MSPH 79 INS 7499/2011 204 ICm 1685/2021 33 ICdo 196/2025-181 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně NTLA1, s.r.o., se sídlem v Praze 5, Kohoutových 698/4, identifikační číslo osoby 09812938, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalovanému T. Z., zastoupenému Mgr. Ladislavem Pavlů, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 762/13, za účasti TP Insolvence, v.o.s., identifikační číslo osoby 03296636, se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 281/7, insolvenčního správce dlužníka K. Ř., jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, o popření pohledávky ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 204 ICm 1685/2021, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka K. Ř., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 7499/2011, o námitce podjatosti uplatněné žalobkyní v dovolacím řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 ICdo 173/2025, takto: Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Zdeněk Krčmář není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 ICdo 173/2025. Odůvodnění: Žalobkyně podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 3. 12. 2025 uplatnila námitku podjatosti vůči členu senátu č. 29 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňku Krčmářovi. Tuto námitku odůvodnila tím, že pohledávka byla přihlášena pod přihláškou evidovanou pod č. 20. Části této pohledávky byly přihlášeny rovněž do jiného insolvenčního řízení, ve kterém byly přezkoumány v přezkumném jednání soudkyní Mgr. Evou Krčmářovou, manželkou soudce JUDr. Zdeňka Krčmáře. Žalobkyně má za to, že díky této skutečnosti může soudce JUDr. Zdeněk Krčmář mít předchozí informace či znalosti o žalovaném, neboť těmito informacemi či znalostmi musí ze své profesní činnosti disponovat jeho manželka Mgr. Eva Krčmářová. Soudce JUDr. Zdeněk Krčmář se k námitce vyjádřil tak, že k věci, účastníkům, ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah a není si vědom žádné skutečnosti, jež by zakládala důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Podle § 15a odst. 1 věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněném pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která – poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ – vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014). Do určité míry podobná situace byla v judikatuře řešena v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 3 Tz 7/2012, kdy věc určitého obviněného vyřizoval na témže soudě postupně jeden soudce, a poté ji převzala další soudkyně – manželka původního soudce (z důvodu ukončení jeho činnosti na daném soudu). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pouze z důvodu manželského vztahu soudců, kteří po sobě jako zákonní soudci na témže stupni vyřizují tutéž trestní věc, není možné dovodit závěr zakládající vyloučení druhého soudce (manžela). Žádný z těchto případů v posuzované věci nenastal. V této věci jde o incidenční spor vzešlý z insolvenčního řízení vedeného na majetek jiného insolvenčního dlužníka (K. Ř.) u jiného insolvenčního soudu (Městského soudu v Praze), a jen na základě toho, že část pohledávky (jak uvádí žalobkyně) měla být současně uplatněna (přihlášena) i v insolvenčním řízení vedeném na majetek jiného dlužníka, ve kterém bylo vedeno přezkumné jednání, a to před cca 15 lety, manželkou soudce JUDr. Zdeňka Krčmáře, nezakládá pochybnosti o jeho nepodjatosti. Vyloučení soudce z rozhodnutí a projednávaní nemůže být založeno jen tím, že osoba blízká soudce (v tomto případě manžel) přišel s pohledávkou rovněž pracovně do styku v souvislosti s výkonem své rozhodovací činnosti. Příslušný senát Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Nejvyššího soudu není vyloučen z projednávání a rozhodnutí označené dovolací věci. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 2. 2026 JUDr. Václav Duda předseda senátu