21 Nd 243/2026-19 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) V. B. G., a b) nezletilé AAAAA (pseudonym), zastoupené zákonnou zástupkyní V. B. G., proti povinnému M. T., pro 28 786,13 Kč a pro 14 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 843/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 843/2026 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4. Odůvodnění: Soudní exekutorka Exekutorského úřadu Hradec Králové JUDr. Marcela Dvořáčková podala dne 19. 3. 2026 u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné a) ve výši 28 786,13 Kč podle seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 1043/2023 ze dne 2. 3. 2026, a to na základě exekučního návrhu oprávněných, podle něhož oprávněná a) navrhovala exekuci k vymožení uvedené pohledávky ve výši 28 786,13 Kč a oprávněná b) navrhovala exekuci k vymožení dlužného výživného za období měsíců duben 2025 až srpen 2025 ve výši 14 000 Kč podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 3. 2023, č. j. 63 Nc 2513/2023-73. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 24. 3. 2026, č. j. 67 EXE 843/2026-7, „s ohledem na skutečnost, že se bydliště povinného nenachází na území České republiky“, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Z provedené lustrace v informačním systému základních registrů a v agendovém informačním systému cizinců zjistil, že „povinný je občan XY republiky, přičemž jeho poslední pobyt na území České republiky je evidován k datu 23. 6. 2023, kde se nachází sídlo Ministerstva vnitra, oddělení pobytu cizinců Praha II“. Ze sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 21. 5. 2026 Nejvyšší soud zjistil, že povinný nemá podle informačního systému cizinců na území České republiky povolen pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, že od 9. 10. 2020 do 23. 6. 2023 (uplynutí doby) měl vydané potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie – zaměstnání, že nahlášená adresa pobytu od 1. 9. 2020 do 22. 6. 2022 byla XY, ubytovatel B. G. V. (zrušené ubytování) a že úřední adresa „od 23. 6. 2023 do 23. 6. 2023“ byla MV ČR OAMP, XY. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 4 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 6. 2026 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu