze jeden z manželů. 2) Zda lze na majetkové uspořádání občanů cizího státu aplikovat v exekučním řízení ustanovení o společném jmění manželů a manželské majetkové právo podle českého právního řádu? 3) Zda lze aplikovat § 731 o. z. a § 262a odst. 3 o. s. ř. v případě, že dluh je výlučným dluhem jednoho z manželů a vznikl za trvání manželství před tím, než manželé uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů tak, že exekuce bude vedena na výlučný majetek druhého z manželů, zejména proti věci nebo pohledávce, kterou druhý z manželů nabyl po zúžení společného jmění manželů a zápisu smlouvy o zúžení společného jmění manželů do seznamu listin o manželském majetkovém režimu, který vede Notářská komora. Soudy se podle dovolatelky měly zabývat tím, jakým hmotným právem se řídí majetkový režim povinného a jeho manželky. Uvedla, že ona i povinný jsou občany Bangladéšské lidové republiky, kde dne 18. ledna 2013 došlo i k uzavření manželství, a manželské majetkové právo se proto řídí tamním právním řádem. Pro případ, že by se majetkový režim řídil českým právním řádem, má dovolatelka za to, že dluh je výlučným dluhem povinného, jelikož jsou naplněny důvody podle § 710 o. z., zejména manželka povinného o dluhu nevěděla, dluh převzal toliko povinný, netýká se obstarávání běžných nebo každodenních potřeb rodiny, ale jde o dluh na vodném v domě, kde se manželka povinného nezdržuje. Exekučně postižený účet je vzhledem ke zúžení společného jmění manželů výlučným majetkem dovolatelky a odvolací soud dospěl výkladem § 731 o. z. a § 262a odst. 3 o. s. ř. k nesprávnému závěru, že lze vést exekuci na majetek manželky nabytý po zúžení společného jmění manželů pro výlučné dluhy druhého z manželů, které vznikly před zúžením společného jmění. Dovolatelka dále uvedla, že s ohledem na majetkovou situaci rodiny má za to, že vymožení dluhu je téměř nemožné. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení tak, že se mění usnesení soudu prvního stupně tak, že se exekuce v rozsahu předmětného exekučního příkazu zastavuje, a přiznal manželce povinného náhradu nákladů řízení. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 42 (odst. 2) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ex. řád“), při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný (…); (odst. 3) v ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn; (odst. 4) jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Ze spisu projednávané věci vyplývá, že povinný a manželka povinného uzavřeli sňatek dne 18. ledna 2013 a manželství dosud trvá. Okresní soud v Jičíně pověřil soudního exekutora JUDr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, vedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné podle vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. února 2018, č. j. 25 C 240/2017-26, kterým byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněné částku ve výši 24 312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 051 Kč od 1. srpna 2017 do zaplacení a z částky 13 261 Kč od 23. srpna 2017 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, přičemž vymáhaná pohledávka vznikla na základě spotřebitelské smlouvy uzavřené mezi povinným a oprávněnou o poskytování vodného a stočného. Notářským zápisem ze dne 11. března 2019, sp. zn. NZ 304/2019, sepsaným JUDr. Ing. Ondřejem Kličkem, notářem se sídlem v Praze 2, povinný a manželka povinného uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu, kterou zúžili společné jmění tak, že každý z nich výlučně sám za sebe nabývá majetek, majetková práva a závazky majetkové povahy. K dovolacím otázkách 1) a 2) dovolací soud uvádí, že z nerozporovaného stavu posuzované exekuční věci se podává, že exekuce byla nařízena podle tuzemského exekučního titulu k vymáhání pohledávky vzniklé v roce 2017 na území České republiky ve prospěch české obchodní společnosti. Za uvedeného stavu se vzhledem k §§ 6, 7 a 8 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, nejeví důvodnou námitka dovolatelky, že by české soudy měly posuzovat manželský majetkový režim povinného a jeho manželky podle právního řádu Bangladéšské lidové republiky, neboť toliko se zřetelem ke skutečnosti, že povinný a jeho manželka jsou občany cizího státu a uzavřeli manželství v zahraničí, nevznikají pochybnosti o tom, že předmětná exekuce je podřízena právnímu režimu České republiky a že exekutor je při jejím provádění vázán (zejména) úpravou ex. řádu či subsidiárně o. s. ř. Ohledně otázky 3) dovolací soud již dříve uvedl, že podle § 262a odst. 4 o. s. ř. ve znění účinném od 1. července 2015 jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. K předchozímu citovanému ustanovení pro účely exekučního řízení přijatá obdobná konstrukce § 42 odst. 4 ex. řádu ve znění účinném od 1. července 2015 stanoví, že jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 27. října 2020, sp. zn. 20 Cdo 1232/2020, či usnesení ze dne 1. července 2021, sp. zn. 20 Cdo 1548/2021) dovodil, že dokonce i pro exekuční řízení zahájená před účinností novely v podobě zákona č. 139/2015 Sb. (před 1. červencem 2015) je zachována možnost postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu (srov. shora citovaná ustanovení § 262a odst. 4 o. s. ř. a § 42 odst. 4 ex. řádu). Tím spíše je uvedená možnost otevřená (přípustná) pro posuzované exekuční řízení, jež bylo zahájeno až po účinnosti zmíněné novely. Znění § 42 odst. 4 ex. řádu přitom nemíří toliko k vymáhání dluhu spadajícího do SJM, ale rovněž dluhu povinného manžela. Není tudíž relevantní tvrzení dovolatelky, že dluh je výlučným dluhem povinného a že vzhledem ke zúžení společného jmění manželů nelze exekučně postihnout její účet. Jelikož vymáhaný dluh nepochybně vznikl za trvání manželství, které dosud nebylo rozvedeno, přičemž dovolatelka s povinným uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu až po vzniku exekučně vymáhané pohledávky a oprávněná nevyslovila souhlas ve smyslu § 42 odst. 2 ex. řádu, je vzhledem k výše citovaným ustanovením exekučního řádu zřejmé, že účet manželky povinného je možné exekučně postihnout. Protože dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je (z hlediska vymezených dovolacích důvodů) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu a dovolatelkou přednesená argumentace není způsobilá zpochybnit jeho správnost, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k tomu, že usnesením soudního exekutora ze dne 14. října 2025, č. j. 129 EX 96/19-326, byla exekuce zcela zastavena, dovolací rozhodl i o nákladech dovolacího řízení Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 5. 2026 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu