23 Cdo 436/2026-53 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci oprávněné CASPER CONSULTING a.s., se sídlem v Praze, náměstí Borise Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1) J. H. a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, č. j. 2 Co 8/2024-25, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 48/2025, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2025, č. j. 2 Cmo 178/2025-31, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: (dle § 243f odst. 3 o. s. ř.) 1. Krajský soud v Hradci Králové (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. 9. 2025, č. j. 16 C 48/2025-8, odmítl podání povinných doručené Krajskému soudu v Hradci Králové dne 30. 4. 2025 a označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, č. j. 2 Co 8/2024-25. Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) k odvolání povinných usnesením ze dne 19. 11. 2025, č. j. 2 Cmo 178/2025-31, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. 2. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali povinní dovolání (obsahující též námitku podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který věc rozhodoval) a též další žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti. 3. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích). 4. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odst. 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odst. 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odst. 3). 5. Podáním dovolání vznikla povinným povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Povinní dle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradili. 6. Z obsahu spisu se dále podává, a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo, že povinní po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinných lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, či ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2295/2024). 7. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle § 2 a § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. 8. Nejvyšší soud proto povinné nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, neboť z jejich postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, čímž zneužívají svá procesní práva (obdobně postupoval Nejvyšší soud například již v usneseních ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3794/2022, ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 24 Cdo 171/2023, nebo ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 30 Cdo 236/2023). Za této situace, kdy si jsou dovolatelé na základě dřívějších výzev soudu povinnosti k placení soudního poplatku za dovolání i jeho výše vědomi a hradit jej zjevně nehodlají, se jeví setrvání na požadavku na další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání v tomto konkrétním řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k výzvě k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele advokátem). 9. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Tím je vypořádán i akcesorický návrh povinných na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. 10. Nejvyšší soud nepřihlížel k námitce podjatosti vznesené v dovolání povinnými vůči členům senátu odvolacího soudu, kteří vydali napadené rozhodnutí, neboť takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, tj. konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že povinní ve věci reagují obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti soudců v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí všech stupňů soudů. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 510/2021, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3182/2022, a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022). 11. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů], v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. 3. 2026 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu