6 Td 6/2026-2771 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2026 v řízení o dovolání, které podal obviněný M. B. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 6 To 42/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 2/2019, o návrhu na vyloučení soudce, takto: Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 31/2026, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 2/2019. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Nejvyššímu soudu byl dne 9. 3. 2022 předložen spis Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 4 T 2/2019, k rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných M. B. a M. E. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2021, sp. zn. 6 To 42/2021. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 5 Tdo 231/2022, ve věci rozhodl, avšak toto rozhodnutí bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2024, sp. zn. II. ÚS 1489/23, zrušeno. Nejvyšší soud následně usnesením ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 5 Tdo 1001/2024, rozhodl tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2021, sp. zn. 6 To 42/2021, a přikázal mu, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Vrchní soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 16. 6. 2025, proti němuž podal obviněný M. B. prostřednictvím svého obhájce dovolání. 2. V souladu s rozvrhem práce platným pro rok 2026 bylo dovolání obviněného M. B. přiděleno k rozhodnutí do senátu č. 5 ve složení předseda senátu JUDr. František Púry, Ph.D., a členové JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., a JUDr. Blanka Roušalová. Věc je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 5 Tdo 31/2026. 3. Soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., dne 3. 2. 2026 navrhl, aby byl podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučen z vykonávání úkonů v uvedeném trestním řízení. Důvodem pro předložení návrhu na vyloučení je blízký přátelský vztah jmenovaného soudce k obhájci obviněného M. B., prof. JUDr. Bc. Tomáši Gřivnovi, Ph.D., který je dán jak okolnostmi osobními (obhájce vystupoval jako svědek na svatbě soudce, obě rodiny se dlouhodobě přátelí), tak profesními (oba působí na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, přičemž obhájce je přímým nadřízeným uvedeného soudce; jsou spoluautoři odborných publikací a článků). 4. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2026 byla věc týkající se uvedeného návrhu předložena k rozhodnutí senátu č. 6. 5. Návrh na vyloučení učiněný soudcem JUDr. Bc. Jiřím Říhou, Ph.D., s odkazem na § 30 odst. 1 tr. ř. shledal uvedený senát Nejvyššího soudu důvodným. 6. Podle § 30 odst. 1 věty první tr. ř. [z] vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce (…) u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům (…) nemůže nestranně rozhodovat. 7. Za situace, kdy bylo ověřeno z příslušného spisového materiálu, že obhajobu obviněného M. B. skutečně vykonává jmenovaný obhájce JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., skutečnosti plynoucí z návrhu na vyloučení zavdávají důvod k tomu, aby byl JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., z rozhodování v této trestní věci vyloučen. Jeho vztah k obhájci obviněného zakládá důvod aplikace § 30 odst. 1 tr. ř., neboť je nezbytné zabezpečit, aby nestrannost orgánu ve věci obviněného rozhodujícího, tj. v řízení o dovolání senátu č. 5, jemuž věc byla přidělena k rozhodnutí, nemohla být zpochybněna. Přitom podle ustálené judikatury důvod pro vyloučení soudce nastává již tehdy, „jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti“ (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 167/94). Vždy je třeba mít na paměti, že „nestrannost soudu má dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo musí být vyloučeny veškeré oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, přičemž i pouhé zdání v tomto směru může mít význam“ (nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 441/04). Aniž by bylo třeba odkazovat na další judikaturu Ústavního či Nejvyššího soudu věnující se otázce vyloučení orgánu činného v trestním řízení z rozhodování, lze uvést, že skutečnosti zmíněné JUDr. Bc. Jiřím Říhou, Ph.D., v jeho návrhu zakládají z uvedených hledisek důvod k tomu, aby byl z rozhodování v uvedené trestní věci vyloučen. 8. Senát č. 6 Nejvyššího soudu proto návrhu vyhověl a podle § 30 odst. 1 tr. ř. tímto usnesením rozhodl, že soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 31/2026 v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, jako soudu prvního stupně, pod sp. zn. 4 T 2/2019. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 2. 2026 JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu