33 Cdo 1346/2026-374 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců JUDr. Václava Dudy a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobce P. B., zastoupeného Mgr. Tomášem Dvořákem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 133/1, proti žalované JELEN Development s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Českých Budějovicích, Brigádnická 1723/4, identifikační číslo osoby 26093481, zastoupené Mgr. Ing. Veronikou Žánovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Náměstí Míru 341/15, o 174 829 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 C 221/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 1. 2026, č. j. 8 Co 1823/2025-347, takto: Návrh žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci potvrzující části výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 1. 2026, č. j. 8 Co 1823/2025-347, se zamítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 9. 2025, č. j. 10 C 221/2023-319, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 135 829 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 135 829 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení (výrok I), žalobu co do částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení zamítl (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 227 681,20 Kč (výrok III) a uložil žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu (výrok IV). 2. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 27. 1. 2026, č. j. 8 Co 1823/2025-347, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, pokud jím byla uložena žalované povinnost zaplatit žalobci částku 64 478 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 26. 4. 2023 do zaplacení, potvrdil, zatímco ve zbytku povinnosti uložené žalované výrokem I a ve výroku III a IV, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Proti potvrzující části výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) včasné dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci tohoto rozsudku odůvodněný tím, že žalovaná je právnickou osobou v likvidaci a výkon rozhodnutí by se negativně dotkl průběhu likvidace. 4. Žalobce se k návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci nevyjádřil. 5. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. 6. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 7. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí. 8. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost hrozící újmy jako jednoho ze shora uvedených kumulativních předpokladů pro odklad vykonatelnosti posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Dovolatelka svůj návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti v tomto směru odůvodnila tím, že výkon rozhodnutí pravomocné a vykonatelné části výroku napadeného rozsudku by se negativně dotkl průběhu její likvidace. Dovolací soud nezpochybňuje, že zaplacení odvolacím soudem žalobci přisouzené částky může ovlivnit průběh likvidace. Z návrhu žalované ani z obsahu spisu však není zřejmé, jaká konkrétní závažná újma případným zaplacením této částky dovolatelce hrozí. Zároveň nelze z obsahu spisu dovodit, že by dovolatelka v případě úspěchu ve sporu měla mít potíže získat poskytnuté plnění od žalobkyně zpět. Podmínky pro odklad vykonatelnosti dle § 243 písm. a) o. s. ř. tak nejsou splněny. 9. Návrhu dovolatelky na odklad právní moci rovněž nelze vyhovět, neboť již v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. O takový případ se však v dané věci nejedná, neboť dovolatelce byla dovoláním napadeným rozhodnutím uložena povinnost, kterou lze vymoci soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí. 10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) a b) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 6. 2026 Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu