33 Cdo 958/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobců a) D. H., b) P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 427/16, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 16 Co 178/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2026, č. j. 5 Co 120/2025-9, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-3, takto: I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-3, se zastavuje. II. Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2026, č. j. 5 Co 120/2025-9, se zastavuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: (podle § 243f odst. 3 o. s. ř.) 1. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 8. 1. 2026, č. j. 5 Co 120/2025 -9, potvrdil usnesení ze dne 1. 10. 2025, č. j. 16 Co 178/2025-3, kterým Městský soud v Praze (soud prvního stupně) odmítl žalobu pro zmatečnosti podanou žalobcem dne 30. 6. 2025 a rozhodl o náhradě nákladů řízení; zároveň odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2. Obě uvedená rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“). 3. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i judikaturu na něj navazující, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. 27 Cdo 851/2021, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3132/2022, jež byla přijata ve věci téhož dovolatele). 4. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. 5. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. 6. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 7. Podle § 241b odst. 3 věty třetí o. s. ř. nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví. 8. Podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 241b odst. 3 věty třetí, ačkoliv se nezdařilo odstranit nedostatek podmínky uvedené v § 241, rozhodne o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění této podmínky dovolací soud. 9. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by dovolatel byl právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání. Nesplnil tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení. 10. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022). 11. Dovolatel nebyl soudem prvního stupně vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván. Dovolatel si proto musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost musí být nutně známa z předchozích řízení. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, nebo ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS 2906/23). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatele nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo a setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení by bylo postupem neefektivním a přehnaně formalistickým (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3208/24). 12. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele. 13. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval , neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je patrné, že si je vědom povinnosti zaplatit soudní poplatek, k jehož úhradě se však nemá, přičemž tím, že opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce, dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020, či ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1898/2020). 14. Ze stejného důvodu Nejvyšší soud nepřihlížel k dovolatelem podané žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, neboť žalobce v ní své majetkové poměry nedoložil. 15. Dovolatel v dovolání vznesl žádost o odložení právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí (soudu prvního stupně a odvolacího soudu). Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto návrhu již nerozhodoval. 16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.) Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 4. 2026 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu