21 Cdo 3155/2025-452 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce O. M., zastoupeného JUDr. Martinem Barešem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Trezorky č. 921/2, proti žalované TS Asset Management s. r. o. se sídlem v Praze 4, Kloboučnická č. 1735/26, IČO 07357940, zastoupené Mgr. Danielem Samolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na sypčině č. 937/5, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 286/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto: Odkládají se až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci: I. právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, v části výroku I, v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. února 2025, č. j. 19 C 286/2021-306, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. dubna 2025, č. j. 19 C 286/2021-318, ve výroku I, jímž bylo určeno, že žalobce je vlastníkem jednotky č. XY, byt, vymezený podle zákona o vlastnictví bytů v budově XY č.p. XY, XY, XY, byt. dům, stojící na parcele č. XY, XY, XY, s níž je spjat podíl na společných částech domu ve výši XY, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY pro k. ú. XY, II. vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. července 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, v části výroku I, v níž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. února 2025, č. j. 19 C 286/2021-306, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. dubna 2025, č. j. 19 C 286/2021-318, ve výroku II o náhradě nákladů řízení a ve výroku III o náhradě nákladů státu, a ve výroku II, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, č. j. 19 C 286/2021-306, opraveným usnesením téhož soudu ze dne 2. 4. 2025, č. j. 19 C 286/2021-318, určil, že žalobce je vlastníkem jednotky č. XY, byt, vymezený podle zákona o vlastnictví bytů v budově XY č.p. XY, XY, XY, byt. dům, stojící na parcele č. XY, XY, XY, s níž je spjat podíl na společných částech domu ve výši XY, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY pro k. ú. XY (dále jen „předmětná nemovitost“)[výrok I], rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a o náhradě nákladů státu (výrok III). 2. Proti rozhodnutí podali oba účastníci odvolání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 7. 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 9 k dalšímu řízení. Současně navrhla, aby dovolací soud rozhodl o odložení právní moci výroku I a vykonatelnosti výroku II napadeného rozhodnutí. Uvedla, že „žalobce již proti dovolatelce v exekučním řízením vymáhá náklady řízení před soudy obou stupňů v souhrnné výši přibližně 900 000 Kč, v jehož důsledku má dovolatelka blokované bankovní účty. Zablokování bankovních účtu zásadně ztěžuje dovolatelce výkon jakékoli činnosti a rovněž efektivní vedení tohoto dovolacího řízení … Dovolatelce tak hrozí závažná majetková újma“, dále že „případné jednání žalobce, například zcizení, zatížení nebo pronájem předmětné nemovitosti, by mohlo nevratně zmařit nebo zásadně ztížit pozici dovolatelky“. 4. Žalobce ve svém vyjádření k návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku ze dne 19. 11. 2025 navrhl, aby dovolací soud návrh žalované zamítl, neboť potřeba odkladu právní moci není nijak naléhavá, není ani dán důvod odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť stačí, aby zástavní věřitel uhradil do exekuce pohledávku a provoz žalované nebude nijak omezen. 5. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 6. Nejvyšší soud vyložil předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci, již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, a v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatkou a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny. 7. Dovolání žalované nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou a ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., je subjektivně přípustné, má požadované náležitosti ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., a proto nelze prima facie dovodit, že by bylo zjevně neopodstatněné (nelze tak vyloučit jeho úspěšnost). 8. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, shledal, že napadeným rozhodnutím by dovolatelka mohla být závažně ohrožena na svých právech, a vzhledem k tomu, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, rozhodl, že právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, v části výroku I, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, jímž bylo určeno, že předmětná nemovitost je ve vlastnictví žalobce, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované [§ 243 písm. b) o. s. ř.]. 9. Protože by neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 23 Co 164/2025-386, v části výroku I, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II a III o náhradě nákladů řízení a státu, a ve výroku II, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení, hrozila dovolatelce závažná újma, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. odložil vykonatelnost uvedených výroků rozsudku odvolacího soudu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 2. 2026 JUDr. Marek Cigánek předseda senátu