24 Cdo 938/2026-302 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v řízení o pozůstalosti po E. L., zemřelé dne 7. září 2022, za účasti: 1) M. S., zastoupené JUDr. Miroslavem Černým, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova č. 224/3, 2) J. D., zastoupeného Mgr. Milanem Vrchotkou, advokátem se sídlem v Praze 3, Domažlická č. 1256/1, a 3) M. H., vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 20 D 978/2022, o dovolání M. S. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. září 2025, č. j. 24 Co 236/2025-255, takto: I. Dovolání M. S. se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. 24 Co 236/2025-255, potvrdil usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 5. 2025, č. j. 20 D 978/2022-244, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání M. S. proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 5. 2023, č. j. 20 D 978/2022-106, pro jeho opožděnost. 2. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala M. S. prostřednictvím svého právního zástupce včasné dovolání. 3. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř., dovolání přípustné. 5. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. 6. Potvrdil-li odvolací soud napadeným usnesením ze dne 18. 9. 2025, č. j. 24 Co 236/2025-255, usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání pro jeho opožděnost, není v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu dovolání přípustné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1257/2021; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3340/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2024, sp. zn. 24 Cdo 789/2024, 24 Cdo 791/2024). 7. Na tomto závěru nic nemění ani okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o přípustnosti dovolání proti tomuto usnesení v označené lhůtě a za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51, ročník 2003, nebo nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 210, ročník 2008). 8. Nejvyšší soud proto dovolání M. S. podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 4. 2026 JUDr. Roman Fiala předseda senátu