33 Cdo 922/2026-54 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně Homolka Premium Care a. s., se sídlem v Praze 5, Roentgenova 37/2 (identifikační číslo osoby 246 61 694), zastoupené Mgr. Natálií Csutorovou, bytem v Praze 10, Vladycká 1508/6, proti žalovanému JUDr. Miroslavu Zamiškovi, se sídlem v Praze 1, Celetná 557/10 (identifikační číslo osoby 128 30 101), o zaplacení 108 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 44/2025 (sp. zn. EPR 181254/2024), o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2025, č. j. 15 Co 246/2025-25 (č. j. EPR 181254/2024-31), takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 8. 2025, č. j. 15 Co 246/2025-25 (č. j. EPR 181254/2024-31), potvrdil usnesení ze dne 20. 5. 2025, č. j. EPR 181254/2024-20, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 7. 2024, č. j. EPR 181254/2024-9. Přestože dovolatel, který soudu doložil své právnické vzdělání, k výzvě obsažené v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 10. 2025, č. j. 35 C 44/2025-37, své blanketní dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 8. 2025, č. j. 15 Co 246/2025-28, doplnil, dovolání nadále neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013). Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková dovolacím soudem již vyřešená právní otázka má být nyní posouzena jinak. Dovolatel shora uvedenému požadavku nedostál. Formulací, že „soudy musí vždy vycházet z individuálních okolností každého jednotlivého případu, které jsou založeny na skutkových zjištěních s tím, že mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické, což však nevyvazuje obecné soudu z povinnosti udělat vše pro spravedlivé řešení“, ani tvrzením, že „předložil mnoho lékařských potvrzení o neschopnosti plnit procesní povinnosti, přesto k tomu soud přihlédl pouze okrajově a odhlédl od této okolnosti, kdy se jedná o pacienta s onkologickým onemocněním, jež má povahu těžko představitelného charakteru, tudíž i možnosti se účinně bránit v době, kterou dovodil soud“, není přípustnost dovolání v intencích § 237 o. s. ř. řádně vymezena. Chybějící údaje týkající se vymezení přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu tohoto podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.). Protože absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu § 237 o. s. ř.), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 4. 2026 JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu