21 Cdo 997/2026-1589 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobců a) T. R., a b) L. R., proti žalovanému J. L., o 839 040 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 104/2013, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. srpna 2025, č. j. 16 Co 162/2025-1533, takto: I. Řízení o dovolání žalobce b) se zastavuje. II. Řízení o dovolání žalobkyně a) se zastavuje. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2025, č. j. 17 C 104/2013-1483, jímž soud prvního stupně pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání zastavil řízení o dovolání žalobců proti rozsudku ze dne 11. 10. 2023, č. j. 16 Co 29/2023-1358, jímž Krajský soud v Ostravě rozhodl o odvolání žalobců proti částečnému rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 11. 2022, č. j. 17 C 104/2013-1156. Dne 8. 12. 2025 bylo Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku doručeno podání, jež je podle obsahu mimo jiné dovoláním proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě. Jako dovolatelé byli označeni oba žalobci, podání bylo odesláno z datové schránky žalobkyně a) a jeho přílohou byla plná moc datovaná dnem 13. 5. 2025, udělená žalobcem b) žalobkyni a) „ke všem právním ale i osobním úkonům“, především k zajištění důkazů o jeho odsouzení. Podle § 28 odst. 6 o. s. ř. nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena. Protože z vymezení rozsahu zmocnění uděleného v předložené plné moci nebylo zřejmé, zda zahrnuje i podání dovolání proti napadenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 4. 2026, č. j. 21 Cdo 995/2026-1562, 21 Cdo 997/2026, 21 Cdo 999/2026, 21 Cdo 1000/2026, doručeným dne 11. 5. 2026, vyzval žalobkyni a), aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení předložila Nejvyššímu soudu plnou moc, udělenou jí žalobcem b) k podání dovolání (mimo jiné) proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě. Zároveň žalobkyni a) poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě plná moc předložena, řízení o dovolání žalobce b) bude zastaveno. Stanovená lhůta uplynula dnem 26. 5. 2026, v němž sice žalobkyně a) doručila soudu obsáhlé podání, avšak opětovně předložila pouze kopii výše uvedené plné moci datované 13. 5. 2025. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 11. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2352/2000, vyložil, že občanský soudní řád neobsahuje ustanovení, ve kterém by vypočítával všechny podmínky řízení. Teorie procesního práva tradičně řadí mezi podmínky řízení (ve smyslu § 22 až 29 o. s. ř.) i oprávnění k zastupování (Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl, 6. vydání, Praha, C. H. Beck, 2003, s. 348; nebo Winterová, A. a kol. Občanské právo procesní. 2. vydání, Praha, ISV nakladatelství, 1996, s. 102). Týž názor je konstantně a dlouhodobě sdílen i soudní praxí. Závěr, podle kterého nedostatek procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř.), formuluje např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 48/1998 Sb. rozh. obč. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud též vysvětlil, že učinila-li určitá osoba procesněprávní úkon za jiného jako jeho zástupce, neuplatňuje v řízení sama (svým jménem) procesní práva, ale jedná za zastoupeného. Opatřením soudu k odstranění nedostatku průkazu zastoupení je zpravidla výzva tomu, kdo vystupuje jako zmocněnec, popřípadě účastníku, aby ve stanovené lhůtě předložil písemnou plnou moc, nebo aby k udělení plné moci došlo ústně do protokolu; to platí jak v případě, že plná moc nebyla v řízení doložena vůbec, tak v případě, že byla předložena s takovými nedostatky, pro které ji nelze považovat za platnou (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 1996, sp. zn. 2 Cdon 1007/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2258/2024, uveřejněné pod číslem 41/2026 Sb. rozh. obč.). Protože dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě bylo podepsáno pouze tvrzenou zástupkyní žalobce b) na základě plné moci, která ani přes opatření soudu dle § 104 odst. 2 věty první o. s. ř. toto zastoupení nedoložila, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce b) podle § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být dovolání také sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 274/2023). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Žalobkyně a), která je fyzickou osobou, nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo ani tvrzeno či zjištěno, že by žalobkyně měla právnické vzdělání. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 4. 3. 2026, č. j. 17 C 104/2013-1548, žalobkyni a) vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2025, č. j. 16 Co 162/2025-1533, a současně ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Protože žalobkyně a) ani přes výzvu soudu neodstranila nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 o. s. ř., ačkoliv byla o důsledcích své nečinnosti poučena, a podmínka povinného zastoupení žalobkyně a) v dovolacím řízení ve smyslu ustanovení § 241 o. s. ř. tak nebyla splněna, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud nepřehlédl, že podání ze dne 8. 12. 2025 obsahovalo také žádost o ustanovení „nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce“. K této žádosti dovolací soud nepřihlížel, neboť soudy nižších stupňů k návrhu žalobkyně a) opakovaně posuzovaly, zda splňuje podmínky pro ustanovení advokáta zástupcem, a naposledy jejich naplnění neshledaly z důvodu nepřípustného zneužití procesních práv (viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2025, sp. zn. 16 Co 163/2025-1536). Rozhodnutí o její další žádosti by tak bylo pouze formální a zbytečně by dále prodlužovalo řízení. Žalobkyně a) přitom netvrdí, že by u ní od rozhodnutí o její předchozí žádosti došlo k nějaké změně rozhodných skutečností. Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.), jež je u Nejvyššího soudu projednáváno pod sp. zn. 21 Cdo 995/2026. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 6. 2026 Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu