23 Nd 251/2026-26 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Charlton a.s., se sídlem v Praze 1, V Celnici 1031/4, identifikační číslo osoby 64948307, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, proti povinnému P. Š., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 739/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 739/2026 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Dne 28. 3. 2026 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručena žádost soudního exekutora Mgr. Dušana Šnaidera, Exekutorský úřad Praha-západ, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 16. 4. 2026, č. j. 14 EXE 739/2026-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 5 své usnesení odůvodnil tím, že povinný je občanem Slovenské republiky, který na území České republiky nemá místo svého trvalého pobytu, ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince. Soudu rovněž nejsou známy žádné skutečnosti týkající se exekučně postižitelného majetku povinného na území České republiky. Při určení místně příslušného soudu přitom soudní exekutor vycházel z adresy povinného (XY) uvedené oprávněnou v návrhu na zahájení exekuce. Z výše uvedených důvodů soud uzavřel, že v projednávané věci je sice dána pravomoc českých soudů, avšak podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, a věc proto předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Jelikož povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022, ze dne 18. 2. 2025, sp. zn. 23 Nd 32/2025, ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 23 Nd 261/2025, a ze dne 20. 1. 2026, sp. zn. 23 Nd 704/2025), tedy Obvodní soud pro Prahu 5. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 5. 2026 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu