28 Cdo 3092/2025-268 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobce: D. R., zastoupen JUDr. Ing. Adamem Černým, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Dřevná 382/2, proti žalovaným: 1) M. R. a 2) L. R., oba zastoupeni JUDr. Zuzanou Staňkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Rostislavova 1363/22, o zaplacení 32 729,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 2/2023, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. července 2025, č. j. 26 Co 88/2025-246, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaní jsou povinni rovným dílem zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 844,30 Kč k rukám advokáta JUDr. Ing. Adama Černého, LL.M., do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 7. 2025, č. j. 26 Co 88/2025-246, rozsudek Okresního soudu Praha-západ (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. 1. 2025, č. j. 5 C 2/2023-208, změnil ve výrocích I a III tak, že žalobu zamítl též v části o zaplacení 4 401 Kč s příslušenstvím a žalovaným uložil zaplatit žalobci společně a nerozdílně 32 729,75 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu); jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, pokud jím byla zamítnuta žaloba o zaplacení 33 608,50 Kč s příslušenstvím, potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III rozsudku odvolacího soudu). 2. Proti rozsudku odvolacího soudu žalovaní podali dovolání. Brojili proti té části jeho výroku I, v níž jim bylo uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci 32 729,75 Kč s příslušenstvím, a proti závislému výroku III o nákladech řízení. 3. Žalobce navrhl, aby dovolací soud podané dovolání odmítl. 4. Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu rozhodnutí /usnesení/ vyjmenovaných v § 238a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen – „o. s. ř.“) je třeba poměřovat hledisky uvedenými v § 237 o. s. ř. Ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ovšem dovolání, jehož přípustnost je hodnocena dle § 237 o. s. ř., není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. 5. V dané věci žalovaní napadají dovoláním rozsudek odvolacího soudu v části výroku I, v níž jim bylo uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně 32 729,75 Kč s příslušenstvím. Dovoláním dotčeným výrokem rozsudku odvolacího soudu tedy bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, jehož výše nepřesahuje 50 000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží). Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu vydanému v projednávané věci (o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním společné nemovité věci nad rámec spoluvlastnického podílu), nemající charakter sporu ze spotřebitelských smluv či sporu pracovněprávního, tudíž ve smyslu § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a jej interpretující judikatury není přípustné (srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sen. zn. 29 NSČR 199/2022, či důvody uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2023, sp. zn. 31 Cdo 1178/2023, uveřejněném pod č. 74/2024 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přípustnost dovolání nezakládá ani nepřiléhavé poučení odvolacího soudu o přípustnosti tohoto opravného prostředku (viz již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1178/2023). 6. Napadají-li pak dovolatelé rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné se zřetelem k § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. 7. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věty první o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř). 8. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy dovolání žalovaných bylo odmítnuto a kdy k nákladům žalobce, který podal vyjádření k dovolání patří odměna advokáta ve výši 4 380 Kč [srov. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], spolu s náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 450 Kč na jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a náhradou za daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.), dohromady ve výši 5 844,30 Kč. 9. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. 2. 2026 Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu