29 Cdo 3386/2023-271 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce AS ZIZLAVSKY v. o. s., se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28490738, jako insolvenčního správce dlužníka TOPGEO BRNO, spol. s r. o., zastoupeného JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Brně, Šumavská 525/33, PSČ 602 00, proti žalovanému AWT Rekultivace a. s., se sídlem v Petřvaldě, Rychvaldská 2012, PSČ 735 41, identifikační číslo osoby 47676175, zastoupenému JUDr. Radimem Kubicou, MBA, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Ó. Lysohorského 702, PSČ 738 01, o zaplacení částky 311 383 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 106 C 9/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. června 2023, č. j. 8 Co 399/2017-237, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 30. srpna 2017, č. j. 106 C 9/2017-79, Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově zamítl žalobu, kterou se žalobce (AS ZIZLAVSKY v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka TOPGEO BRNO, spol. s r. o.) domáhal po žalovaném (AWT Rekultivace a. s.) zaplacení částky 311 383 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku). 2. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). 3. Šlo o v pořadí třetí rozhodnutí odvolacího soudu. První rozhodnutí – rozsudek ze dne 28. listopadu 2017, č. j. 8 Co 399/2017-95, kterým odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ze dne 30. srpna 2017 v bodě I. výroku potvrdil a v bodě II. výroku změnil, zrušil k dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. března 2020, č. j. 29 Cdo 895/2018-125. Druhé rozhodnutí – rozsudek ze dne 24. července 2020, č. j. 8 Co 399/2017-145, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodě I. výroku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 311 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. května 2014 do zaplacení (první výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení (druhý a třetí výrok) a žalovanému uložil uhradit České republice na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 15 570 Kč (čtvrtý výrok), zrušil k dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 31. ledna 2023, č. j. 29 Cdo 57/2021-194. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které následně vzal podáním došlým Nejvyššímu soudu dne 13. března 2026 zpět. 5. Nejvyšší soud v důsledku tohoto dispozitivního úkonu zastavil dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“). 6. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být podle § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodněn. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 3. 2026 Mgr. Milan Polášek předseda senátu