28 Nd 240/2026-595 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) L. P., b) M. T., c) I. P., d) Z. K., e) D. H., f) J. O., a g) I. F., všech zastoupených Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Palackého 5001/1, proti žalovaným 1. České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, IČ 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČ 697 97 111, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, adresa pro doručování: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Brno, Příkop 11, a 2. ROZKVĚT, stavební bytové družstvo, IČ 000 49 239, se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova 4481/44, o nahrazení projevu vůle, ev. o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 20/2017, o návrhu první žalované na odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 11. března 2026, č. j. 72 Co 234/2025-571, takto: Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 11. března 2026, č. j. 72 Co 234/2025-571, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném proti tomuto rozsudku. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 18. 9. 2025, č. j. 22 C 20/2017-516, zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle první žalované ohledně ve výroku specifikovaných nemovitostí (výrok I), určil, že druhý žalovaný je vlastníkem ve výroku jmenovaných nemovitostí (výrok II), řízení v dílčím rozsahu zastavil (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV a V). 2. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozsudkem ze dne 11. 3. 2026, č. j. 72 Co 234/2025-571, k odvolání žalobců a první žalované rozhodnutí soudu prvého stupně ve výroku I potvrdil v konkretizovaném znění (výrok I), ve výrocích II a V je rovněž potvrdil (výrok II), ve výroku IV je změnil tak, že první žalované uložil zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve specifikované výši (výroky III), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV). 3. Rozsudek odvolacího soudu ve výroku II a závislých nákladových výrocích napadla dovoláním první žalovaná. Požaduje primárně změnu naříkaného rozhodnutí, eventuálně jeho zrušení a zrušení i jemu předcházejícího rozsudku okresního soudu v příslušné části a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně žádá odklad právní moci napadeného rozsudku, majíc za to, že je závažně ohrožena na svých právech, dojde-li ke změně v katastru nemovitostí ve smyslu vyznění napadeného rozsudku ještě před rozhodnutím o dovolání. Poukazuje na eventuální další spory, jež by bylo nutné vyvolat, pakliže bude v dovolacím řízení úspěšná, neboť po zápisu vlastnického práva druhého žalovaného může tento s předmětnými nemovitostmi volně disponovat, mimo jiné převést je na třetí osoby. Dovolatelka se rovněž domnívá, že odklad právní moci by se nedotkl právních poměrů jiného subjektu mimo účastníků řízení.1. 2. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 3. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (první žalovanou), jednající ve smyslu § 241 odst. 2 písm. b) o. s. ř, ve lhůtě dle § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočtena v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v § 237 o. s. ř. – přípustné (a následně i opodstatněné). 4. Nejvyšší soud přihlédl k tomu, že případné dispozice s pozemky, jejichž vlastníkem byl napadeným rozhodnutím určen druhý žalovaný, by mohly mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se daných nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. 5. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) tak na základě shora uvedeného odložil právní moc napadeného rozsudku do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání [§ 243 písm. b) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 5. 2026 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu