7 Td 19/2026-213 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 5. 2026 v trestní věci obviněného M. Š. vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 11 T 5/2026 o příslušnosti soudu takto: Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Karviné. Odůvodnění: 1. U Okresního soudu v Písku byla podána obžaloba na obviněného M. Š. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit v podstatě tím, že na přesně nezjištěném místě od února 2025 do května 2025 pod falešnou identitou, resp. pod jménem jiné osoby, prostřednictvím internetové komunikace v pěti případech specifikovaných v bodech 1-5 obžaloby slíbil poškozeným M. N., bytem v Halíči, Slovenská republika, T. S., bytem ve Znojmě – Oblekovicích, F. G., bytem v Ostravě – Zábřehu, T. S., bytem v Nýřanech, okres Plzeň-sever, a P. P., bytem ve Strakonicích, dodání různých náhradních dílů k automobilům, přiměl je k zaslání peněžních částek za toto zboží předem na svůj bankovní účet, poté však žádné zboží nedodal, peníze nevrátil a stal se nekontaktním, čímž poškozeným způsobil škodu v celkové výši 13 000 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 11. 3. 2026, sp. zn. 11 T 5/2026, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Okresní soud v Písku odůvodnil toto rozhodnutí tím, že v obvodu jeho působnosti nedošlo k jednání, jímž měl být spáchán trestný čin, ani k následku, který z něho vzešel. Vyjádřil názor, že místně příslušné jsou soudy, v jejichž obvodech mají bydliště poškození, neboť tam nastal následek. Zároveň dodal, že nejvhodnější se jeví příslušnost Okresního soudu v Ostravě s ohledem na to, že v jeho blízkosti (v Havířově) mají bydliště obviněný a svědek O. K. 3. Nejvyšší soud poté, co mu byl trestní spis dne 28. 4. 2026 předložen, shledal, že věcná příslušnost okresního soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ni žádných pochyb. Místní příslušnost se primárně řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Místem spáchání trestného činu se rozumí místo, kde alespoň zčásti došlo k jednání nebo následku anebo nastala jiná okolnost naplňující objektivní stránku trestného činu. 4. V posuzované věci z obžaloby ani jinak ze spisu nevyplývá, že by jakákoli část jednání, následku či jiné okolnosti naplňující objektivní stránku trestného činu nastala v obvodu působnosti Okresního soudu v Písku. Je tedy namístě závěr, že trestný čin nebyl spáchán v obvodu působnosti tohoto soudu a že tento soud z hlediska ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. není místně příslušný. Obžaloba byla u tohoto soudu podána zřejmě proto, že u policejního orgánu v Písku učinil trestní oznámení poškozený P. P., který sice bydlí ve Strakonicích, avšak pracuje v XY, okres Písek. Policejní orgán Policie České republiky – Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, územního odboru Písek, konal přípravné řízení a navrhl dozorujícímu státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Písku podání obžaloby. Okolnost, kde bylo učiněno trestní oznámení, nemá žádný význam, jde-li o otázku určení místa spáchání trestného činu. 5. Přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku spočívá mimo jiné v tom, že pachatel sebe obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Podle obžaloby se obviněný jednání, které je mu kladeno za vinu, dopustil „na přesně nezjištěném místě“. Tato formulace souvisí s tím, že obviněný komunikoval s poškozenými prostřednictvím internetu z místa, o kterém není z důkazů jasné, kde se nachází. Avšak z důkazů není jasné ani to, kde se nacházeli poškození v době, kdy s nimi obviněný komunikoval a tím je měl uvádět v omyl. Bydliště poškozených nelze bez dalšího považovat za místa, kde byl čin spáchán, s odůvodněním, že tam nastal následek. Škoda na straně poškozených a obohacení na straně obviněného bylo výsledkem převodů peněžních částek z bankovních účtů poškozených na bankovní účet obviněného. Při tomto mechanismu nejsou bydliště poškozených rozhodná, zvláště když k převodům docházelo prostřednictvím internetového bankovnictví. Bydliště poškozených by se dala považovat za místa spáchání činu, pokud by bylo zjištěno, že dispozice, jimiž poškození převáděli peníze na účet obviněného, činili v místech svých bydlišť. To ovšem z důkazů výslovně nevyplývá. Celkově lze k dokazování v přípravném řízení uvést, že nebylo zaměřeno na objasnění okolností významných pro zjištění místa spáchání činu. Z toho, jak bylo provedeno dokazování v přípravném řízení, nelze místo spáchání činu zjistit. 6. Za tohoto stavu místně příslušným je soud příslušný podle § 18 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení nelze-li místo činu zjistit, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tato kritéria jsou rovnocenná a žádné z nich není nadřazeno ostatním. Obviněný bydlí v Havířově, okres Karviná. Z hlediska ustanovení § 18 odst. 2 tr. ř. je tak dána místní příslušnost Okresního soudu v Karviné. Nejvyšší soud proto podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Okresní soud v Karviné. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 13. 5. 2026 JUDr. Josef Mazák předseda senátu