22 Nd 180/2026-297 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce L. Š., proti žalované Západočeské univerzitě v Plzni, se sídlem v Plzni, Univerzitní 2732/8, IČO 49777513, zastoupené Mgr. Ing. Janem Havlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Truhlářská 1104/13, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 20 C 110/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 6. 2025, č. j. 13 Co 136/2025-243, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu vznesené žalobcem, takto: Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025. Odůvodnění: 1. Okresní soud Plzeň-město (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 11. 2024, č. j. 20 C 110/2023-211, rozhodl, že výpověď z pracovního poměru ze dne 22. 2. 2023, kterou obdržel žalobce od žalované, je neplatná (výrok I), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). 2. K odvolání žalované Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 12. 6. 2025, č. j. 13 Co 136/2025-243, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Řízení o tomto dovolání je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025; k projednání dovolání a rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2026 příslušný senát soudního oddělení 21 složený ze soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého. 4. Žalobce v podání ze dne 31. 3. 2026 vznesl námitku podjatosti soudce Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. Námitku podjatosti ve vztahu k tomuto soudci odůvodnil tím, že v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2026, č. j. 21 Cdo 2840/2025-284, (toto usnesení, stejně jako dále citovaná rozhodnutí dovolacího soudu, je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz) jímž byla odložena právní moc části výroku I o věci samé rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované podané v této věci, zmíněný soudce uvedl, že v rámci své akademické činnosti působí na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni. Žalobce v námitce podjatosti zdůraznil, že nestrannost soudce je třeba posuzovat jak z hlediska objektivního, tak z hlediska subjektivního, přičemž v přítomné kauze jsou – dle jeho názoru – dány objektivní důvody vyvolávající pochybnost o nepodjatosti Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. Jmenovaný soudce totiž působí v pracovním poměru u žalované, na jejíž majetkovou sféru má výsledek probíhajícího řízení významný dopad, neboť na něj navazuje řízení o náhradu mzdy, v němž žalobce uplatňuje nárok ve výši 3 424 020 Kč s příslušenstvím. Žalobce rovněž podotkl, že Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., je součástí širší institucionální struktury žalované, neboť se stal členem samosprávného akademického orgánu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Žalobce proto navrhl, aby bylo ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) rozhodnuto o vyloučení Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025. 5. Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k projednávané věci a ani k lidem, kteří podle obsahu spisu ve věci nebo v soudním řízení vystupují. Se zřetelem k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, se domnívá, že samotná existence jeho pracovněprávního vztahu na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni nezakládá z objektivního hlediska důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Připomíná přitom, že žalobce působil u žalované na jiné fakultě. Domnívá se také, že ani jeho členství v akademickém senátu právnické fakulty není způsobilé odůvodnit pochybnosti o jeho nestrannosti, jelikož činnost daného senátu směřuje toliko dovnitř akademického života fakulty. 6. Podle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. 7. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2026 byla věc rozhodnutí o vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025 předložena senátu 22 Cdo. 8. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. 9. Poměr k věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází i vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, v souvislosti se správou vlastního majetku soudce apod. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. 30 Cdo 725/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSCR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 23 Nd 321/2013). 10. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 209/04, jež je přístupné na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 4 Nd 178/2009). Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). 11. Důvodem pro vyloučení soudce není bez dalšího okolnost, že soudce působí (vyučuje) na univerzitě, která je účastníkem řízení. Základními kritérii pro hodnocení povahy a intenzity zaměstnaneckého vztahu soudce k univerzitě jsou zejména jeho délka, aktuálnost a faktická intenzita činnosti (výuky). Podstatné také je, zda se věc týká té fakulty, na které soudce působí (srovnej přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2014, č. j. Nao 378/2014-70, nebo ze dne 11. 10. 2016, č. j. Nao 232/2016-24 – označená usnesení jsou přístupná na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu https://www.nssoud.cz). 12. Pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., žalobce dovozuje z jeho působení na pozici akademického pracovníka a současně člena samosprávného akademického orgánu jedné z fakult žalované. Pracovněprávní poměr Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., k Západočeské univerzitě v Plzni, respektive k její Fakultě právnické, je sice dlouhodobý, aktuálně stále trvající a relativně intenzivní (vyučuje vícero předmětů a je také členem Akademického senátu Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni; k tomu srovnej vyjádření Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a informace dostupné na internetových stránkách žalované a její Fakulty právnické), nicméně za stěžejní lze považovat, že věc vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025 se netýká fakulty, na níž Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., působí. Jeho vztah k univerzitě jako takové je pouze zprostředkovaný prostřednictvím vazby na Fakultu právnickou, a proto není takové povahy a intenzity, aby odůvodňoval jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí nynější věci. Sluší se přitom dodat, že ani členství v akademickém senátu fakulty neprohlubuje vazby mezi Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., a žalovanou, neboť akademický senát fakulty má rozhodovací a vyjadřovací pravomoci toliko k záležitostem týkajícím se dané fakulty, nikoli samotné univerzity [srovnej § 27 zákona č. 111/1998 Sb., vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)]. 13. Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., nemohou být ani úvahy žalobce, že výsledek řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025 ve spojení se souběžně vedeným řízením o náhradu mzdy může mít významný dopad do majetkové sféry žalované. Z pouhé skutečnosti, že Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., jako soudce Nejvyššího soudu vykonává akademickou činnost na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, nelze dovodit jeho osobní zájem na výsledku projednávaného sporu. Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., vykonává akademickou činnost nad rámec svého pracovního úvazku u Nejvyššího soudu a na odměně za tuto akademickou činnost není závislý. Jako soudce ho zabezpečuje stát hmotným zabezpečením [§ 75 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Naopak lze zcela oprávněně předpokládat, že Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., který jako soudce Nejvyššího soudu splňuje vysoké požadavky na morální a profesní úroveň osobnosti soudce, bude i v přítomné kauze rozhodovat nestranně a nezávisle. 14. Dovozuje-li žalobce pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., z okolnosti, že v posuzované věci již senát, jemuž Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., předsedal, rozhodl o odkladu právní moci rozsudku odvolacího soudu, je třeba podotknout, že jde o okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení o projednávané věci, jež podle § 14 odst. 4 o. s. ř. není důvodem k vyloučení soudce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2018, sp. zn. 28 Nd 137/2018, a ze dne 12. 2. 2024, sp. zn. 26 Nd 36/2024). 15. Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. vznesenou námitku podjatosti vůči soudci Nejvyššího soudu Mgr. Miroslavu Hromadovi, Ph.D., shledal neopodstatněnou. 16. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2840/2025. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 4. 2026 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu