20 Nd 150/2026-31 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně AVE CZ odpadové hospodářství s. r. o., se sídlem v Praze 10, Pražská č. 1321/38a, identifikační číslo osoby 49356089, zastoupené JUDr. Tomášem Kalabusem, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova č. 1008/69, proti žalované Vytěžování Břeclav, s. r. o., se sídlem v Břeclavi, Lidická č. 2742/68, identifikační číslo osoby 26967685, pro 3 212,21 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 250/2025, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 250/2025, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně. Odůvodnění: Žalovaná podáním ze dne 14. ledna 2026 požádala o přikázání věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 250/2025 Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Návrh odůvodnila možným snížením cestovních nákladů, jelikož účastníci mají provozovny v Břeclavi a žalobkyně je zastoupena advokátem z Brna. Žalobkyně s přikázáním věci nesouhlasila. Uvedla, že u Obvodního soudu pro Prahu 10 se bude jednání účastnit zaměstnanec žalobkyně, žádné cestovní náklady proto nevzniknou, ty by naopak vznikly v případě přikázání věci Městskému soudu v Brně. Obvodní soud pro Prahu 10 předložil podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu věc k rozhodnutí o přikázání Městskému soudu v Brně. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a jako takovou je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Podle názoru Nejvyššího soudu nelze s ohledem na obsah vyjádření žalované důvody vhodnosti považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Z obsahu spisu pak nevyplývají žádné další skutečnosti pro závěr, že by přikázáním věci Městskému soudu v Brně bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 10. Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Městskému soudu v Brně nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. 4. 2026 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu