25 Cdo 2290/2025-470 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché ve věci žalobkyně: M. T., zastoupená JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA, advokátem se sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň, proti žalované: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, o zaplacení 4 208 204 Kč příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 65/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2025, č. j. 62 Co 19/2025-414, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, č. j. 62 Co 19/2025-414, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 10. 2024, č. j. 8 C 65/2023-367, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 4 208 204 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve sporu o pojistné plnění vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně (jako pojistník a současně pojištěná) uzavřela dne 3. 11. 2021 s žalovanou pojistnou smlouvu č. 1423499592, jejíž součástí byly pojistné podmínky „Na přání“ (dále jen „pojistná smlouva“), pro případ dožití nebo smrti a rizikové pojištění závažných onemocnění s anuitně klesající pojistnou částkou 4 250 000 Kč. Žalobkyně byla od července roku 2020 pacientkou diabetologické ambulance MUDr. Hany Krejčí, Ph.D., byla sledována na těhotenskou cukrovkou od 1. trimestru, na konci těhotenství medikována inzulinem. V šestinedělí měla žalobkyně vyšší hodnoty (glykémie 6,0), při kontrole dne 15. 3. 2021 byl žalobkyni diagnostikován prediabetes s doporučením pravidelného sebemonitoringu glukometrem. Žalobkyně se měla dostavit na další kontrolu na podzim 2021 (při naměření vyšších hodnot gykémie i dříve), na kterou se nedostavila. Při sjednání pojistné smlouvy v listopadu 2021 žalobkyně vyplnila zdravotní dotazník (po poučení, že je třeba uvést všechny údaje úplně a pravdivě), v němž na otázku, zda měla onemocnění, vrozenou vadu nebo úraz, jež vyžadovalo léčbu anebo sledování po dobu delší než šest měsíců, odpověděla negativně; dále na otázku, zda byla v posledních sedmi letech vyšetřována, sledována nebo léčena u lékaře, a to na cukrovku, žalobkyně odpověděla negativně; na otázku, zda trpí v současné době zdravotními obtížemi, zda očekává lékařskou konzultaci, vyšetření, pobyt v nemocnici či zda čeká na výsledky již provedených vyšetření, žalobkyně odpověděla taktéž negativně. Žalobkyně při vyplňování dotazníku sdělila, že měla těhotenskou cukrovku s úpravou stravy a již jí netrpí, jinou cukrovku neprodělala a ani se s ní neléčila. Dne 26. 4. 2022 žalobkyně oznámila žalované pojistnou událost v podobě onemocnění diabetes mellitus 1. typu (dále jen „DMT1“), což bylo prokázáno lékařskou zprávou MUDr. Krejčí ze dne 28. 3. 2022. Žalovaná si poté vyžádala veškerou zdravotnickou dokumentaci žalobkyně, z níž zjistila, že byl u žalobkyně zjištěn prediabetes (prokázáno zprávou MUDr. Krejčí ze dne 15. 3. 2021) a že od tohoto data byla sledována jako rizikový pacient. Na základě tohoto zjištění žalovaná s odkazem na čl. 92 pojistné smlouvy uvědomila žalobkyni, že nárok na pojistné plnění nevznikl. Následně žalovaná ke dni 28. 6. 2022 odstoupila od pojistné smlouvy z důvodu porušení povinnosti pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. Ze znaleckého posudku MUDr. Ivana Buzka vyplynulo, že po porodu se hodnoty glykovaného hemoglobinu normalizovaly, ale žalobkyně byla dále dlouhodobě sledována. V průběhu sledování na diabetologii měla žalobkyně hraniční nález a byl jí nasazen inzulin. Onemocnění žalobkyně bylo následně překvalifikováno na DMT1. Znalec nevyloučil, že se jednalo o pozvolný, netypický počátek onemocnění DMT1 v souvislosti s graviditou. Odvolací soud zčásti zopakoval dokazování, a to dotazníkem na zdravotní stav žalobkyně, pojistnými podmínkami „Na přání“, znaleckým posudkem MUDr. Buzka, lékařskou zprávou MUDr. Krejčí a oznámením o pojistné události. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěním soudu prvního stupně, že se žalovaná o prediabetu žalobkyně, existujícím již v době sjednávání pojištění, dozvěděla až v květnu 2022. Pokud by tuto informaci měla při uzavírání pojistné smlouvy, nemohla by s žalobkyní pojistnou smlouvu téhož obsahu uzavřít, nebo by ji uzavřela pouze za jiných pojistných podmínek. Na zjištěný skutkový stav věci soudy obou stupňů aplikovaly § 2788 a § 2809 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Odvolací soud souhlasil s právním závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně nemá nárok na pojistné plnění, neboť žalovaná nemohla z informací dotazníku poskytnutého žalobkyní zjistit, že zdravotní stav žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy se již odchyloval od normálního stavu zdravého člověka. Žalobkyně porušila čl. 5 odst. 2 pojistné smlouvy, tedy povinnost poskytnout žalované pravdivé a úplné odpovědi o svém zdravotním stavu, a žalovaná tak oprávněně využila svého práva podle čl. 10 odst. 4 (a v souladu s § 2809 o. z.) odmítnout výplatu pojistného plnění žalobkyni, neboť příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se žalovaná dozvěděla až po vzniku pojistné události, kterou nemohla dříve zjistit vzhledem k tomu, že pojistník úmyslně či z nedbalosti odpověděl nepravdivě či neúplně na její písemné dotazy při uzavírání pojistné smlouvy a kvůli které by žalovaná pojistnou smlouvu neuzavřela (popřípadě by ji uzavřela za jiných podmínek). Podle čl. 88 odst. 2 pojistné smlouvy v případě pojištění vážných onemocnění se pojistnou událostí rozumí „stanovení diagnózy některého z vážných onemocnění“ (zahrnujících DMT1). Podle čl. 92 pojistné smlouvy žalovaná pojistné plnění neposkytne v případech uvedených v čl. 10 a dále podle písm. a) za nemoc, která vznikla či byla diagnostikována před počátkem tohoto pojištění a pro kterou byl pojištěný před počátkem pojištění léčen či lékařsky sledován nebo jejíž příznaky se projevily před dnem stanovení diagnózy vážného onemocnění. Odvolací soud dospěl k závěru, že příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalobkyní při sjednávání pojistné smlouvy (poskytnout úplné a pravdivé informace o svém zdravotním stavu) a následnou pojistnou událostí (stanovení diagnózy DMT1) byla prokázána. Proto uzavřel, že nárok na pojistné plnění žalobkyni z důvodu porušení povinnosti stanovené § 2788 o. z. nevznikl a že byly naplněny všechny zákonné předpoklady § 2809 o. z. k odmítnutí pojistného plnění žalovanou. Neztotožnil se sice se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy pro porušení povinnosti žalobkyní podle § 2788 odst. 1 o. z., neboť odstoupit od pojistné smlouvy mohla žalovaná platně pouze před vznikem pojistné události (viz judikatura Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1139/2024 a sp. zn. 29 Cdo 2249/99). Pojistná událost – stanovení diagnózy DMT1 nastala v březnu 2022 a k odstoupení ze strany žalované došlo až dne 28. 6. 2022. Odvolací soud však uzavřel, že to nemělo žádný vliv na věcnou správnost závěru soudu prvního stupně, neboť projevenou vůli ze strany žalované lze vyložit jako odmítnutí pojistného plnění. 2. Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky, zda žalobkyně při sjednávání pojistné smlouvy porušila svou informační povinnost vůči žalované tím, že uvedla neúplné nebo nepravdivé informace o svém zdravotním stavu (zejména o těhotenské cukrovce a jejím následném vývoji), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Žalobkyně je přesvědčena, že nebylo prokázáno, že porušila povinnost stanovenou § 2788 o. z., a že závěry soudů obou stupňů nemají oporu v provedeném dokazování. Dále má za to, že znalecký posudek MUDr. Ivana Buzka a písemné vyjádření MUDr. Hany Krejčí potvrzují, že po porodu měla bezpříznakové období a léčba jí byla vysazena, a že „prediabetes“ není diagnóza. Dále namítá, že žalovaná jako profesionál v oboru si měla po sdělení o prodělané těhotenské cukrovce vyžádat od žalobkyně aktuální výsledky, či mohla nabídnout jiný produkt pojištění, což neudělala. Žalobkyně proto navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitka žalobkyně, že nepovažovala prediabetes za zdravotní obtíž, neobstojí, neboť žalobkyně byla písemně informována o riziku přechodu do diabetu I. nebo II. typu. Pro účely zdravotního dotazníku zamlčela podstatné skutečnosti ohledně své diagnózy prediabetes, jež nelze objektivně považovat za „neexistenci zdravotních obtíží“. Proto žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl, popř. zamítl. 4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), avšak není přípustné (§ 237 o. s. ř.). 5. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 6. Odvolací soud dovodil, že se na danou věc vztahuje § 2809 o. z., v jehož hypotéze jsou stanoveny předpoklady, jež musí být kumulativně splněny, aby se uplatnilo pravidlo upravené v dispozici, tj. aby pojistiteli vzniklo právo odmítnout pojistné plnění. Musí tedy být porušena povinnost odpovědět pravdivě a úplně na dotazy pojistitele, toto porušení musí být vědomé, zatajená skutečnost musela být pro uzavření smlouvy podstatná a současně musela být příčinou pojistné události. Lze přitom vyjít z toho, že dosavadní judikatura k § 802 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jenž obsahoval obdobnou úpravu, je přiměřeně použitelná i v režimu § 2809 o. z., a skýtá tedy adekvátní vodítka i pro výklad úpravy stávající (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2249/99, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 3 Odo 1149/2006, a ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 25 Cdo 315/2008). Zatajená skutečnost tedy musela být nejen podstatná pro uzavření pojistné smlouvy (tento předpoklad se obsahově shoduje s obsahem hypotézy § 2808 o. z.), nýbrž musela být především příčinou vzniku pojistné události. V dané věci žalobkyně při sjednání pojistné smlouvy v listopadu 2021 odpověděla negativně na otázky, zda měla onemocnění, jež vyžadovalo léčbu anebo sledování po dobu delší než šest měsíců, zda byla v posledních sedmi letech vyšetřována, sledována pro cukrovku, a zda očekává lékařskou konzultaci, ačkoli pro zdravotní obtíže (vyšší hodnoty glykémie) sledována byla a k lékaři se měla dostavit na kontrolu po půl roce. Obtíže, jimiž v době sjednání pojistné smlouvy trpěla a o nichž žalovanou neinformovala, vyústily v onemocnění DMT1, tedy v pojistnou událost z pohledu pojistné smlouvy. Lze proto uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu, jejímiž závěry odvolací soud podpořil svou argumentaci. 7. Další dovolatelkou uplatněné námitky pak nesměřují k vyřešení právních otázek, nýbrž především zpochybňují hodnocení provedených důkazů a z toho vyplývající skutková zjištění, na nichž je založen závěr o neexistenci nároku na pojistné plnění pro porušení povinnosti odpovědět pravdivě a úplně na dotazy pojistitele při vyplňování zdravotního dotazníku ve smyslu § 2788 o. z., což však není důvod způsobilý založit přípustnost dovolání (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že dovolací soud je vázán kvalitativním vymezením dovolacího důvodu, nezabýval se otázkou, zda v daném případě byly splněny podmínky pro odstoupení od pojistné smlouvy žalovanou nebo pro oprávnění žalované odmítnout pojistné plnění, která nebyla v dovolání formulována. 8. Protože uplatněné dovolací námitky nezakládají přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř., dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.). 9. Nákladový výrok nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 28. 5. 2026 JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu