25 Cdo 1208/2026-36 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: Podkrušnohorské bytové družstvo, IČO 25027981, se sídlem Duchcovská 412/88C, 415 03 Teplice - Řetenice, zastoupené JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem Školní 349/2, 415 01 Teplice, proti žalovanému: J. H., o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 50/2024, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 2026, č. j. 2 Co 28/2025-20, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 1. 2026, č. j. 2 Co 28/2025-20, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2025, č. j. 16 C 50/2024-12, kterým soud prvního stupně odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 5/2024-56. Soudy rozhodly uvedeným způsobem proto, že žaloby neměly zákonem požadované náležitosti, aniž žalovaného poučily ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř., neboť se v daném případě jednalo o zřejmý projev zneužití práva, jemuž nemůže být poskytnuta právní ochrana. 2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a navrhl odklad jeho vykonatelnosti. 3. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4). 4. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by žalovaný byl jako dovolatel právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání. Nesplnil tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. 5. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatel nebyl soudem prvního stupně vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v minulosti byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a musí si tedy být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatele nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo. 6. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. 7. Nelze ani přehlédnout, že dovolatel soustavně podává proti všem rozhodnutím soudu dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolateli např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023. 8. Dovolatel rovněž namítá podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Romana Horáčka, Ph.D., Mgr. Michala Výtiska, a Mgr. Vladimíra Sommera. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, (ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b odst. 1 o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatel opakovaným podáváním zjevně nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti, zneužívá svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno. 9. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalovaného pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. 10. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno, a navíc bylo dovolací řízení Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno. Proto nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017). 11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodněn. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 5. 2026 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu