24 Cdo 334/2026-1336 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci opatrovance E. M.,, zastoupeného procesním opatrovníkem JUDr. Markem Dvořákem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka č. 1, za účasti navrhovatele 1) E. M., zastoupeného JUDr. Davidem Havlíčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1107/15, a hmotněprávního opatrovníka 2) T. Z., zastoupeného Mgr. Zdeňkou Pelnářovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Slezská č. 949/32, o změnu opatrovníka, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 0 P 35/2019, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. května 2025, č. j. 24 Co 79/2025-1151, takto: I. Dovolání navrhovatele se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 17. 1. 2025, č. j. 0 P 35/2019-1100, zamítl návrh navrhovatele (otce opatrovance) na změnu opatrovníka, kterým se navrhovatel domáhal, aby byl jmenován opatrovníkem opatrovance. Opatrovanec se po dopravní nehodě nachází ve vigilním kómatu, účastník 2) je jeho opatrovníkem po dobu zhruba 5 let. Předtím vykonávala funkci opatrovníka družka opatrovance, která následně zemřela. Současný opatrovník je bratrem zemřelé družky opatrovance. Obě děti opatrovance a jeho zemřelé družky byly předány do péče opatrovníka, který jim vytvořil odpovídající zázemí. Opatrovanec je umístěn v ústavu sociální péče. Jeho měsíční příjem činí invalidní důchod ve výši 12 234 Kč, příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč, a dále nájemné 3 600 Kč za pronájem (podílu) nemovitosti. Opatrovník žije v Anglii, je statutárním orgánem a společníkem v řadě společností, vzhledem ke stavu opatrovance jej pravidelně nenavštěvuje. Navrhovatel navštěvuje opatrovance pravidelně, česky rozumí, ale jeho aktivní komunikace v českém jazyce je obtížnější, občanství ČR má od roku 2022, bydlí v pronájmu a pobírá příspěvek na bydlení. V předchozím řízení, kdy se navrhovatel chtěl stát opatrovníkem, bylo ohledně něj problematickým bodem jemu vyplácená částka 25 000 Kč měsíčně na živobytí předchozí opatrovnicí, neboť bylo otázkou, zda za těchto okolností měl opatrovanec vyživovací povinnost vůči otci. Opatrovník vyřizuje hlavně administrativní záležitosti a stará se o finance opatrovníka. Opatrovanec vlastní spoluvlastnický podíl ve výši 40 % na domu u XY, zbylé podíly vlastní jeho dvě děti. Nájemníkem domu je dcera opatrovníka, nájemné činí 10 000 Kč měsíčně. Smlouva nebyla schválená soudem, cena není tržní, neboť vychází z toho, že opatrovník nemovitost zhodnotil, zejména terénní úpravy zahrady, plot. Opatrovník zaplatil ze svých vlastních prostředků na oddlužení domu 770 tisíc Kč, aby zaniklo zástavní právo za dluh daňového dlužníka. Syn opatrovance je už zletilý, opatrovník mu zaplatil školu za 93 000 Kč a 400 000 Kč za nájem za poslední rok a půl. Opatrovník se stará o dceru opatrovance, i když se rozvádí se svojí ženou. Dceru opatrovance, jejímž byl poručníkem, má svěřenou do péče jeho žena. Do dohody o dětech opatrovník se svojí ženou zahrnuli i dceru opatrovance, smlouvou o důchodu se na ni zavázal platit výživné 50 000 Kč měsíčně. I z tohoto důvodu byla taková výše předmětného nájmu, sdělil při výslechu opatrovník. Ze sdělení státního zastupitelství bylo zjištěno, že podnět navrhovatele ohledně okolností souvisejících s převody peněz na účet opatrovníka byl odložen. Tehdejší opatrovnice poskytla svému bratrovi (nynějšímu opatrovníkovi) půjčku 3 miliony Kč z účtu opatrovance, ten nevěděl, že se mělo jednat o prostředky opatrovance a částku s úroky vrátil. Další převody ve výši 2 500 000 Kč a 2 000 000 Kč byly převody mezi družkou opatrovníka (tehdejší opatrovnicí) a nynějším opatrovníkem (jejím bratrem), nevěděl, že se mělo jednat o prostředky opatrovance. Vypověděl, že co bylo půjčeno, bylo určitě i vráceno, už si to nepamatuje, probíhají u něj tisíce transakcí. Z šetření policejního orgánu bylo zjištěno, že převody mezi opatrovníkem a jeho sestrou v podobné výši byly v dané době v rámci normy, podnět navrhovatele byl odložen. Opatrovník se sestrou si přeposílali vysoké částky peněz oběma směry. Opatrovník se postaral o vymožení nároků opatrovance z dopravní nehody ve výši 6,5 milionu Kč jako jednorázové náhrady za ztrátu na výdělku, 9,3 milionu Kč na náklady spojené s péčí jako jednorázová kompenzace a 2,6 milionu Kč na náklady spojené s péčí. Opatrovník zřídil opatrovanci dva termínované účty, na nichž má uloženo 15 milionů Kč a 10,5 milionů Kč. Soud dospěl k závěru, že nedošlo ke změně okolností, které by odůvodňovaly změnu opatrovníka. Soud má za to, že opatrovník vykonává funkci svědomitě. Opatrovník plní své povinnosti, zprávy o své činnosti předkládá soudu včas. Prokázal své schopnosti rovněž vedením odškodňovacích řízení. Finanční prostředky dále rozmnožuje. Neadekvátní výši nájmu domu ve spoluvlastnictví domu uspokojivě vysvětlil, když nájemkyní je jeho dcera a on hradí náklady na údržbu. Jestliže v minulosti došlo k převodu z účtu opatrovance na účet opatrovníka, účastník 2) v té době nebyl opatrovníkem, nýbrž tou družka byla opatrovance. Přestože soud vnímá transakce jako znepokojivé, k žádným dalším transakcím, jejich účastníkem by byl opatrovník, nedošlo. Pokud došlo k pochybení, jednalo se o pochybení tehdejší opatrovnice a nelze je klást k tíži současnému opatrovníkovi. K výkonu její funkce však ničeho nenamítal ani navrhovatel, který tvrdil, že tehdy vše fungovalo. Nelze přehlédnout ani to, že opatrovník v minulosti dobrovolně převzal péči o děti opatrovance. Opatrovník přistupuje k funkci z racionálně praktického hlediska, vzhledem ke stavu opatrovance však nelze hovořit o tom, že by absencí pravidelného kontaktu byl opatrovanec zanedbáván. Navrhovatel v průběhu řízení změnil svůj názor tak, že by opatrovance také ponechal v ústavu sociální péče. Nedošlo ke změně poměrů, která by odůvodňovala změnu opatrovníka. Opatrovník finančně podporuje obě děti opatrovance. Schopnost opatrovníka zařídit právní a administrativní služby se správou jmění jsou dlouhodobě prokázány. Navrhovatel by oproti tomu musel na tyto služby vynakládat majetek opatrovance. 2. K odvolání navrhovatele Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 5. 2025, č. j. 24 Co 79/2025-1151, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud po doplnění dokazování vyložil, že měsíční příjmy opatrovance jsou okolo 13 000 Kč invalidní důchod a 3 600 Kč z pronájmu měsíčně, výdaje okolo 22 000 Kč měsíčně ústavu sociální péče. Opatrovanec měl v roce 2018 na účtu zhruba 5 milionů Kč, v červnu 2019 to bylo zhruba 300 000 Kč, z účtu bylo hrazeno výživné na děti opatrovance a tehdejší opatrovnici, náklady na právní zastoupení, na bydlení, na ústav, a otci výživné 25 000 Kč měsíčně. Odvolací soud konstatoval, že není povinností opatrovníka o opatrovance osobně pečovat, nejedná se o jediné kritérium výběru opatrovníka. Navrhovatele výrazně omezuje deficit znalosti českého jazyka, výdaje za překlady a tlumočení by nebyly v zájmu opatrovance. Opatrovník řádně zajišťuje veškeré záležitosti opatrovance, včetně spravování finančních prostředků. Nevysvětlené finanční převody z roku 2018 byly učiněny, když byla opatrovníkem družka opatrovance, a nikoli současný opatrovník. Podnět v této souvislosti byl orgány činnými v trestním řízení odložen. Je sice ojedinělým pochybením opatrovníka, že nájemní smlouvu nepředložil soudu ke schválení, avšak opatrovník o této skutečnosti opatrovnický soud informoval ve zprávách o své činnosti. Bude nejen na opatrovníku, ale i na soudu prvního stupně, aby tuto záležitost adekvátně řešil. Podnět navrhovatele byl policejním orgánem odložen. Nenastala situace, která by odůvodňovala odvolání opatrovníka, ani nebyly zjištěny nové skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že navrhovatel by byl vhodnějším opatrovníkem. Vzhledem k blízkému vztahu opatrovníka k dětem opatrovance, kdy jeho sestra byla matkou dětí, je i opatrovník osobou opatrovanci blízkou, i když tento vztah není založen na pokrevním příbuzenství. 3. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. K vymezení předpokladu přípustnosti dovolání navrhovatel uvádí, že se odvolací soud odchýlil od ustálené praxe dovolacího soudu, když kolidující majetkové zájmy představují střet zájmu, které brání setrvání ve výkonu funkce opatrovníka současnému opatrovníku, a odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1606/2024 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1873/2021. Argumentuje, že obavy z kolize zájmů spočívají v nevysvětlených bankovních převod z roku 2018. Částka 3 000 000 Kč zaslána tehdejší opatrovnicí měla podle zprávy o činnosti opatrovníka představovat půjčku s tím, že současný opatrovník podle svého tvrzení neměl vědět, že se jedná o prostředky opatrovance. Přes vrácení částek 3 a 2 miliony Kč zůstává neznámý osud částky téměř 3 milionů Kč. Dále tvrdí, že rodinný dům je dceři opatrovníka pronajímán za násobně nižší nájemné, než je tržní výše. Vhodnost osoby pro funkci opatrovníka má být hodnocena i na základě jednání v době dřívější, než při výkonu funkce, proto měly být zohledněny předmětné bankovní převody. 4. Procesní opatrovník k podanému dovolání uvedl, že nakládání s prostředky bylo soudy vysvětleno, a že pronájem dceři opatrovníka je detailem v celkovém kontextu činnosti opatrovníka. Opatrovník udělal pro rodinu opatrovance mnoho, ujal se jeho dětí. Investice jeho osobních peněz do rodiny byla značná, proto se nedomnívá, že by se opatrovník snažil obohatit na úkor opatrovaného. 5. Hmotněprávní opatrovník (účastník 2/) ve vyjádření k dovolání uvádí, že dovolání je polemikou se skutkovými závěry soudů. Z opatrovnictví nevylučuje opatrovníka každý případně možný rozpor se zájmy opatrovance, nýbrž musí jít o důvody dlouhodobější a soustavnější povahy zakládající protichůdné zájmy. Uvádí, že z vlastních prostředků zaplatit tři čtvrtě milionu na odstranění zástavního práva na nemovitosti spoluvlastněnou opatrovancem, vzniklého na základě dluhu předchozího vlastníka. Dále argumentuje, že pokud jej opatrovnický soud nevyzval k předložení nájemní smlouvy ke schválení, ač o ní věděl, tak z toho podle něj výplývá, že opatrovnický soud byl názoru, že smlouva schválení nepodléhá. 6. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 7. Při výběru opatrovníka musí soud zvážit hlediska tak, aby jmenovaný opatrovník skýtal záruky, že se své funkce zhostí v souladu s účelem opatrovnictví (§ 457 o.z.) a že zajistí všestrannou a efektivní ochranu zájmů opatrovance a naplňování jeho práv. Vzhledem k obsahu povinností opatrovníka (plynoucích zejména z ustanovení § 466 odst. 1 o.z.) je přitom zjevné, že do rámce „všestranné a efektivní ochrany zájmů opatrovance a naplňování jeho práv“ jednoznačně patří i zajištění řádné péče o zdravotní stav opatrovance v souladu s lékařskými doporučeními a také zajištění správy majetku opatrovance s péčí řádného hospodáře. Proto dalšími hledisky, k nimž musí soud při výběru opatrovníka přihlížet, mohou být podle okolností konkrétního případu nejen osobní poměry navržené osoby, její věk, zdravotní stav, situace, v níž se tato osoba nachází, její vztah k opatrovanci apod., ale v neposlední řadě také veškeré další skutečnosti, které mohou vypovídat o důvěryhodnosti (spolehlivosti) navržené osoby z hlediska její schopnosti řádné správy opatrovancova majetku. Jsou-li přitom některá hlediska pro posouzení způsobilosti (resp. vhodnosti) navržené osoby k opatrovnictví v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější), soud jim logicky přikládá také větší význam (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2021, sp. zn. 24 Cdo 1080/2021). 