KSBR 54 INS 3912/2025 29 NSČR 50/2026-A-49 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka T. Š., zastoupeného opatrovníkem Mgr. Zdeňkem Kočím, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 305/14, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 3912/2025, o insolvenčním návrhu věřitelů 1/ Z. H., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00, 2/ P. P., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, se sídlem v Brně, Marešova 304/12, PSČ 602 00, 3/ M. K., zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 997/15, PSČ 150 00, 4/ M. K., zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 997/15, PSČ 150 00, a 5/ L. K., zastoupeného JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Bělidle 997/15, PSČ 150 00, o návrhu prvního a druhého insolvenčního navrhovatele na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 3912/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze. Odůvodnění: 1. Insolvenčním návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) 27. února 2025 (A-1) se věřitelé (1/ Z. H. a 2/ P. P.) domáhali zjištění úpadku dlužníka (T. Š.) a prohlášení konkursu na jeho majetek. Současně navrhli, aby věc byla přikázána (z důvodu hospodárnosti, rychlosti a efektivity řízení) Městskému soudu v Praze, jelikož jde o směnečné pohledávky (s dlužníkem coby avalem) a u soudu, jemuž má být věc přikázána, je již vedeno (pod sp. zn. MSPH 60 INS 2888/2025) insolvenční řízení na majetek výstavce směnek. 2. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu 6. března 2025 (A-8) do řízení přistoupili jako další insolvenční navrhovatelé 3/ M. K., 4/ M. K. a 5/ L. K., kteří podáním z 9. dubna 2026 (A-42) souhlasili s přikázáním věci. 3. Usnesením ze dne 18. listopadu 2025, č. j. KSBR 54 INS 3912/2025-A-21, ustanovil insolvenční soud opatrovníkem dlužníka (coby osoby neznámého pobytu) advokáta Mgr. Zdeňka Kočího, který podáním z 9. dubna 2026 (A-43) s přikázáním věci jinému soudu na základě uplatněných důvodů nesouhlasil. 4. Pro posouzení důvodnosti návrhu na přikázání věci jinému soudu jsou rozhodná následující ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění, pro věc rozhodném: § 12 (…) (2) Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. (3) O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. 5. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. 6. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu (dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč. [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. 7. V usnesení ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 28/2012, Nejvyšší soud vysvětlil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů. 8. Důvody uváděné prvním a druhým insolvenčním navrhovatelem nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Řečené platí tím více, že dlužník s takovým návrhem nesouhlasí. 9. Nejvyšší soud proto [jako soud nejblíže společně nadřízený oběma krajským soudům (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.)] návrhu na přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému insolvenčnímu soudu nevyhověl. Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. května 2026 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu