28 Cdo 134/2026-1519 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyň: a) A. P., b) R. H. a c) E. V., všechny zastoupeny JUDr. Miroslavem Muchnou, advokátem se sídlem v Klatovech I, Vídeňská 181, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad, identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husinecká 1024/11a, za vedlejší účasti na straně žalované: 1) A. B., 2) F. N., 3) E. M., 4) I. S. a 5) obec Prášily, identifikační číslo osoby 433 13 957, se sídlem v Prášilech 110, zastoupená Mgr. Zdeňkem Labským, advokátem se sídlem v Praze 10, Strašnice, Krátká 1148/32, o převodu zemědělských pozemků oprávněným osobám, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 320/2005, o dovoláních žalované a obce Prášily proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2025, č. j. 18 Co 119/2025-1439, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 9. 2025, č. j. 18 Co 119/2025-1447, t a k t o : Návrh žalobkyň na zrušení odkladu právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 9. 2025, č. j. 18 Co 119/2025-1439, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 9. 2025, č. j. 18 Co 119/2025-1447 – povoleného usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2026, č. j. 28 Cdo 134/2026-1498 – se zamítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudek odvolacího soudu [jímž byl – vyjma odvoláním nenapadeného výroku II – potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu tam označených pozemků a rozhodnuto o nákladech řízení] napadly žalovaná a obec Prášily samostatnými dovoláními. 2. Spolu s dovoláním proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu žalovaná současně učinila návrh na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí do doby rozhodnutí o podaném dovolání. 3. Usnesením ze dne 27. 1. 2026, č. j. 28 Cdo 134/2026-1498, Nejvyšší soud návrhu na odložení právní moci označeného rozhodnutí odvolacího soudu vyhověl [s odkazem na § 243 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění; dále jen „o. s. ř.“], maje za splněné jako formální, tak i věcné předpoklady pro takové rozhodnutí. Přitom uzavřel, že případná dispozice s označenými pozemky, jež byly v nyní projednávané věci žalobkyním přiřknuty jako náhradní (zůstaly-li by zachovány účinky závaznosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu), by mohla mít za následek závažné ohrožení práv žalované (dovolatelky) a že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. 4. V reakci na vydané usnesení žalobkyně podáním z 3. 2. 2026 (došlým Nejvyššímu soudu následujícího dne) navrhly zrušení odkladu právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, argumentujíce tím, že odložení právní moci rozhodnutí vážně zasahuje do jejich práv jako vlastníků pozemků, zejména tím, že nyní nemohou aktivně vstoupit do procesu změny územního plánu v dané lokalitě, který může vést ke znehodnocení předmětných pozemků. Krom dalšího pak uvádějí, že pro případ jejich neúspěchu ve sporu žalovaná deklarovala záměr „pokračovat v upřednostňování jiných subjektů“, naproti tomu žalobkyně s pozemky nakládat nemíní, nehledě na to, že i v případě dispozic s pozemky by žalované vznikl nárok z titulu bezdůvodného obohacení, a že „dosud tak vůbec není zřejmé, o jaké ohrožení práv žalované se má jednat“. 5. Návrh na zrušení odkladu právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud neshledal důvodný. 6. Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 7. Povolený odklad vykonatelnosti či právní moci platí až do právní moci rozhodnutí, kterým bylo dovolací řízení skončeno, nerozhodl-li dovolací soud při povolení odkladu, že bude platit po kratší dobu. Odklad vykonatelnosti či právní moci dovolací soud kdykoliv před skončením dovolacího řízení zruší, vyjde-li najevo, že pominuly předpoklady, které odůvodňovaly jeho nařízení. 8. K předpokladům, za nichž lze odložit vykonatelnost či právní moc napadeného rozhodnutí, viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016; z odborné literatury srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1051 - 1053. 9. Žalobkyněmi podaný návrh je v podstatné části reakcí (nesouhlasnou) na rozhodnutí o povolení odkladu, polemizují-li jím žalobkyně se závěrem o závažném ohrožení dovolatelky (žalované) na jejích právech (vlastnických, odůvodněných i veřejným zájmem), jenž je dáno již potencialitou dispozic s označenými pozemky ze strany žalobkyň, jimž byly soudním rozhodnutím přiřknuty jako náhradní (zůstaly-li by zachovány účinky závaznosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu). Tyto důvody od rozhodnutí o povolení odkladu nepominuly (a nejsou zde plně eliminovány ani tím, že v případě převodu na třetí osobu by bylo možno po žalobkyních požadovat kompenzaci z titulu bezdůvodného obohacení, jak ve svém návrhu uvádějí, jakkoliv ani zde nejde o okolnost novou, nýbrž o argumentaci vůči správnosti dříve vydaného rozhodnutí). 10. Pro odklad právní moci rozhodnutí (jak o němž dovolací soud rozhodl předchozím rozhodnutím v intencích § 243 písm. b/ o. s. ř.) bylo dále relevantní, nedotkne-li se odklad právních poměrů jiných osob než účastníků řízení; a ani v tomto směru žalobkyně žádnou podstatnou změnu okolností netvrdí. Ovšem ani případný dopad rozhodnutí do jejich poměrů (uvádějí-li nyní i tolik, že při odkladu právní moci rozhodnutí nemohou aktivně vstoupit do probíhajícího procesu změny územního plánu pro dané území) není neúměrný (neproporcionální). 11. Ani z obsahu spisu pak nevyplývá, že samotný odklad právní moci rozhodnutí – do doby právní moci rozhodnutí o dovolání – mohl ve svém důsledku vést ke zmaření účelu řízení, např. že byl by dán důvod k obavám, že s předmětnými pozemky míní disponovat žalovaná před rozhodnutím o dovolání; takové okolnosti netvrdí ani žalobkyně ve svém návrhu (zmiňují-li, že preferenci jiných subjektů i žalovaná podmiňuje skončením řízení, přičemž z obsahu spisu se podává i tolik, že k zamezení dispozic s pozemky žalobkyně již dříve iniciovaly i předběžné opatření; viz usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. 2. 2011, č. j. 4 C 320/2005-322). 12. Jelikož předpoklady, které odůvodňovaly odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí (dle § 243 písm. b/ o. s. ř.) nepominuly, Nejvyšší soud návrh na zrušení odkladu zamítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 2. 2026 Mgr. Petr Kraus předseda senátu