22 Nd 71/2026-21 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci oprávněné IFIS investiční fond, a.s., IČO 24316717, se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, zastoupené Mgr. Michaelou Patočkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14, proti povinnému J. P., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 3015/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 3015/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Exekučním návrhem ze dne 25. 11. 2025 podaným u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 7 100 Kč s příslušenstvím na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 6. 2025, č. j. 11 C 101/2025-66. Dne 6. 12. 2025 požádal soudní exekutor JUDr. Petr Kocián o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného Obvodní soud pro Prahu 5. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 22. 12. 2025, č. j. 65 EXE 3015/2025-17, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. V odůvodnění uvedl, že v návrhu označený povinný je XY státní příslušník a není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky. V informačním systému cizinců (CIS) není evidován záznam o jeho povoleném pobytu na území České republiky. Je evidováno více záznamů v evidenci krátkodobého ubytování na území České republiky, které policii oznamuje ubytovatel v rámci své zákonné povinnosti. Trvalé bydliště povinného je na XY, jeho současné místo pobytu není známé, nebyl zjištěn žádný majetek povinného v České republice. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a který rovněž vydal exekuční titul, tj. Obvodní soud pro Prahu 5 [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Nd 70/2019 (dostupná na www.nsoud.cz)]. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Obvodní soud pro Prahu 5 tím soudem, který věc projedná a rozhodne. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 3. 2026 Mgr. David Havlík předseda senátu