8. Již v poměrech předchozí právní úpravy Nejvyšší soud např. ve svém usnesení ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3871/2010, k materii opatrovnictví instruktivně vyložil, že z opatrovnictví nevylučuje opatrovníka každý (případně možný) rozpor se zájmy opatrovance; funkci opatrovníka nemůže vykonávat jen ten, kdo z důvodů soustavnější a dlouhodobější povahy má s opatrovancem protichůdné zájmy, takže je tu nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy. Nejde proto o případ ojedinělého a dočasného (možného) střetu zájmů v určité přechodné právní situaci, který se řeší - obdobně jako při zastoupení ze zákona, např. ve vztahu mezi rodičem coby zákonným zástupcem a nezletilým dítětem - prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce (tzv. kolizního opatrovníka). Tomuto právnímu názoru Nejvyššího soudu přisvědčil Ústavní soud např. v nálezu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. III. ÚS 3333/11, a rozhodovací praxe dovolacího soudu je v tomto závěru ustálena. 9. Dovolatel směřuje svoji dovolací argumentaci do tvrzeného střetu zájmů. Především poukazuje na to, že nebylo v řízení objasněno, jakým způsobem byly některé z transakcí vráceny na účet opatrovance, popřípadě, zda vůbec byly vráceny. K tomu již soudy vyložily, že se jednalo o transakce provedené tehdejší opatrovnicí (družkou opatrovance), aniž v řízení bylo zjištěno, že by účastník 2) (nynější opatrovník) vůbec věděl, že se mělo jednat o finanční prostředky opatrovance, resp. z rozhodnutí není ani zcela patrné, zda předmětná starší platba předcházející prokazatelně vráceným platbám byla předchozí opatrovnicí učiněna přímo z účtu opatrovance, či po přeposlání z jejího vlastního účtu. Soudy posoudily celkovou dlouhodobou správu jmění opatrovance opatrovníkem v celé její komplexitě, opatrovníkovu péči o děti opatrovance a jeho související finanční výdaje, přičemž vzhledem k celkové výši spravovaného jmění se v daném kontextu věci (případně možný) rozpor se zájmy opatrovance nejeví být takové povahy a významu, že by tu bylo nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy, nýbrž bude-li to nutné, může být případný rozpor řešitelný jmenováním tzv. kolizního opatrovníka. 10. Namítá-li dovolatel pronajímání nemovitosti, jejímž je opatrovanec spoluvlastníkem, dceři opatrovníka, lze opět dospět k závěru, že vzhledem k celkovému jmění opatrovance a významu této záležitosti, a dlouhodobé péči opatrovníka o děti opatrovance, není ani tato skutečnost svým významem natolik zásadní, že by vyvolávala nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy, ale i tuto situaci lze řešit prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce. Ostatně nájemní smlouva vůči opatrovanci patrně nevyvolává právní účinky (srov. § 437 odst. 1, § 460 o. z.) a situaci bude případně namístě posuzovat podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Argumentuje-li opatrovník svými vlastními výdaji, lze podotknout, že případné výdaje opatrovníka by samozřejmě měly být řešeny transparentně právem předvídaným způsobem, a nikoli bez svolení soudu „kompenzovány“ zvýhodněným pronájmem nemovitosti opatrovance opatrovníkovi blízké osobě. 11. Jestliže odvolací soud v dovolatelem vytýkaném jednání neshledal střet zájmů, vylučující současného opatrovníka z výkonu této funkce, když dospěl k závěru, že situaci ohledně nemovitosti lze řešit i prostřednictvím jiných institutů, přičemž se zabýval jak vhodností dosavadního opatrovníka, tak i navrhovatele pro výkon této funkce, není jeho závěr nepřiměřený a neodchýlil se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. 12. Nejvyšší soud proto dovolání navrhovatele na základě výše uvedeného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 5. 2026 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu