23 Nd 74/2026-63 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci oprávněné SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD, se sídlem ve Strovolos, Strovolou 236, Nikósie, Kyperská republika, registrační číslo HE 257931, zastoupené Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze, Karla Engliše 3221/2, proti povinnému I. B., o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 23 EXE 192/2025-59, o určení příslušného soudu, takto: Určuje se, že věc vedenou u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 23 EXE 192/2025 projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě. Odůvodnění: 1. Soudní exekutorka JUDr. Eva Koutníková, Exekutorský úřad Znojmo, podala u Okresního soudu ve Znojmě žádost o pověření a nařízení exekuce pro pohledávku ve výši celkem 1 445,92 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného exekučního titulu, tj. rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro severočeskou oblast ze dne 17. 8. 2017, č. j. ČTÚ-111 071/2016-635/III. vyř. - GaA. Exekutorka tak učinila na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 10. 12. 2025. 2. Usnesením ze dne 12. 1. 2026, č. j. 23 EXE 192/2025-99, Okresní soud ve Znojmě vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty k odvolání oprávněné bude věc postoupena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Usnesení odůvodnil tím, že povinný (státní příslušník XY republiky) má bydliště na XY na adrese uvedené v záhlaví a nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. Nebylo též zjištěno, že by v České republice provozoval živnost, či působil jako statutární orgán nebo vedoucí organizační složky obchodní společnosti. Nalézací řízení, v jehož rámci byl vydán exekuční titul probíhalo v Ústí nad Labem. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, dovodil pravomoc českých soudů do doby, než případně bude zjištěno, že se v České republice nenachází žádný postižitelný majetek povinného. Zda má povinný v České republice majetek, zjistí až soudní exekutor. 3. Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). 4. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 5. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. 6. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. 7. Protože povinný (cizí státní příslušník) nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky žádné místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 4/2013“)]. Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.). 8. Nejvyšší soud proto určil soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud ve Znojmě, u něhož bylo řízení zahájeno a který již ve věci činil procesní úkony, a to s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení (srov. výše citované R 4/2013). Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 2. 2026 Mgr. Jiří Němec předseda senátu