26 Cdo 1267/2026-117 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a) I. M., a b) B. M., proti žalovanému Bytovému družstvu XY, o vrácení přeplatku nájemného a o pokutu za včasné nedoručení vyúčtování, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 366/2024, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2025, č. j. 57 Co 111/2025-91, takto: Dovolání žalobců se odmítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. 17 C 366/2024-42, vyzval žalobce a) a žalobkyni b), aby do 15 dnů od doručení usnesení zaplatil každý z nich poplatek za žalobu 1 000 Kč, tj. celkem 2 000 Kč na blíže označený bankovní účet; s poučením, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, jestliže poplatník ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek dosud zaplatit. 2. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 5. 2025, č. j. 57 Co 111/2025-91, odvolání obou žalobců proti usnesení soudu prvního stupně odmítl. 3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) a zabýval se jeho přípustností. 4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání není podle § 237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. 5. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. 6. Právě o tento případ jde v posuzované věci. Usnesením odvolacího soudu bylo odmítnuto odvolání žalobců (proti usnesení soudu prvního stupně o výzvě k zaplacení soudního poplatku za žalobu). Dovolání žalobců směřující proti usnesení odvolacího soudu není tedy objektivně přípustné a Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 7. Žalobci sice nesplnili podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), vzhledem k § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení. 8. Tímto rozhodnutím se řízení (ve vztahu k celému jeho předmětu) nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude tak rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). 9. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (§ 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích; viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. 6. 2026 Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu