23 Nd 206/2026-72 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a.s., se sídlem v Praze 4, Chodov, Tomíčkova 2144/1, identifikační číslo osoby 64949681, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinnému Ľ. F., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 3 EXE 64/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 3 EXE 64/2026 projedná a rozhodne Okresní soud ve Svitavách. Odůvodnění: Dne 3. 2. 2026 byla Okresnímu soudu ve Svitavách doručena žádost soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 24. 3. 2026, č. j. 3 EXE 64/2026-68, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Okresní soud ve Svitavách své usnesení odůvodnil tím, že oprávněná v exekučním návrhu uvedla jako adresu bydliště povinného „XY“, ačkoli v exekučním titulu, kterým je rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 27. 10. 2025, č. j. ČTÚ-32 137/2025-638/IX. vyř. – KřA, je jako adresa povinného uvedena adresa na území XY, konkrétně „XY“. Ze zprávy Policie České republiky, obvodního oddělení Moravská Třebová, soud zjistil, že povinný se na adrese uváděné v exekučním návrhu přibližně po dobu dvou let nezdržuje. Ze sdělení služby cizinecké policie a Ministerstva vnitra České republiky, odboru azylové a migrační politiky, dále vyplynulo, že povinný měl na území České republiky evidováno ubytování pouze v období od 8. 10. 2023 do 31. 12. 2023 na adrese XY. Soud proto uzavřel, že povinný nemá v obvodu jeho působnosti trvalý ani jiný pobyt. Z obsahu spisu současně nevyplývá, že by povinný měl na území České republiky majetek, který by bylo možno postihnout exekucí. S ohledem na uvedené skutečnosti soud konstatoval, že v dané věci nelze zjistit podmínky místní příslušnosti. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Jelikož povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022, ze dne 18. 2. 2025, sp. zn. 23 Nd 32/2025, ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 23 Nd 261/2025, a ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. 23 Nd 480/2025), tedy Okresní soud ve Svitavách. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 5. 2026 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu