33 Cdo 230/2026-161 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně ČEZ Prodej, a. s., se sídlem Praha-Michle, Duhová 425/1, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem Praha, Jankovcova 1569/2c, proti žalovanému M. J., zastoupenému JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Ostrava, Českobratrská 1403/2, o 192 327,04 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 205/2024, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2025, č. j. 11 Co 100/2025-134, t a k t o: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 192 327,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 5. 4. 2022 do zaplacení jako úhrady za elektrickou energii dodanou žalobkyní jako dodavatelem poslední instance žalovanému v období od 14. 10. 2021 do 28. 2. 2022. 2. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. 2. 2025, č. j. 11 C 205/2024-98, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 192 327,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 5. 4. 2022 do zaplacení (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). 3. Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 8. 9. 2025, č. j. 11 Co 100/2025-134, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil, ve výroku II jej změnil tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pouze část náhrady nákladů řízení přiznané soudem prvního stupně, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud shledal správnými skutkové závěry soudu prvního stupně a po doplnění dokazování po skutkové stránce zejm. uzavřel, že do odběrného místa žalovaného dodávala elektřinu Bohemia Energy s. r. o., která dne 13. 10. 2021 možnost dodávat elektřinu svým zákazníkům pozbyla. V období od 14. 10. 2021 do 28. 2. 2022 dodávala elektřinu do odběrného místa žalovaného žalobkyně jako dodavatel poslední instance. Dne 11. 10. 2021 žalovaný pro své odběrné místo podepsal „smlouvu o dodávkách elektřiny“ (smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny – pozn. dovolacího soudu) s innogy Energie, s. r. o., s termínem zahájení dodávek od 1. 11. 2021. Nedošlo však k „akceptaci“ této smlouvy společností innogy Energie, s. r. o., a tato fakticky nikdy nezačala dodávat elektřinu do odběrného místa žalovaného, stejně jako nikdy nepožádala o provedení změny dodavatele v systému operátora trhu k jakémukoliv datu ve vztahu k odběrnému místu žalovaného. Dodávky žalobkyně byly ukončeny poté, co s účinností od 1. 3. 2022 byla pro odběrné místo žalovaného provedena změna dodavatele elektřiny. Dodávky elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 28. 2. 2022 žalobkyně žalovanému vyúčtovala s datem splatnosti 4. 4. 2022 v celkové výši 345 613 Kč včetně daně z přidané hodnoty, z níž žalovaný doposud neuhradil žalovanou částku. 5. Právní závěry soudu prvního stupně odvolací soud rovněž aproboval. Věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „energetický zákon“), zejm. § 12a a § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona. Přisvědčil sice žalovanému, že „podepsal s osobou zmocněnou k jednání se zákazníky smlouvu o dodávce elektrické energie“ od innogy Energie, s. r. o., avšak innogy Energie, s. r. o., dle této smlouvy žalovanému nikdy neplnila a nadto nesplnila svou povinnost „provést změnu dodavatele“ v informačním systému operátora trhu. Operátor trhu tak neměl informace o tom, že elektřina bude namísto Bohemia Energy s. r. o. dodávána jiným subjektem jsoucím ve smluvním vztahu se žalovaným a podmínky pro plnění ze strany žalobkyně jako dodavatele poslední instance byly naplněny. Odvolací soud odmítl názor žalovaného, že žalobkyně má pohledávku uplatnit vůči innogy Energie, s. r. o., nikoliv žalovanému. Dodavatelem poslední instance byla elektřina dodávána žalovanému a jemu tak ze zákona vznikla povinnost za tuto dodávku zaplatit. Mezi žalobkyní a innogy Energie, s. r. o., není žádný právní vztah, na jehož základě by se žalobkyně mohla vůči innogy Energie, s. r. o., domáhat zaplacení žalované pohledávky. II. Dovolání a vyjádření k němu 6. Proti rozsudku odvolacího soudu, a to do všech jeho výroků, podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost spatřoval v tom, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která nebyla v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešena, formulované následovně: „Je po právu, aby zákazník, který má sjednanou smlouvu o dodávce elektrické energie s dodavatelem elektrické energie, a) avšak dodavatel elektrické energie nepožádá o změnu dodavatele u operátora trhu (OTE) u odběrného místa takového zákazníka tak, že bude tímto dodavatelem, a b) dodavatel elektrické energie i přes sjednaný termín zahájení dodávky elektrické energie ve smlouvě o dodávce elektrické energie nedodává takovému zákazníkovi elektrickou energii a do odběrného místa takového zákazníka zahájí dodávku jiný dodavatel elektrické energie v režimu dodavatele poslední instance (DPI), byl takový zákazník povinen dodavateli, který elektrickou energii dodává do odběrného místa takového zákazníka v režimu dodavatele poslední instance (DPI), uhradit cenu dodané elektrické energie a tuto cenu není dodavateli, který elektrickou energii dodává do odběrného místa takového zákazníka v režimu dodavatele poslední instance (DPI) povinen uhradit dodavatel elektrické energie se kterým má zákazník sjednanou smlouvu o dodávce elektrické energie s dodavatelem elektrické energie, který však nesplnil své povinnosti, vymezené shora v písmenech a) a b).“ 7. Namítl, že odvolací soud nesprávně uvedl, že „nedošlo k akceptaci této smlouvy společností innogy Energie, s. r. o.“. Smlouva byla uzavřena a innogy Energie, s. r. o., nikdy dovolateli nesdělila, že by smlouvu „neakceptovala“. Není zřejmé, z čeho odvolací soud dovodil, že by smlouva nebyla „akceptována“. Existenci smlouvy odvolací soud nikdy nezpochybnil, innogy Energie, s. r. o., smlouvu akceptovala, avšak neplnila povinnosti ze smlouvy plynoucí. 8. Dle dovolatele v posuzované věci není významným, že Bohemia Energy s. r. o. pozbyla možnost dodávat elektřinu svým zákazníkům ke dni 13. 10. 2021, neboť již dne 11. 10. 2021 dovolatel uzavřel „smlouvu o dodávce elektrické energie“ s innogy Energie, s. r. o., která měla dovolateli elektřinu dodávat. K dodávkám elektřiny však v rozporu se smlouvou nepřistoupila a nesplnila povinnost požádat o změnu dodavatele pro odběrné místo dovolatele v informačním systému operátora trhu. Operátor trhu proto neměl informaci, že do odběrného místa dovolatele bude po ukončení dodávek Bohemia Energy s. r. o. elektřina dodávána jiným dodavatelem. Do odběrného místa dovolatele dodávala žalobkyně elektřinu pouze z důvodu nečinnosti innogy Energie, s. r. o., která vzniklý stav zapříčinila. Vzniklý stav neodpovídá spravedlivému uspořádání, při němž je povinen nést následky ten, kdo nedodržuje své povinnosti. Nepřihlížení k pochybení innogy Energie, s. r. o., a uložení povinnosti dovolateli zaplatit za dodávku elektřiny žalobkyní je odepřením spravedlnosti. Dovolatel jednal aktivně, ještě před 13. 10. 2021 sjednal s innogy Energie, s. r. o., „smlouvu o dodávce elektrické energie“. Jedná se tak o situaci odlišnou od situace, kdy dodavatel pozbude možnost dodávat elektřinu zákazníkům a zákazník odebírá elektřinu od dodavatele poslední instance. Společnost innogy Energie, s. r. o., svou nečinností zapříčinila stav, kdy žalobkyně měla za to, že je povinna dovolateli dodávat elektřinu, což nebyla, protože dodavatelem byla innogy Energie, s. r. o. K úhradě nákladů žalobkyni je tak pasivně legitimována innogy Energie, s. r. o. 9. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 10. Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila. III. Rozsah a přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud jako soud dovolací [§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., posoudil, v jakém rozsahu dovolatel rozsudek odvolacího soudu napadá a zda je dovolání přípustné. 12. Podle § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 13. Podle § 239 o. s. ř. je přípustnost dovolání oprávněn zkoumat jen dovolací soud. 14. Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 15. Ač dovolatel uvádí, že rozsudek odvolacího soudu napadá ve všech výrocích, ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Dovolací soud proto s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje a dovolatelem ohlášený rozsah dovolání toliko vyjadřuje akcesorickou povahu rozhodnutí o nákladech řízení. Ostatně podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání není přípustné proti výrokům o nákladech řízení. 16. Přípustnost dovolání nezakládá námitka dovolatele, že mezi dovolatelem a innogy Energie, s. r. o., smlouva uzavřena byla. Na závěru, že k uzavření smlouvy mezi dovolatelem a innogy Energie, s. r. o., nedošlo, odvolací soud své rozhodnutí nevybudoval. Dle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předkládá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSCR 53/2013). 17. Z další dovolací argumentace a formulace dovolací otázky je seznatelné, že dovolatel předkládá dovolacímu soudu otázky 1) zda vzniku povinnosti dodavatele poslední instance dodávat elektřinu zákazníkovi stávajícího dodavatele, u něhož nastaly skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 věta první energetického zákona, brání okolnost, že zákazník uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s novým dodavatelem, nebyla-li (též) podána žádost o změnu dodavatele u operátora trhu, a 2) zda je povinnost zákazníka uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny dotčena tím, že opomenutím nového dodavatele nebyla u operátora trhu podána žádost o změnu dodavatele. 18. Tyto otázky dosud nebyly v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešeny a na jejich řešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí, pročež pro řešení těchto otázek shledal dovolací soud dovolání přípustným. IV. Důvodnost dovolání 19. Dovolání není důvodné. 20. S ohledem na skutkové okolnosti je pro posouzení dovolatelem předestřených otázek rozhodná právní úprava účinná do 31. 12. 2021. 21. Podle § 12a odst. 2 energetického zákona dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. 22. Podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 23. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 24. Podle § 33 odst. 1 vyhl. Energetického regulačního úřadu č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „pravidla trhu s elektřinou“), podmínkou pro podání žádosti o změnu dodavatele je smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená mezi účastníkem trhu s elektřinou a novým dodavatelem. 25. Podle § 33 odst. 2 pravidel trhu s elektřinou nejdříve 4 měsíce před a nejpozději v 10.00 hodin desátého pracovního dne před datem, od kterého se má dodávka uskutečnit, podává nový dodavatel u operátora trhu žádost o změnu dodavatele. 26. Podle § 37 odst. 4 pravidel trhu s elektřinou operátor trhu oznámí stávajícímu dodavateli, novému dodavateli, všem dotčeným subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy registraci změny dodavatele do 8.00 hodin devátého pracovního dne ode dne předání informací podle § 33 odst. 6. 27. Podle § 37 odst. 6 pravidel trhu s elektřinou změna dodavatele se považuje za uskutečněnou k první obchodní hodině data účinnosti změny dodavatele. 28. Podle § 38 odst. 1 pravidel trhu s elektřinou operátor trhu k datu účinnosti změny dodavatele zruší každá jednotlivá přiřazení odběrného nebo předávacího místa těm dodavatelům, jejichž dodávky jsou přiřazením odběrného nebo předávacího místa novému dodavateli dotčena, a informuje o tom neprodleně dotčeného dodavatele, dotčený subjekt zúčtování a provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo připojeno. 29. Podle § 38 odst. 3 pravidel trhu s elektřinou k datu účinnosti změny dodavatele zpřístupní operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli ve svém informačním systému údaje o plánované roční spotřebě elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků s měřením typu C, kterým bude nový dodavatel dodávat elektřinu. Po nabytí účinnosti změny dodavatele předává operátor trhu novému subjektu zúčtování a novému dodavateli údaje o skutečně naměřených množstvích elektřiny. 30. Trh s elektřinou dodávanou (jako v posuzované věci) prostřednictvím elektrizační soustavy vykazuje specifika daná jeho povahou. Elektřinu vyrobenou a jednotlivými výrobci dodanou do elektrizační soustavy nelze fyzicky rozlišit od elektřiny vyrobené a dodané jinými výrobci a elektřinu čerpanou v jednotlivých odběrných místech nelze fyzicky přiřadit ke konkrétnímu výrobci či dodavateli. Ústřední roli při vypořádání dodávek a odběrů elektřiny hraje operátor trhu, který mimo jiné registruje účastníky trhu s elektřinou, včetně zákazníků, resp. jejich odběrných míst, organizuje krátkodobý trh s elektřinou, registruje dvoustranné obchody s elektřinou, zajišťuje a poskytuje účastníkům trhu s elektřinou skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny a další nezbytné informace související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny a zajišťuje zúčtování a vypořádání odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit [srov. zejména § 2 odst. 2 písm. a) bod 4, § 20a odst. 1, odst. 4 písm. a), c), i) energetického zákona, § 3 odst. 1, § 9 a § 15 odst. 1, 3 pravidel trhu s elektřinou]. 31. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona upravuje vzájemná práva a povinnosti zákazníka a dodavatele, zejm. se dodavatel zavazuje k dodávkám elektřiny zákazníkovi, a zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku ze zákazníka na dodavatele. Sama o sobě však nemá za následek změnu registrace dodavatele pro odběrné místo u operátora trhu. Uzavření (nové) smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny s novým dodavatelem je podmínkou pro podání žádosti o změnu dodavatele (§ 33 odst. 1 pravidel trhu s elektřinou). Ke změně registrace dodavatele pro odběrné místo u operátora trhu ovšem dochází až na základě žádosti o změnu dodavatele, kterou u operátora trhu podává nový dodavatel (§ 33 odst. 2 pravidel trhu s elektřinou). Při úspěšném završení procesu změny dodavatele oznámí operátor trhu registraci změny dodavatele dotčeným subjektům a změna dodavatele se považuje za uskutečněnou k první obchodní hodině data účinnosti změny dodavatele (§ 37 odst. 4, 6 pravidel trhu s elektřinou). K datu účinnosti změny dodavatele operátor trhu zruší přiřazení odběrného místa stávajícímu dodavateli (§ 38 odst. 1 pravidel trhu s elektřinou) a po nabytí účinnosti změny dodavatele předává operátor trhu novému dodavateli údaje o skutečně naměřených množstvích elektřiny v odběrném místě (§ 38 odst. 3 pravidel trhu s elektřinou). 32. Ze shora uvedeného je zřejmé, že až završením procesu změny dodavatele u operátora trhu jsou vytvořeny podmínky pro přiřazení dodávek elektrické energie v odběrném místě zákazníka novému dodavateli. Bez završení procesu změny dodavatele jsou dodávky elektřiny přiřazovány stávajícímu dodavateli a dodávky elektřiny novým dodavatelem nelze považovat za zahájené. Proces změny dodavatele nemůže být završen, není-li novým dodavatelem podána žádost o změnu dodavatele u operátora trhu. 33. Ustanovení § 12a odst. 2 energetického zákona zajišťuje, aby v dodávkách elektřiny zákazníkovi bylo plynule pokračováno i v situaci, kdy jeho dodavatel povinnost dodávek plnit nemůže, čímž je sledována ochrana zákazníka před výpadkem dodávek z důvodů na straně dodavatele. Nezahájil-li nový dodavatel dodávky elektřiny, není z hlediska ochrany zákazníka významné, zda u nového dodavatele nastaly skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 větě první energetického zákona. V takové situaci je zákazník dotčen pouze výpadkem dodávek ze strany stávajícího dodavatele a pro zahájení dodávek dodavatelem poslední instance je rozhodné, že skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 větě první energetického zákona nastaly u stávajícího dodavatele. 34. Dovolací soud shrnuje, že nastanou-li u stávajícího dodavatele elektřiny, kterého operátor trhu registruje jako dodavatele pro odběrné místo zákazníka, skutečnosti uvedené v § 12a odst. 2 větě první energetického zákona, vzniku povinnosti dodavatele poslední instance dodávat elektřinu zákazníkovi stávajícího dodavatele nebrání, že zákazník uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s novým dodavatelem, nebyla-li (též) podána žádost o změnu dodavatele u operátora trhu. 35. Je-li v souladu s § 12a odst. 2 energetického zákona zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, je zákazník podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona povinen dodávku elektřiny uhradit. Vznik povinnosti zákazníka je navázán výlučně na okamžik zahájení dodávek elektřiny dodavatelem poslední instance. Okolnost, že pro odběrné místo zákazníka nedošlo ke změně dodavatele v důsledku opomenutí nového dodavatele, může být relevantní pro vznik práv zákazníka vůči novému dodavateli, zejm. práva na náhradu škody. Z hlediska platební povinnosti zákazníka vůči dodavateli poslední instance ovšem významná není. Není důvod odepřít dodavateli poslední instance plnění, jež mu právní úprava vůči zákazníkovi přiznává, došlo-li k opomenutí na straně smluvního partnera, jehož si zvolil zákazník, a dodavatel poslední instance se na výběru nového dodavatele nepodílel. Vypořádání případného pochybení nového dodavatele mezi ním a zákazníkem coby smluvními partnery, nikoli mezi novým dodavatelem a dodavatelem poslední instance, se nespravedlivým nejeví. 36. Dovolací soud proto uzavírá, že povinnost zákazníka uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny není dotčena tím, že žádost o změnu dodavatele nebyla u operátora trhu podána opomenutím nového dodavatele. 37. Rozhodnutí odvolacího soudu je se shora uvedenými závěry v souladu a rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad uvedených v § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu podle § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl. 38. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243c odst. 3 věta první o. s. ř. za současného použití ustanovení § 224 odst. 1, 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Dovolatel sice nebyl v dovolacím řízení procesně úspěšný, nicméně z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyni jakékoli náklady dovolacího řízení vznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 5. 2026 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu