KSCB 46 INS 17979/2023 42 ICm 907/2025 29 ICdo 83/2026-103 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Insolvency Project v. o. s., se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28860993, jako insolvenčního správce dlužníka M. H., zastoupeného Mgr. Kateřinou Kavalírovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Eliščino nábřeží 280/23, PSČ 500 03, proti žalované K. B., zastoupené Mgr. Michalem Beranem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 704/36, PSČ 110 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 42 ICm 907/2025, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka M. H., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 46 INS 17979/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2026, č. j. 42 ICm 907/2025, 102 VSPH 711/2025-75 (KSCB 46 INS 17979/2023), o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2026, č. j. 42 ICm 907/2025, 102 VSPH 711/2025-75 (KSCB 46 INS 17979/2023), se zamítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 12. června 2025, č. j. 42 ICm 907/2025-48, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“): [1] Určil, že právní jednání dlužníka (M. H.) spočívající v zaslání označených finančních částek (celkem 89.000 Kč) je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení dlužníka neúčinné (I. výrok). [2] Uložil žalované zaplatit do majetkové podstaty dlužníka do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 89.000 Kč (II. výrok). [3] Uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 33.035,82 Kč (III. výrok). [4] Uložil žalované zaplatit státu na soudním poplatku do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 2.000 Kč (IV. výrok). 2. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 27. ledna 2026, č. j. 42 ICm 907/2025, 102 VSPH 711/2025-75 (KSCB 46 INS 17979/2023): [1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok). [2] Uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 7.601,22 Kč (druhý výrok). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, požadujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 4. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, neboť splnění povinnosti rozsudkem uložené by pro ni znamenalo výrazné zhoršení procesního postavení ve srovnání s jinými věřiteli dlužníka (vůči kterým soudy typově shodnou žalobu zamítly). Totožná dovolací otázka bude předmětem mnoha dalších dovolání, takže jde o sjednocení judikatury. Míní, že újma, která by jí vznikla úhradou do vysoce rizikové majetkové podstaty dlužníka před rozhodnutím o dovolání, by byla potenciálně nevratná. 5. Pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti) je rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění (dále jen „o. s. ř.“). 6. Podle § 243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. 7. Předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud shrnul v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 144/2018“), v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z jehož závěrů R 144/2018 výslovně vychází) a v usnesení ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněném pod číslem 78/2020 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 78/2020“). 8. Závažnost újmy, která ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění povinnému (dovolateli), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů povinného (dovolatele), tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech povinného (dovolatele) [se zřetelem k rozsahu majetku povinného (dovolatele) a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí]; srov. R 78/2020. 9. Tvrzení, jimiž dovolatelka odůvodnila návrh na odklad vykonatelnosti (nepoměr mezi výší úhrady do majetkové podstaty dlužníka a předpokládanou výši uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení, nebo pozdější nemožnost vrácení plnění z majetkové podstaty dlužníka), nevypovídá ničeho o tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit ve vlastních majetkových poměrech dovolatelky (coby osoby povinné). 10. Nejvyšší soud proto návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. června 2026 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu