33 Nd 145/2026-13 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců Mgr. Vladimíra Berana a JUDr. Pavla Horňáka ve věci oprávněné České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, identifikační číslo osoby 70099618, proti povinnému T. K., toho času neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 189/2026, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 189/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi. Odůvodnění: Dne 6. 2. 2026 byla Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi doručena žádost JUDr. PhDr. Jiřího Leskovjana, LL. M., soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 4, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4 655 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 26. 2. 2025, č. j. 19 C 292/2024-45. Usnesením ze dne 13. 2. 2026, č. j. 40 EXE 189/2026-10, Okresní soud v Mladé Boleslavi vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Usnesení odůvodnil tím, že povinný je občanem XY republiky a jeho poslední pobyt na území České republiky je evidován k datu 20. 3. 2021. Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „exekuční řád“), věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2). Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2015, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil právní názor, podle něhož, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi, u něhož bylo řízení zahájeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 4. 2026 JUDr. Václav Duda předseda senátu