33 Cdo 957/2026-39 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vladimírem Beranem ve věci žalobkyně Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., se sídlem Teplice, Přítkovská 1689, identifikační číslo osoby 49099451, proti žalovanému J. H., o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 28/2024, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2024, č. j. 5 Cmo 100/2024-17, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. 7. 2024, č. j. 16 C 28/2024-9, odmítl podání žalovaného doručené Krajskému soudu v Hradci Králové dne 15. 5. 2024 a označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 2024, č. j. 4 Cmo 30/2024-21. 2. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. 3. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný (dále též „dovolatel“) dovoláním. 4. Podle § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. 5. Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. 6. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo žalovanému doručeno dne 5. 12. 2024. Posledním dnem zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání žalovaným tedy bylo středa 5. 2. 2025. Žalovaný však dovolání podáním učiněným v elektronické podobě doplněným ve lhůtě 3 dnů písemným podáním shodného znění podal u soudu prvního stupně až dne 6. 2. 2026, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání. 7. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně nerozhodl o odmítnutí dovolání podle § 241b odst. 1 a § 208 odst. 1 o. s. ř., ačkoli dovolání bylo podáno opožděně, Nejvyšší soud sám rozhodl tak, že dovolání pro opožděnost odmítl (§ 243c odst. 3 věta první, § 218a, § 243f odst. 2 o. s. ř.), aniž by se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241b odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.). Pro postoj dovolatele, který v tomto řízení i v celé řadě dalších podobných řízení dlouhodobě zaujímá ve vztahu k plnění poplatkové povinnosti, kdy namísto zaplacení soudního poplatku opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků (viz níže), pak dovolací soud k nesplnění této povinnosti vztahující se k podanému dovolání v daném případě nepřihlížel (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2491/2024). 8. Podáním ze dne 30. 4. 2026 dovolatel vznesl námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu JUDr. Pavlu Horňákovi, Mgr. Vladimíru Beranovi a JUDr. Václavu Dudovi, odůvodněnou tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objekt. důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podávám objektivně důvodný podnět“. Dovolatelem takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce, popřípadě neodůvodněná vůbec, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako procesní obstrukci, která s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 226, sp. zn. 21 Cdo 3091/2025). 9. Nejvyšší soud nepřihlížel k žádosti dovolatele o osvobození od placení soudního poplatku za dovolání a o ustanovení zástupce obsažené v podání ze dne 30. 4. 2026. Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných (namátkou srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2026, sp. zn. 26 Cdo 684/2026, ze dne 17. 3. 2026, sp. zn. 25 Cdo 521/2026, ze dne 25. 3. 2026, sp. zn. 23 Cdo 436/2026, ze dne 24. 3. 2026, sp. zn. 21 Cdo 251/2026, ze dne 17. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 3239/2025, či ze dne 29. 10. 2025, sp. zn. 27 Cdo 2772/2025). Takové dlouhodobé a cílené počínání dovolatele lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022). Takový zneužívající procesní úkon dovolatele pak dle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle § 41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). 10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 5. 2026 Mgr. Vladimír Beran pověřený člen senátu