25 Cdo 583/2026-57 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: P. B., proti žalované: M. M., o náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 1.610.000 Kč, vedené u Okresního soudu Pardubicích pod sp. zn. 17 C 214/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 12. 2025, č. j. 27 Co 304/2025-49, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 10. 9. 2025, č. j. 17 C 214/2024-43, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2025, č. j. 22 Co 51/2025-25 (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). Rozhodl tak pro nesplnění podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení poté, co zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení usnesením ze dne 13. 5. 2025, č. j. 17 C 214/2024-34, jež bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 6. 2025, č. j. 18 Co 178/2025-40. 2. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 10. 12. 2025, č. j. 27 Co 304/2025-49, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání těžko srozumitelného obsahu, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. 4. Ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. 5. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř., není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. 6. Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. 7. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). 8. Podle § 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno. 9. Podle § 6 věty druhé o. s. ř. ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 10. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, návrhů, námitek a opravných prostředků. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1952/2024, či ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4688/2017, obě vydaná ve věci nynějšího dovolatele). 11. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. dovolací řízení zastavil. 12. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce byl k tomu, aby si pro dovolací řízení zvolil zástupce pro dovolací řízení, opakovaně vyzýván, a to dokonce i v nyní projednávané věci poté, co podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 25. 2. 2025, č. j. 22 Co 51/2025-25, (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 25 Cdo 401/2025, dále též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1470/2024, ze dne 29. 4. 2025, sp. zn. 30 Cdo 855/2025, či ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 30 Cdo 122/2025). Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). 13. Ačkoli dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě Nejvyšší soud k zaplacení soudního poplatku žalobce nevyzýval, neboť z postoje žalobce v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že žalobce pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a jeho počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské, tedy zneužívající práv, jak je uvedeno výše (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 30 Cdo 1184/2021, nebo ze dne 1. 9. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1712/2021). 14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodněn. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 5. 2026 JUDr. Robert Waltr předseda senátu