28 Cdo 84/2026-40 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci dědictví po zůstavitelce A. R., zemřelé dne 22. 6. 2003, za účasti 1) P. R. a 2) D. H., o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Co 228/2024, o dovolání P. R. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 24 Co 228/2024-MOP-16, a Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 61/2025-21, takto: I. Řízení o dovolání P. R. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 24 Co 228/2024-MOP-16, se zastavuje. II. Dovolání P. R. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 61/2025-21, se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 4. 8. 2025, č. j. 4 Co 61/2025-21, potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 27. 5. 2025, č. j. 24 Co 228/2024-MOP-16, jímž bylo odvolání P. R. směřující proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 31. 3. 2025, č. j. 24 Co 228/2024-MOP-9, o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, odmítnuto pro opožděnost. 2. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně P. R. podal dovolání. 3. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 4. Dovolání je ve smyslu § 236 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání). 5. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věty první, o. s. ř.), podle ustanovení § 243b o. s. ř. a § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 5. 2025, č. j. 24 Co 228/2024-MOP-16, zastavil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 7. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. 8. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. může žalobou pro zmatečnost účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. 9. V posuzované věci P. R. dovoláním napadá i usnesení odvolacího soudu, kterým potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Jak plyne z výše uvedeného, proti takovému usnesení je přípustná žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 odst. 4 o. s. ř.), a přípustnost dovolání je proto vyloučena (§ 238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.); srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3060/2019, nebo ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 28 Cdo 208/2024. 10. Dovolání P. R., pokud jím je napadáno usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání z důvodu opožděnosti, tedy přípustné není, a proto je Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věty první, o. s. ř.), postupem podle § 243c odst. 1, věty první, o. s. ř. odmítl. 11. V situaci, kdy dovolání není přípustné podle § 238 o. s. ř., netřeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.); srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 2678/2024. 12. Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že P. R. dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných, žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022, ze dne 14. 8. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2036/2023 nebo ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. 28 Cdo 3602/2023). Z uvedených důvodů se Nejvyšší soud nezabýval opětovnou žádostí dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. 13. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud řízení o dovolání částečně zastavil a částečně dovolání odmítl pro objektivní nepřípustnost, nerozhodoval již samostatně o tomto návrhu (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). 14. V rozhodnutí, jímž se řízení bude končit, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení (§ 243g odst. 1, věty druhé, o. s. ř.). 15. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na www.usoud.cz. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. 3. 2026 Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu