21 Cdo 1108/2026-63 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v právní věci po zůstaviteli J. R., zemřelém dne 9. května 2010, za účasti 1) P. R., a 2) D. H., o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 7 C 158/2025, o dovolání P. R. proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. října 2025, č. j. 7 C 158/2025-31, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, takto: I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. října 2025, č. j. 7 C 158/2025-31, se zastavuje. II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. IV. P. R. je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Okresního soudu v Nymburce soudní poplatek za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, ve výši 4 000 Kč. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, výrokem I potvrdil usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 10. 2025, č. j. 7 C 158/2025-31, kterým tento soud pro opožděnost odmítl odvolání P. R. proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 25. 8. 2025, č. j. 7 C 158/2025-26, kterým soud zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost, neboť P. R. nezaplatil soudní poplatek ze žaloby ve stanovené lhůtě (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II), a výrokem II rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podal P. R. (nezastoupený advokátem) dovolání. Spolu s dovoláním podal žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 3. Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 9. 2025, č. j. 7 C 158/2025-31, podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2068/98, uveřejněné pod č. 10/2001 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč.). 4. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 5. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. 6. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. 7. Právě o případ upravený v § 229 odst. 4 o. s. ř. jde v posuzované věci. Potvrdil-li odvolací soud napadeným usnesením ze dne 16. 12. 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání pro jeho opožděnost, není v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu dovolání přípustné, o čemž byl dovolatel v usnesení odvolacího soudu řádně poučen. 8. V části, ve které směřuje dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu v té části, v níž bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 9. Nejvyšší soud dovolání P. R. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 10. Dovolatel sice nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), vzhledem k ustanovení § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení. 11. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků uplatněné v dovolání, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a dovolateli byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. i) a § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků. 12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). 13. P. R. v dovolání podal návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadených usnesení. Jelikož bylo dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2025, č. j. 24 Co 330/2025-49, odmítnuto a řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 13. 9. 2025, č. j. 7 C 158/2025-31, zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 5. 2026 JUDr. Marek Cigánek předseda senátu