5 Pzo 4/2026 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2026 návrh 1. F. D. a 2. T. D., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 14. 8. 2019, sp. zn. 0 Nt 13038/2019, a podle § 314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Příkazem vydaným soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 14. 8. 2019, sp. zn. 0 Nt 13038/2019, ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu na telefonních číslech XY a XY užívaných F. D. a na telefonním čísle XY užívaném T. D. nebyl porušen zákon. Odůvodnění: 1. Nejvyššímu soudu byly dne 20. 3. 2026 doručeny návrhy F. D. a T. D. (dále též jen „navrhovatelé“) na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu na telefonních číslech XY a XY užívaných F. D. a na telefonním čísle XY užívaném T. D., který vydal dne 14. 8. 2019 soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 0 Nt 13038/2019. 2. F. D. svůj návrh odůvodnil tím, že uvedená telefonní čísla nikdy nepoužíval, neboť si je bez jeho vědomí a souhlasu na jeho jméno pořídil a používal L. M. Skutečnost, že byl informován o vydání příkazu po více než šesti letech, neodpovídá podle jeho názoru platné legislativě a judikatuře. Navrhovatel dovodil, že měl být o uvedeném příkazu informován bezprostředně po jeho vydání. Vyjádřil přesvědčení, že předmětný příkaz je v rozporu s aktuálním rozhodnutím Nejvyššího soudu stran uchovávání elektronických dat. Vzhledem k uvedenému žádal o přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu a navrhl, aby jej Nejvyšší soud bez náhrady zrušil, na jeho základě zjištěná data prokazatelným způsobem zničil, o čemž jej má písemně informovat, popř. mu uvedené údaje zaslat. Současně žádal, aby orgánům činným v trestním řízení bylo zakázáno předmětné údaje využívat v řízení. 3. T. D. ve svém návrhu uvedl, že v jeho trestní věci bylo již rozhodnuto s tím, že mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody, v němž se již osvědčil. Vyslovil názor, že uvedený příkaz měl být přezkoumáván již v rámci tohoto řízení a nikoli až po 3 až 4 letech od jeho ukončení. Dále zmínil, že příkaz Obvodního soudu pro Prahu 3 považuje za nezákonný, a proto žádá o přezkoumání jeho zákonnosti, s tím, že do dvou měsíců podá návrh na přezkoumání jeho zákonnosti prostřednictvím advokáta. 4. Nejvyšší soud se předně zabýval tím, zda byly splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. 5. Podle § 314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v § 88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a jeho provedení v rozsahu, v jakém nebyla přezkoumána v řízení před soudem ve věci samé. 6. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda byl návrh na přezkum podán oprávněnými osobami, neboť ve smyslu § 88a odst. 2 tr. ř. takový návrh může podat pouze osoba, která byla uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem daného příkazu. Pojmem „telekomunikační provoz“ se rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. Příkaz pak musí obsahovat vždy konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován tak, aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 4 Pzo 3/2022). 7. Podle § 88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin poškození cizích práv podle § 181 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 tr. zákoníku), pro trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a tr. zákoníku), pro trestný čin podvodu (§ 209 tr. zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací (§ 230 tr. zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 tr. zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§ 353 tr. zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 tr. zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§ 357 tr. zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§ 364 tr. zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§ 365 tr. zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. 8. Podle § 88a odst. 2 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2025 státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. 9. Podle § 88a odst. 2 tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2026 má osoba uvedená v § 88a odst. 1 tr. ř., poslední větě, pokud je známa a nejde-li o osobu, která měla možnost se tuto informaci dozvědět z trestního spisu a namítat nezákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu v řízení před soudem, právo na informaci o vydání takového příkazu, nejsou-li dány důvody pro nepodání takové informace, a právo podat návrh na přezkoumání zákonnosti takového příkazu a jeho provedení. Ustanovení § 88 odst. 8 až 11 tr. ř. se použijí obdobně. 10. Při řešení otázky, zda jsou navrhovatelé osobami oprávněnými podat návrh na přezkum, je třeba vycházet z dikce ustanovení § 88a odst. 1 tr. ř. ve znění účinném ke dni doručení informace o vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, tj. v účinném znění ke dni 8. 1. 2026. Podle uvedeného ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. Zákon tedy počítá jak se situací, že v příkazu bude přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se příkaz týká, tak s možností, že je identifikováno pouze telekomunikační zařízení, přičemž totožnost uživatele bude zjištěna teprve následně v průběhu trestního řízení. Pouze takový uživatel telekomunikačního provozu, jehož se příkaz týkal, je oprávněn podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu, a to bez ohledu na to, zda jde o osobu podezřelého či obviněného v daném trestním řízení, či osobu odlišnou. Současně však z dikce ustanovení § 88a odst. 2 tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2026 vyplývá, že z práva na informaci o vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a tedy potažmo i k následnému podání návrhu na přezkum jeho zákonnosti Nejvyšším soudem je vyloučena osoba, která měla možnost se tuto informaci dozvědět z trestního spisu a namítat nezákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu v řízení před soudem. 11. Nejvyšší soud nepřehlédl, že oba navrhovatelé byli již v přípravném řízení vyrozuměni policejním orgánem o možnosti prostudovat trestní spis, čehož navrhovatel F. D. využil prostřednictvím svého obhájce dne 22. 3. 2022 (viz č. l. 3795 spisu). Navrhovatel T. D. byl rovněž o možnosti prostudovat spis vyrozuměn dne 18. 2. 2022 (viz č. l. 3799 spisu), avšak tohoto práva nevyužil. Tedy oba navrhovatelé měli již v přípravném řízení možnost dozvědět se informaci uvedenou v § 88a odst. 2 tr. ř. z trestního spisu, a měli tudíž možnost namítat nezákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu již v řízení před soudem a z pohledu § 88a odst. 2 tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2026, by jim tak postavení oprávněných osob nepříslušelo. I přes tuto skutečnost však Nejvyšší soud dospěl k názoru, že je namístě v této konkrétní projednávané věci postupovat podle zákonné úpravy účinné před 1. 1. 2026 a přiznat navrhovatelům postavení osob oprávněných podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byli osobami, ohledně jejichž telefonických účastnických stanic bylo soudem nařízeno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, a v době, v níž měli možnost se s uvedenou skutečností seznámit z obsahu trestního spisu a namítat případně nezákonnost uvedeného příkazu, nemohli předpokládat budoucí změnu právní úpravy, která jim odejme postavení oprávněné osoby k podání návrhu na přezkum zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. 12. Dále bylo ověřeno, že oba návrhy byly podány v zákonné lhůtě 6 měsíců od poskytnutí informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu. Přípis Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. 12. 2025, kterým sdělil navrhovatelům informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 2 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2025, byl oběma navrhovatelům doručen dne 8. 1. 2026. Na základě tohoto přípisu a v něm uvedeného poučení F. D. podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne 13. 1. 2026 a T. D. podáním doručeným tomuto soudu dne 15. 1. 2026 navrhli přezkum zákonnosti výše citovaného příkazu. Tyto návrhy byly Nejvyššímu soudu doručeny dne 20. 3. 2026. 13. V této souvislosti je nutno k námitce navrhovatele F. D., že byl v rozporu se zákonem a judikaturou informován o vydání příkazu po více než šesti letech, resp. k námitce navrhovatele T. D., že uvedený příkaz měl být přezkoumán již v rámci předcházejícího řízení a nikoli až po 3 až 4 letech od jeho ukončení, připomenout, že informační povinnost podle § 88a odst. 2 tr. ř. neplatí vždy. Ustanovení § 88a odst. 3 tr. ř. stanoví určité výjimky z informační povinnosti, zejména v podobě užité hmotněprávní kvalifikace, dále rovněž je-li proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv nebo svobod osob a dále v podobě situace (jako v nyní projednávané věci), neboť na spáchání trestného činu se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno. V zásadě nezáleží na tom, zda se vede, resp. vedlo proti takovým osobám společné řízení (srov. § 23 tr. zákoníku), ale v tomto případě informace nebude podána jen tehdy, pokud se v době, kdy by podána být měla, ještě ve vztahu alespoň k jedné takové osobě vede trestní řízení (arg. „… nebylo … dosud pravomocně skončeno…“). Toto omezení platí do pravomocného skončení trestního řízení ohledně všech osob podílejících se na trestném činu, v řízení, o němž byl vydán příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (obdobně viz ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1217.). Z obsahu spisu je zřejmé, že v případě spoluobviněných F. P. a E. J. bylo řízení pravomocně skončeno dne 17. 4. 2023, ve vztahu k ostatním spoluobviněným včetně obou navrhovatelů byla věc podle § 23 odst. 1 tr. ř. vyloučena k samostatnému projednání pod sp. zn. 1 T 25/2023 (viz č. l. 4295 spisu), a tato byla podle zjištění Nejvyššího soudu pravomocně skončena až dne 6. 3. 2025. 14. V projednávané věci je třeba uvést, že předmětný příkaz byl vydán písemně soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 na návrh státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 (dále jen „státní zástupce“) ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. 1 ZN 1840/2018 (v příkazu je chybně uvedena sp. zn. 1 ZN 1840/2017). Odůvodnění soudem vydaného příkazu pak vychází z odůvodnění návrhu státního zástupce. Trestní řízení přitom bylo vedeno pro trestný čin uvedený v § 88a odst. 1 tr. ř. Příkaz byl vydán ve věci podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a to na období 6 měsíců před vydáním příkazu (tj. za období od 20. 2. 2019 do 12. 8. 2019). Ve výroku příkazu je uvedeno, že jím mají být zjištěny údaje o telekomunikačním provozu v síti všech společností poskytujících služby mobilních operátorů působících na území České republiky u 22 účastnických čísel (tj. i uživatelských čísel navrhovatelů) a poskytnuty Policii ČR. Z odůvodnění příkazu je zřejmé, že soudce po přezkoumání návrhu státního zástupce a poté, co se seznámil se spisovým materiálem, dospěl k závěru, že návrh je důvodný. Podstata skutku prověřovaného v rámci uvedeného trestního řízení spočívala stručně vyjádřeno v tom, že neznámí pachatelé si pod smyšlenou identitou v několika případech nejprve opatřili motorová vozidla od společností poskytujících jejich krátkodobý pronájem, která následně prodali třetím osobám, ačkoli k tomu nebyli oprávněni, přičemž tímto jednáním způsobili škodu přesahující hranici značné škody. Z odůvodnění vydaného soudního příkazu je zřejmé, že policejní orgán již neúspěšně vyčerpal všechny obvyklé a dostupné úkony trestního řízení k zjištění pachatelů této trestné činnosti. Vzhledem k tomu soud přisvědčil argumentu státního zástupce, že pro potřeby trestního řízení je nezbytné úkonem podle § 88a odst. 1 tr. ř. zjistit uživatele uvedených účastnických telefonních čísel, a získat tak k osobám pachatelů dostatečné množství informací, díky kterým by bylo možné tyto osoby ztotožnit. Objasnění předmětné trestné činnosti a osob pachatelů nebylo jinak možné. Postup podle § 88a odst. 1 a 2 tr. ř. v dané věci označil soud za neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť jeho účelem bylo co nejrychlejší odhalení pachatelů s vědomím, že záznamy o uskutečněném telekomunikačním provozu se uchovávají jen po omezenou dobu. 15. Ze spisového materiálu je zřejmé, že policejní orgán v rámci operativně pátrací činnosti zjistil informace, podle kterých neznámí pachatelé vystupující pod smyšlenou identitou jako R. R. a P. K. si od různých poškozených, kteří nabízeli vozidla ke krátkodobým pronájmům na základě předložených dokladů a uzavření smlouvy zapůjčili vozidla, získali duplikáty velkého technického průkazu k vozidlům a následně prostřednictvím inzertních serverů, nejčastěji www.bazos.cz, nabízeli vozidla k prodeji a prodali tato vozidla třetím osobám. Dále bylo policejním orgánem zjištěno, že plné moci, které pachatelé předložili při uzavírání smluv, registraci vozidel a získání duplikátu velkého technického průkazu, které jsou opatřeny ověřovací doložkou a razítkem České pošty, jsou falzifikáty, které Česká pošta neověřovala. Policejní orgán rovněž zjistil telefonní čísla, která neznámí pachatelé používali k páchání výše uvedené trestné činnosti. Tato telefonní čísla byla použita jak při zakládání inzerátů na inzertním portále www.bazos.cz, tak i při komunikaci se zájemci o koupi vozů, resp. jejich kupci. V dané věci bylo státním zástupcem vyžádáno zjištění údajů o telekomunikačním provozu u celkem 22 telefonních čísel, neboť ve věci došlo k více jednotlivým útokům a neznámí pachatelé často měnili telefonní čísla užitá k páchání trestné činnosti a používali předplacené telefonní karty. Dále bylo policejním orgánem ověřeno, že doklady užité neznámými pachateli při uzavírání nájemních smluv na vozidla jsou padělky, orgány Polské a Bulharské republiky tyto doklady nevydaly a pachatelé jimi pouze kryli svou skutečnou identitu při páchání předmětné trestné činnosti. Podle těchto dokladů nebylo možné pachatele dohledat. Z popisu poškozených a osob podávajících vysvětlení bylo patrné, že prověřovanou trestnou činnost páchaly dvě osoby, které se však tímto způsobem nepodařilo zjistit. Pachatelé uvedenou trestnou činnost páchali minimálně od listopadu 2018, přičemž celková škoda dosáhla minimálně částky 2 030 000 Kč. 16. V návrhu státního zástupce na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. ze dne 12. 8. 2019, sp. zn. 1 ZN 1840/2018, jsou podrobně uvedeny jednotlivé skutečnosti odůvodňující nutnost zjištění údajů o telekomunikačním provozu u zde uvedených uživatelských čísel. Státní zástupce v návrhu uvedl, že účelem zjištění a zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. ř. ve vztahu k vyjmenovaným účastnickým telefonním číslům je zejména potřeba zjistit totožnost a pohyb obou neznámých pachatelů, jakož i rozkrytí, zda se na trestné činnosti nepodílí doposud neustanovené třetí osoby. Státní zástupce dále zdůraznil, že tohoto účelu nelze dosáhnout jiným, méně invazivním způsobem. Stejně tak akcentoval skutečnost, že se v případě realizace příkazu podle § 88a odst. 1 tr. ř. jedná o neodkladný úkon, neboť je potřeba co nejdříve zjistit totožnost osob neznámých pachatelů. Navíc předpokládal, že prověřování bude trvat delší dobu a vyjádřil obavu, že by mohla uplynout doba 6 měsíců, po kterou jsou uchovávány záznamy o telekomunikačním provozu, což se u části údajů již v době podání návrhu stalo. Ve svém návrhu tak státní zástupce dospěl k závěru, že podmínky § 88a odst. 1 tr. ř. jsou splněny, neboť ve věci jde o důvodné podezření ze spáchání úmyslného trestného činu s trestní sazbou od 2 do 8 let. 17. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že ve věci byl příkaz vydán na základě odůvodněného návrhu státního zástupce, v němž byly výslovně a úplně uvedeny skutečnosti, které měly vydání příkazu odůvodňovat. 18. Nejvyšší soud proto přistoupil k přezkoumání podaných návrhů navrhovatelů z hlediska jejich důvodnosti. 19. Ze spisového materiálu je nepochybné, že policejní orgán Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha III, služba kriminální policie a vyšetřování, vedl trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku dílem dokonaného a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Byla tak splněna podmínka § 88a odst. 1 tr. ř., že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možné povolit zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. 20. Příkaz byl vydán na zákonnou dobu, byl povolen na dobu 6 měsíců (od 20. 2. 2019 do 12. 8. 2019). Pokud se jedná o dobu, na kterou mají být dané údaje poskytnuty, trestní řád v ustanovení § 88a tr. ř. žádnou nestanovuje. Při vydávání příkazu je však třeba vycházet z § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje dobu 6 měsíců jako dobu, po kterou jsou právnické a fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinny uchovávat provozní a lokalizační údaje (§ 97 odst. 4 tohoto zákona). Po uplynutí této doby je osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního předpisu, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu (tím je právě příkaz ve smyslu § 88a tr. ř.) nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (blíže viz § 90 tohoto zákona). Pokud by tak neučinila, dopustila by se tím přestupku [§ 118 odst. 14 písm. c) tohoto zákona]. S ohledem na uvedené je proto třeba za nejdéle možnou dobu, za kterou mohou být provozní a lokalizační údaje poskytnuty, považovat právě tuto šestiměsíční dobu, resp. dobu 6 měsíců od vydání příkazu zpětně (k tomu obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 4 PZO 6/2019). Nelze tedy přisvědčit blíže nezdůvodněné námitce navrhovatele F. D., že příkaz je v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu stran uchovávání elektronických dat. 21. Dále je jednoznačné, že příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl ve věci vydán v přípravném řízení soudcem na návrh státního zástupce v písemné podobě a byl přiměřeně odůvodněn. 22. Podle § 88a odst. 1 tr. ř. je možné příkaz vydat jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. K uvedenému je třeba poznamenat, že zákon danou podmínku vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti ve smyslu § 2 odst. 4 tr. ř. Pro vydání příkazu musí soud zvažovat, zda získání konkrétních skutečností významných pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky v souladu s trestním řádem, např. výslechem obviněného, svědků, pomocí listinných či věcných důkazů apod. V dané věci Nejvyšší soud uvádí, že v příkazu bylo logicky a přesvědčivě vysvětleno, že požadované údaje mohou vést ke zjištění skutečností významných pro trestní řízení, konkrétně mohou přispět k identifikaci potenciálních pachatelů trestné činnosti, přičemž předmětné údaje a skutečnosti významné pro trestní řízení nebylo možno získat jiným, méně intenzivním zásahem. Ostatně i ze spisového materiálu je zřejmé, že policejnímu orgánu se nepodařilo pachatele ztotožnit ani prostřednictvím poškozených a dalších osob podávajících vysvětlení. 23. V předmětné věci ani nelze pochybovat, že se jednalo o neodkladný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř. Podle § 160 odst. 4 tr. ř. je neodkladným takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným je pak takový úkon, který nebude možno před soudem provést. Orgánem, který je oprávněn posoudit, zda podle okolností případu šlo o úkon neodkladný nebo neopakovatelný, je soud. V dané věci šlo o úkon provedený ve stadiu přípravného řízení a byl soudem v příkazu dostatečně a úplně odůvodněn z hlediska jeho neodkladnosti. Současně není pochyb o tom, že materiální předpoklady neodkladnosti příkazu byly bez důvodných pochybností naplněny, neboť vyplývají z konkrétních okolností případu vyjádřených v odůvodnění příkazu i z celého spisového materiálu. Předmětné požadované údaje se uchovávají pouze po určitou dobu a po jejím uplynutí již objektivně není možno je získat, hrozila proto jejich ztráta. Navíc tyto údaje měly sloužit k objasnění totožnosti pachatelů uvedené trestné činnosti, případně toho, kdo a jak se na možném páchání trestné činnosti dále podílí. 24. Pro posouzení zákonnosti příkazu není podstatná ani námitka navrhovatele F. D., že uvedená telefonní čísla nikdy nepoužíval a tyto si bez jeho vědomí a souhlasu na jeho jméno pořídil a používal L. M. Podmínkou pro vydání příkazu není totiž vedení trestního řízení proti osobě, jejíž údaje o telekomunikačním provozu mají být zjištěny, nýbrž postačí, že je vedeno trestní řízení pro některý z trestných činů vyjmenovaných v § 88a odst. 1 tr. ř., které jsou prověřovány v rámci trestné činnosti podezřelých osob, na jejichž protizákonném jednání se mají podílet i další osoby. 25. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud konstatuje, že příkazem ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 8. 2019, sp. zn. 0 Nt 13038/2019, který se týkal ve výroku uvedených účastnických čísel navrhovatele F. D. a T. D., zákon podle § 314n odst. 1 tr. ř. porušen nebyl. Příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné. Ve věci byly splněny veškeré zákonné podmínky pro jeho vydání ve smyslu § 88a odst. 1 tr. ř. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§ 314n odst. 2 tr. ř.). V Brně dne 29. 4. 2026 JUDr. Bohuslav Horký předseda senátu