33 Cdo 411/2026-371 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce M. R., zastoupeného JUDr. Alenou Blanickou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1381/77, proti žalované Z. K., zastoupené JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou 2818/3, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 63/2025, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2025, č. j. 24 Co 251/2025-243, t a k t o: Návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2025, č. j. 24 Co 251/2025-243, se zamítá. O d ů v o d n ě n í: V záhlaví citovaným usnesením Krajský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 8. 7. 2025, č. j. 5 C 63/2025-223, jímž Okresní soud Praha-západ zastavil řízení o určení vlastnictví (výrok I) i řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření (výrok II) a žalobce zavázal nahradit žalované náklady řízení ve výši 18 634 Kč (výrok III); o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad právní moci, eventuálně vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) – argumentuje dovolatel – by mu hrozila závažná újma a byl by ohrožen na svých právech. Odklad by se přitom nedotkl jiné osoby než účastníka řízení. Žalovaná, jejímž záměrem je předmětné nemovitosti (jejichž součástí je i zahradní domek, o jehož vlastnictví jde v projednávané věci) prodat, se domáhá jejich vyklizení, aniž by mezi účastníky proběhlo řádné vypořádání. Přitom žalobce si na darovaných pozemcích budoval po celý svůj dospělý život zázemí, pozemky zhodnotil a vystavěl na nich stavby (rodinný dům a zahradní domek). Je zřejmé, že v případě prodeje nemovitostí třetí osobě by žalobce definitivně ztratil možnost dosáhnout reálného výkonu vlastnického práva. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 2/, neboť výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, není výrokem, podle kterého by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl. Nejvyšší soud neshledal ani důvod pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není dovolatel závažně ohrožen ve svých právech. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 3. 2026 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu