33 Cdo 1333/2026-332 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Viktorem Sedlákem v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené Mgr. Miroslavem Němcem, advokátem se sídlem v Plzni, Borská 588/13, proti žalované Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, o zaplacení částky 33 385 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 10 C 17/2025, o dovolání Robin platí a. s., IČO 28895037, se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 1307/2, zastoupené Mgr. Miroslavem Němcem, advokátem se sídlem v Plzni, Borská 588/13, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2025, č. j. 18 Co 325/2025-311, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se v řízení domáhala vůči žalované zaplacení částky 33 385 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení, neboť uvedenou částku žalované zaplatila na základě pojistné smlouvy FLEXI o investičním životním pojištění č. 7005500305 ze dne 8. 11. 2011, kterou považuje za neplatnou. 2. Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 6. 2025, č. j. 10 C 17/2025-280, žalobu zcela zamítl (výrok I) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení (výrok II). 3. K odvolání žalobkyně poté ve věci rozhodoval Městský soud v Praze jako soud odvolací, který v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 4. Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním společnost Robin platí a. s. (dále jen „dovolatelka“), o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. 5. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. 6. Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. 7. Podle § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). 8. Podle § 243b o. s. ř. pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí. 9. Soud může návrhu podanému podle § 107a o. s. ř. vyhovět pouze tehdy, byl-li podán za řízení, tedy před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí. Byl-li takový návrh podán až v rámci dovolacího řízení, jak se s odkazem na uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2026 stalo i nyní, dovolací soud k němu dle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží, neboť v souladu s výše zmíněným § 243b o. s. ř. ustanovení § 107a o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 35/2013, nebo ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2222/2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2014, sp. zn. III. ÚS 356/14). 10. Vzhledem k tomu, že účastníkem odvolacího řízení na straně žalobce nebyla dovolatelka, nýbrž J. V., není dovolatelka k podání dovolání v této věci subjektivně oprávněna (viz § 240 odst. 1 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř. její dovolání odmítl. 11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 6. 2026 Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu