21 Cdo 3150/2025-641 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce M. Š., proti žalované MUBEA – HZP s. r. o. se sídlem v Prostějově, Rovná č. 4708, IČO 25528165, zastoupené JUDr. Lubomírem Minaříkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Kateřinská č. 107/5, o 132 714 Kč a o výplatu renty ve výši 12 777 Kč měsíčně od dubna 2017 do budoucna, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 5 C 168/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2024, č. j. 49 Co 231/2023-585, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 3. 8. 2023, č. j. 5 C 168/2017-486, zamítl žalobu o zaplacení částky 132 714 Kč a placení měsíční renty ve výši 12 777 Kč za dobu od dubna 2017 do budoucna (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 274 552,76 Kč (výrok II). 2. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 4. 12. 2024, č. j. 49 Co 231/2023-585, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II jej změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 26 382 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 660 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 3. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná včasným dovoláním, které směřuje výslovně pouze proti výrokům II a III napadeného rozhodnutí. 4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 5. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení. 6. Protože napadenými výroky II a III rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto výhradně o nákladech řízení, není dovolání žalované podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (objektivně) přípustné. 7. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 3. 2026 Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu