20 Cdo 919/2026 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné EKVITA EURO, a. s., se sídlem v Kladně, Jateční 1195, identifikační číslo osoby 26156806, zastoupené Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská 39/4, proti povinným 1. B. D., zastoupenému Mgr. Liborem Vincencem, advokátem se sídlem v Praze 2, Štěpánská 540/7, a 2. J. V., za účasti manželky 2. povinného K. V., a vydražitelů P. M., a L. M., pro 1 171 294 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Jiřího Bulvase, Exekutorský úřad Praha 1, pod sp. zn. 146 EX 465/19, o dovolání 1. povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2025, sp. zn. 118 Co 122/2025-, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím (zařazeným na č.l. 331 elektronického spisu soudního exekutora) potvrdil usnesení ze dne 2. 9. 2025, č. j. 146 EX 465/19-291, kterým soudní exekutor udělil vydražitelům příklep na blíže specifikovaných vydražených nemovitostech ve vlastnictví 2. povinného, a dále stanovil lhůtu k doplacení nejvyššího podání, k vyklizení vydražených nemovitostí i k podání návrhu na předražek. Odvolací soud konstatoval, že příklep byl udělen ve čtvrtém kole dražby, konaném dne 2. 9. 2025 (první kolo bylo odročeno v důsledku podaných návrhů 2. povinného a jeho manželky na částečné zastavení exekuce, které byly následně zamítnuty, ve druhém kole nebylo učiněno podání a ve třetím kole byl udělen příklep, avšak nejvyšší podání nebylo doplaceno a usnesení o příklepu muselo být zrušeno). Od vydání exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí uplynulo víc než 6 let a za celou dobu povinní nic neuhradili, soudní exekutor nedohledal jiný majetek ani žádný postižitelný příjem. Úhrada částky 100 000 Kč dne 1. 9. 2025 (den před dražbou) byla vyhodnocena jako ryze účelová. Mezi hodnotou nemovitostí a vymáhanou pohledávkou není značný nepoměr a není ani důvod k zastavení exekuce ve smyslu § 336i odst. 2 o. s. ř. Návrhy povinných na zastavení exekuce a na odklad exekuce, učiněné bezprostředně před čtvrtým kolem dražby, soudní exekutor správně vyhodnotil jako zjevně nedůvodné (srov. § 54 odst. 3 exekučního řádu), a proto mohl přistoupit k dražbě (viz též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 108/2010 a 20 Cdo 601/2018). Návrhy byly následně pravomocně vyhodnoceny i soudy jako nedůvodné. Dražbou nemovitých věcí 2. povinného dne 2. 9. 2025 tedy nebyl porušen zákon. Zásah do vlastnického práva 2. povinného byl důvodný a v souladu se zákonem. 2. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl 1. povinný dovoláním. Jeho přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, které byly odvolacím soudem vyřešeny v rozporu s jejich smyslem a účelem, případně bez dostatečného přezkumu, a mají zásadní význam pro ochranu práv účastníků v dražbách. K přezkumu navrhuje tři otázky: Zda § 54 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, umožňuje provést dražbu nemovitosti, byl-li předtím doručen návrh povinného na zastavení exekuce, o němž dosud nebylo rozhodnuto, a odvolací soud v řízení o odvolání proti usnesení o příklepu plně nepřezkoumal, zda tím nedošlo k porušení zákona; zda je dovoláním napadené rozhodnutí přezkoumatelné, pokud se nevypořádalo s klíčovou námitkou; zda je v souladu s právem na spravedlivý proces, pokud odvolací soud rozhodl bez jednání a předchozího oznámení složení senátu odvolacího soudu. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud nejprve odložil vykonatelnost a právní moc rozhodnutí odvolacího soudu i soudního exekutora, aby posléze zrušil obě tato rozhodnutí a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“. Dovolání není přípustné. 4. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 5. Dovolatel ve vztahu k žádné ze tří formulovaných otázek nevymezil, které ze čtyř možných taxativně vymezených kritérií přípustnosti dovolání uplatňuje, ačkoliv podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). 6. Dovolací soud není oprávněn vymezit si otázku přípustnosti sám, neboť by tím došlo k porušení základních procesních zásad, na nichž je dovolací řízení založeno, zejména zásady dispoziční a zásady rovnosti účastníků řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 443/2019, či ze dne 11. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5378/2016). Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit (§ 241 b odst. 3 o. s. ř.), jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze přípustnost dovolání posoudit. 7. Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by založila přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 5. 2026 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu