29 Cdo 39/2026-460 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Institutu pro řešení úpadku v. o. s., se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 01781448, jako insolvenčního správce dlužníka RAF STAVBY s. r. o., identifikační číslo osoby 28714989, zastoupeného JUDr. Pavlem Hráškem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 1053/21, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ Freight Logistic Group a. s., se sídlem v Praze 4, Branická 213/53, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 06131522, zastoupenému JUDr. Pavlem Sedlářem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Nádražní 344/23, PSČ 150 00, a 2/ Raeder & Falge - Bahnbau, a. s., se sídlem v Praze 4, Branická 213/53, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 10697381, zastoupenému Mgr. Pavolem Mlejem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Římská 1222/33, PSČ 120 00, o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 30 C 186/2024, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. července 2025, č. j. 95 Co 34/2025-344, o návrhu prvního žalovaného na odklad právní moci rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2024, č. j. 30 C 186/2024-260, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. července 2025, č. j. 95 Co 34/2025-344, takto: I. Návrh prvního žalovaného na odklad právní moci rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2024, č. j. 30 C 186/2024-260, se zamítá. II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. července 2025, č. j. 95 Co 34/2025-344, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání prvního žalovaného podaném v této věci. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 19. září 2024, č. j. 30 C 186/2024-260, rozhodl, že žalovaní jsou povinni souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 46 Sd 31/2022, to je s vydáním částky 1 134 316,50 Kč z úschovy soudu, žalobci (bod I. výroku), uložil žalovaným zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 29 589,18 Kč (bod II. výroku) a státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bod III. výroku). 2. K odvolání žalobce a žalovaných Krajský soud v Ústí nad Labem ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodech I. a III. výroku (první výrok písmeno a/), v bodě II. výroku jej změnil tak, že uložil žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 104 802,78 Kč (první výrok písmeno b/) a uložil žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 25 760,24 Kč (druhý výrok). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalovaní (samostatné) dovolání. Požadují, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V podání ze dne 22. prosince 2025 první žalovaný navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc prvního výroku rozhodnutí odvolacího soudu a právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně v bodu I. výroku. Tvrdí, že v případě neprodleného vydání předmětu úschovy žalobci budou závažně ohrožena jeho práva. Dojde totiž ke smísení finančních prostředků představujících předmět úschovy s ostatními finančními prostředky, které se nachází v majetkové podstatě dlužníka (RAF STAVBY s. r. o.). Nebude tak možné předmět úschovy dále identifikovat a předmět úschovy bude fakticky vydán věřitelům dlužníka; pak bude prakticky nemožné nejen identifikovat subjekt, po kterém by měl (v případě úspěšného dovolání) požadovat vydání předmětu úschovy, ale zejména bude vyloučena realizace tohoto vydání. 4. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. 5. Podle § 243 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 6. Z citovaného ustanovení především vyplývá, že dovolací soud může odložit právní moc rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterému směřuje dovolání, nikoliv právní moc rozhodnutí soudu prvního stupně. První žalovaný se tak nemůže úspěšně domáhat odkladu právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně. Nejvyšší soud proto zamítl jeho návrh na odklad právní moci rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2024, č. j. 30 C 186/2024-260. 7. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Z povahy rozhodnutí, jímž se nahrazuje projev vůle, plyne, že jeho vykonatelnost nelze odložit. K nemožnosti nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci rozsudků nahrazujících prohlášení vůle srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2005, sp. zn. 20 Cdo 813/2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2020, sp. zn. 21 Cdo 382/2020. Odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku tedy nepřichází v projednávané věci v úvahu. 8. Při posuzování otázky, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými prvním žalovaným a kritérii nastavenými pro odklad právní moci především v R 144/2018) splněny, neboť právní moc rozsudku odvolacího soudu prvního žalovaného závažně ohrožuje v jeho právech. 9. Nejvyšší soud proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc rozsudku odvolacího soudu až do právní moci rozhodnutí o dovolání prvního žalovaného. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. 3. 2026 JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu