26 Cdo 1327/2026-917 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce V. F., zastoupeného Mgr. Ing. Hanou Krajčíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bohunická 133/50, proti žalované M. F., zastoupené JUDr. René Příhodou, Ph.D., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 471, o určení vlastnictví, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2024, č. j. 39 Co 59/2024-711, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 12. 7. 2024, č. j. 39 Co 59/2024-745, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 208/2020, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2026, č. j. 39 Co 328/2025-881, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení 6 070 Kč k rukám Mgr. Ing. Hany Krajčíkové, advokátky se sídlem v Brně, Bohunická 133/50, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 1. 8. 2025, č. j. 8 C 208/2020-863, zamítl žalobu pro zmatečnost, podanou žalovanou proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2024, č. j. 39 Co 59/2024-711, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 12. 7. 2024, č. j. 39 Co 59/2024-745, (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II). 2. Na základě odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 7. 1. 2026, č. j. 39 Co 328/2025-881, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků (výrok II). 3. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání žalované (dovolatelky) proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se zabýval jeho přípustností a z posléze vyložených důvodů jej podle § 243c odst. 1, 2 o. s. ř., odmítl, neboť není podle § 237 o. s. ř. přípustné. Dovolací soud nezohlednil obsah podání žalované ze dne 31. 5. 2026 označeného jako „Replika k vyjádření žalobce ve věci dovolání žalované“, doručeného soudu 1. 6. 2026 po uplynutí dovolací lhůty (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). 4. Klade-li v projednávané věci dovolatelka v dovolání otázky, 1) „zda je požadavek zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, § 36 odst. 2 o. s. ř. a § 41 až 42 zákona č. 6/2002 Sb. splněn i tehdy, jestliže o odvolání v řízení o žalobě pro zmatečnost rozhoduje odvolací soud ve složení určeném individuálním opatřením místopředsedkyně soudu, aniž je z rozvrhu práce předem, transparentně a přezkoumatelně zjistitelné, podle jakých pravidel byla věc přidělena právě tomuto senátu a právě tomuto personálnímu složení“, a 2) „zda bylo o odvolání rozhodnuto zákonným soudcem“, obsahově tím uplatňuje (zmatečnostní) vadu řízení nesprávně obsazeného (odvolacího) soudu [§ 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]. Zmatečnostní vady řízení však jako způsobilý dovolací důvod výslovně vylučuje ustanovení § 241a odst. 1 věty druhé o. s. ř., takže pro jejich projednání připustit dovolání nelze (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sen. zn. 29 NSČR 40/2021, ze dne 17. 8. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2175/2023). 5. Nadto se sluší poznamenat, že obsazení odvolacího soudu v dané věci – z důvodu zákonného vyloučení dvou členů odvolacího senátu – předsedy senátu JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyně Mgr. Miloslavy Štorkové, dle § 14 odst. 3 o. s. ř. (neboť se podíleli na vydání žalobou pro zmatečnost napadeného rozsudku) – bylo určeno opatřením pověřené místopředsedkyně odvolacího soudu ze dne 17. 10. 2025 (čl. 877 spisu) na základě § 15 odst. 2 věta prvá o. s. ř. (poté, co dotčení dva členové odvolacího soudu oznámili uvedený důvod svého vyloučení dle § 15 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s rozvrhem práce odvolacího soudu účinným od 1. 10. 2025 (věc napadla odvolacímu soudu 7. 10. 2025), podle něhož zastupujícím soudním oddělením pro soudní oddělení 39 Co (jemuž věc napadla) bylo rozvrhem práce jako prvé v pořadí stanoveno soudní oddělení 29 Co ve složení předseda senátu JUDr. Tomáš Vejnar a soudci JUDr. Lucie Bičáková a JUDr. PhDr. Alena Novotná, Ph.D. (rozvrh práce dostupný na https://msp.gov.cz/web/mestsky-soud-v-praze/rozvrh-prace-2025). K určení zastupujícího předsedy senátu a člena senátu tak došlo na základě rozvrhem práce odvolacího soudu předem stanovených transparentních pravidel. 6. Jestliže dovolatelka klade otázku, 3) „zda soudy pochybily, když žalobu pro zmatečnost posoudily výlučně jako žalobu podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř., ačkoliv podle jejího obsahu byly tvrzeny i skutečnosti odpovídající § 229 odst. 3 o. s. ř.“, pomíjí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu na řešené této otázky nespočívá (nezávisí), a proto jejím prostřednictvím nemůže být ani založena přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013 (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13). Odvolací soud totiž výše uvedenou otázku v napadeném rozhodnutí neřešil. Své rozhodnutí odůvodnil toliko závěrem o neopodstatněnosti (dovolatelkou) uplatněného důvodu zmatečnosti podle § 229 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (že v původním odvolacím řízení, v němž byl vydán žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek odvolacího soudu, měli rozhodovat vyloučení soudci). 7. Nad rámec uvedeného dovolací soud dodává, že z obsahu podání a přednesů žalované (z obsahu její žaloby pro zmatečnost ze dne 27. 5. 2024, jejího doplnění ze dne 29. 5. 2024, protokolu o jednání soudu prvního stupně ze dne 1. 8. 2025, jejího odvolání proti usnesení soudu prvního stupně) se – posuzováno obsahově (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) podává, že žalovaná uplatnila vskutku pouze výše uvedený důvod zmatečnosti; poukaz na tvrzené opožděné doručení předvolání k jednání odvolacího soudu v původním řízení (stejně jako např. poukaz na způsob opatřování si skutkových zjištění soudem) učinila jen „pouze“ na podporu své argumentace o důvodech podjatosti soudců projednávajících a rozhodujících původní věc v odvolacím řízení (nikoliv tedy, že by jím uplatnila zmatečnostní důvod odnětí možnosti jednat před soudem nesprávným postupem soudu dle § 229 odst. 3 věta prvá o. s. ř.). 8. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatelka napadá usnesení odvolacího soudu jakoby v celém rozsahu. Dovolací soud však zastává [s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.)] názor, že proti nákladovému výroku napadeného usnesení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k němu postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Navíc dovolání proti tomuto výroku by ani nebylo přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. 9. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 10. 6. 2026 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu