26 Nd 263/2026-199 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Asociace pro poskytování právní ochrany z. s., se sídlem v Olomouci, 1. máje 832/16, IČO 06852068, zastoupeného Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou se sídlem v Ledči nad Sázavou, Husovo náměstí 139, proti povinnému V. V., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 152/2026, o návrhu povinného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 152/2026 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě ani žádnému jinému soudu. Odůvodnění: 1. Soudní exekutor Mgr. Martin Bartoš, Exekutorský úřad Praha-západ, podal dne 19. 2. 2026 Obvodnímu soudu pro Prahu 6 žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení částky 286.637 Kč s příslušenstvím. 2. Přípisem ze 27. 3. 2026 a jeho doplněním ze dne 17. 4. 2025 povinný navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána „co nejdále od Prahy“, a to Okresnímu soudu v Ostravě, alternativně Okresnímu soudu v Pardubicích, Okresnímu soudu v Chebu či Okresnímu soudu v Berouně. Zároveň namítl podjatost soudkyně JUDr. Lenky Pavlovské, Ph.D., a všech dalších soudců Obvodního soudu pro Prahu 6, neboť má být rozhodováno „ve věci exekučního titulu“, který vydal soudce tohoto soudu. 3. Oprávněný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě ani jinému soudu nesouhlasil s tím, že návrh na delegaci vhodnou není odůvodněn žádnými objektivními okolnostmi, ale výlučně osobními útoky povinného vůči soudům, soudcům a dalším osobám působícím v Praze. 4. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec první). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec druhý). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec třetí). 5. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 6 a Okresnímu soudu v Ostravě, návrh povinného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu. 6. Důvody pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. (k delegaci vhodné) mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Předpokladem přikázání věci jinému soudu dle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, jenž má věc projednat, je základní zásadou. Přikázání věci jinému než příslušnému soudu je výjimkou z této zásady a je třeba ji vykládat restriktivně. Pokud by soud přikázal věc jinému soudu, aniž by pro to byly splněny podmínky, porušil by tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve svazku č. 24, ročník 2001, str. 281; z judikatury Nejvyššího soudu pak např. usnesení ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. V nyní projednávané věci však podmínky pro takový mimořádný postup splněny nejsou. Povinný ve svém návrhu na delegaci věci jinému soudu neuvádí žádné relevantní skutečnosti či důvody, pro které by mělo být rozhodnuto o přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě či jinému soudu. Z podání ani obsahu spisu přitom nevyplývají ani žádné mimořádné okolnosti, jež by umožnily hospodárnější, rychlejší a důkladnější projednání věci Okresním soudem v Ostravě (nebo jiným soudem) ve smyslu výše citované judikatury. 8. Jelikož důvody delegace vhodné dle § 12 odst. 2 o. s. ř. nejsou naplněny, Nejvyšší soud dle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. rozhodl tak, že se projednávaná věc nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě ani žádnému jinému soudu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 6. 2026 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu