29 Nd 276/2026-141 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Tomáše Zadražila v právní věci žalobce Z. P., zastoupeného JUDr. Rostislavem Kovářem, advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 770/52, PSČ 674 01, proti žalovanému České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/23, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 63998530, zastoupenému Mgr. Markem Nemethem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, o zaplacení částky 156 012 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 106/2026, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 106/2026 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Třebíči. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou dne 22. prosince 2025 u Okresního soudu v Třebíči se žalobce (Z. P.) domáhá vůči žalovanému (České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group) zaplacení částky 156 012 Kč s příslušenstvím z titulu pojistného plnění. K námitce žalovaného ze dne 26. ledna 2026 Okresní soud v Třebíči usnesením ze dne 29. ledna 2026, č. j. 5 C 413/2025-116, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8 jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení potvrdil k odvolání žalobce Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. dubna 2026, č. j. 38 Co 45/2026-124. Řízení je nyní vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 106/2026. 2. Podáním datovaným 5. května 2026 žalobce navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Třebíči. Návrh odůvodnil tím, že „místní příslušnost“ tohoto soudu je dána především místem, kde došlo k pojistné události, přičemž bude navrhovat místní šetření. Dále uvedl, že všichni „pro futuro navrhovaní svědci, účastníci a další okolnosti jsou z Třebíče“. Předpokládá, že bude navrhovat výslechy příslušníků Policie České republiky, strážníků městské policie a zástupce servisu. Jeví se tedy časově i ekonomicky nehospodárným, aby všechny tyto osoby byly předvolávány k „procesnímu soudu“ do Prahy. 3. Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Třebíči nesouhlasí a trvá na projednání věci u Obvodního soudu pro Prahu 8. 4. Dne 28. května 2026 předložil Obvodní soud pro Prahu 8 věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci z důvodu vhodnosti. 5. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). 6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Obvodnímu soudu pro Prahu 8, u nějž je vedeno řízení, i Okresnímu soudu v Třebíči, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. 7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. 8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. 9. V nyní projednávané věci podmínky pro takový mimořádný postup nejsou splněny. Skutečnost, že některý z účastníků řízení či jeho zástupce nemá bydliště nebo sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu a musí proto překonat mezi svým bydlištěm nebo sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost nebo že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). Ani sama skutečnost, že v řízení může být nutné provést výslech svědků, jež bydlí či sídlí mimo obvod (místně příslušného) soudu, rovněž není důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí či mají sídlo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, či ze dne 7. července 2016, sp. zn. 22 Nd 210/2016). Ostatně případný výslech svědků může být proveden též s využitím videokonferenčního zařízení nebo prostřednictvím dožádaného soudu (§ 122 odst. 2 ve spojení s § 39 o. s. ř.). 10. Úvahy o restriktivním přístupu k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti jsou posíleny i tím, že žalovaný s návrhem nesouhlasí (viz jeho vyjádření k návrhu na delegaci), přičemž již na počátku řízení vznesl (úspěšně) námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu v Třebíči. 11. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu žalobců na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči nevyhověl (věc tomuto soudu nepřikázal). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 8. 6. 2026 JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu