21 Cdo 473/2026-37 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobce R. I., 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 424/16, a 2) České republice – Krajskému soudu v Brně se sídlem v Brně, Rooseveltova č. 648/16, o 1 000 071 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. srpna 2024, č. j. 68 Co 223/2024-27, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 68 Co 223/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. srpna 2025, č. j. 4 Co 62/2025-14, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 8. 2024, č. j. 68 Co 223/2024-27, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 5. 2024, č j. 19 C 29/2024-16, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě ze dne 8. 1. 2024, doručené soudu dne 10. 4. 2024, z důvodu, že žalobce nedoložil, že uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy u příslušného státního orgánu postupem předvídaným v § 14 a § 15 zákona č. 82/1998 Sb., čímž neodstranil nedostatek podmínky řízení, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 2. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 18. 3. 2025 žalobu pro zmatečnost. 3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 5. 2025, č. j. 68 Co 223/2024-4, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost z důvodu nezaplacení soudního poplatku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 62/2025-14, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Na základě zjištění, že žalobci bylo usnesení soudu prvního stupně ze dne 24. 3. 2025, č. j. 68 Co 223/2024-3, jímž byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, doručeno dne 14. 4. 2025, že žalobce teprve v odvolacím řízení navrhl, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, aniž by cokoli k tomuto návrhu uvedl, a že z obsahu spisu se nepodává, že by žalobce požádal dne 15. 4. 2025 o osvobození od soudních poplatků, jak namítá, dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. 5. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Podáním dovolání mu vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. 6. Nejvyšší soud usnesením ze dne 3. 3. 2026, č. j. 21 Cdo 473/2026-25, které bylo žalobci doručeno dne 13. 3. 2026, vyzval žalobce, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 62/2025-14, a zároveň ho poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. 7. Žalobce podáním ze dne 21. 3. 2026 požádal opětovně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. 8. Žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť v projednávané věci jde z jeho strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč., nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3409/2023, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2024, sp. zn. 27 Cdo 2613/2024). 9. V projednávané věci podal žalobce dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že žádost o osvobození od soudního poplatku lze podat (podle § 138 o. s. ř.) s účinky zabraňujícími zastavení řízení pro nezaplacení poplatku podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nejpozději v poslední den lhůty určené soudem pro jeho zaplacení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019, uveřejněné pod č. 1/2020 Sb. rozh. obč., nebo odůvodnění usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1622/2021, uveřejněného pod č. 75/2022 Sb. rozh. obč.). Závěr odvolacího soudu, podle něhož nezaplatil-li dovolatel soudní poplatek – splatný podáním žaloby pro zmatečnost – ani v dodatečné patnáctidenní lhůtě stanovené soudem a nepodal-li ani v této lhůtě žádost o osvobození od soudního poplatku (přestože byl o tom poučen v usnesení soudu prvního stupně, jímž byl vyzván k zaplacení soudního poplatku), je dán důvod pro zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, je tak v souladu se zákonem a s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, a je proto nepochybné, že dovolání žalobce proti uvedenému usnesení odvolacího soudu nemůže být úspěšné. Nejvyšší soud proto k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení nepřihlížel. 10. Protože dovolatel nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2026, č. j. 21 Cdo 473/2026-25, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 62/2025-14, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. 11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 4. 2026 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu