7 Tdo 1187/2025-284 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 1. 2026 o dovolání obviněného J. P., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 6. 2025, sp. zn. 2 To 114/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 28/2024 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 12. 2024, č. j. 2 T 28/2024-171, byl obviněný J. P. uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dvacet měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výroky podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody. 2. Jako přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Šumperku skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 13. 8. 2023 v XY převzal od poškozené T. I. její osobní motorové vozidlo zn. Škoda Superb pod smyšlenou legendou příslibu jeho prodeje nebo výměny za jiné vozidlo zn. Škoda Superb, které mělo být na objednávku přivezeno z Německa, avšak žádné vozidlo nesháněl, o prodej převzatého vozidla se nepokoušel, užíval vozidlo pro svoji potřebu nejméně do 15. 4. 2024 a i přes opakované výzvy vozidlo s různými výmluvami nevrátil, čímž poškozené způsobil škodu ve výši 130 000 Kč. 3. Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 6. 2025, č. j. 2 To 114/2025-220, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. 4. Obviněný podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Namítl, že v odvolacím řízení předložil kupní smlouvu ze dne 11. 12. 2023, podle které vozidlo jménem poškozené prodal D. B. Vytkl, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci provedl důkaz touto kupní smlouvou, avšak dále se jí nezabýval a nevyvodil z ní žádné zjištění. Uvedl, že zmíněný důkaz svědčí o tom, že jednal na základě a v souladu s pověřením poškozené vozidlo prodat. Jinak poukázal na okolnosti, které vedly k tomu, že na přelomu února a března 2024 jménem poškozené odstoupil od kupní smlouvy a že kupující odmítal vozidlo vrátit, dokud nebudou uspokojeny jeho nároky na náhradu nákladů vynaložených na opravu vozidla. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí (návrh na další postup po zrušení obviněný neuplatnil). 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání konstatoval, že namítaný listinný důkaz, který obviněný předložil v odvolacím řízení, nemůže zvrátit skutková zjištění učiněná předtím na podkladě důkazů provedených v hlavním líčení. Uvedl, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se sice předloženou kupní smlouvou nijak podrobně nezabýval, avšak ani ji zcela neignoroval, neboť učinil závěr, že na usvědčení obviněného nemohou nic změnit na poslední chvíli předložené důkazy. Státní zástupce připomněl, že soud prvního stupně neměl možnost se takovým důkazem zabývat, jelikož ze strany obviněného i přes několikeré odklady hlavního líčení (z důvodů na straně obviněného a jeho nedosažitelnosti) a dostatečný časový prostor pro přípravu obhajoby nebyl tento důkaz v řízení před prvoinstančním soudem předložen a jeho provedení ani k výslovnému dotazu samosoudce nebylo navrženo. Navíc existenci tohoto listinného důkazu neodpovídal ani způsob obhajoby a obviněným tvrzená skutková verze v jeho výpovědi učiněné v hlavním líčení. Obviněný nic o existenci kupní smlouvy, navíc podepsané poškozenou, ani o nějakém uskutečněném prodeji vozidla (D. B.), o úhradě částky 45 000 Kč s tím související kupujícím, o odstoupení od smlouvy a vůbec o existenci D. B. ve výpovědi neuváděl. Vzhledem k obsáhlosti výpovědi a trvání na své nevině by takové důležité momenty jistě neopomněl alespoň zmínit, pokud by o nich v době své výpovědi měl skutečně nějaké povědomí. Obviněný naopak tvrdil, že má vozidlo v Olomouci u kamaráda s tím, že se pokusí vozidlo zprovoznit a stejně vozidlo poškozené vrátí, ovšem za finanční kompenzaci peněz obviněným vložených do oprav (k nimž ovšem nebyl schopen doložit nějaký doklad, fakturu či potvrzení o úhradě). Státní zástupce rovněž připomněl, že obviněný předložil důkaz paré kupní smlouvy až současně s novou inovativní skutkovou verzí, již deklaroval v podaném odvolání a která vůbec nereflektovala dosavadní průběh dokazování, a to včetně obsahu výpovědi samotného obviněného. Nejen vzhledem k tomuto průběhu řízení, ale i s přihlédnutím k vlastnímu obsahu smlouvy se nabízí varianta, že listina byla vyhotovena účelově, zřejmě bez jakékoli účasti poškozené, a s velkou pravděpodobností až dodatečně v reakci na průběh trestního řízení. Do podání odvolání nebylo nikým ze zainteresovaných osob tvrzeno, že by účelem svěření mělo být zprostředkování prodeje motorového vozidla na náhradní díly, obviněný měl vozidlo kupovat pro přítelkyni, pro sebe, popř. zprostředkovat prodej pojízdného vozidla k užívání dalšímu uživateli. Stejně tak nikdo v průběhu dokazování neuváděl nic o tom, že k rukám prodávající (tedy poškozené) byla před podpisem kupní smlouvy zaplacena kupní cena 45 000 Kč. Státní zástupce navrhl, aby dovolání obviněného bylo jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 7. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 8. Ze smyslu uplatněných námitek je patrno, že předložená kupní smlouva by měla být důkazem, se kterým jsou rozhodná skutková zjištění soudů ve zjevném rozporu, jak to předvídá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tak tomu ovšem evidentně není, neboť zmíněný důkaz není způsobilý na rozhodných skutkových zjištěních soudů cokoli změnit. Lze proto souhlasit se závěrem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, který to v odůvodnění napadeného usnesení konstatoval stroze bez bližšího vysvětlení, avšak věcně správně. 9. Kupní smlouva měla být podle jejího písemného znění uzavřena dne 11. 12. 2023 mezi poškozenou T. I. jako prodávající a D. B. jako kupujícím a opatřena podpisy obou smluvních stran. Kromě toho je ze smlouvy patrno, že prodávající byla zastoupena obviněným, přičemž na smlouvě je i jeho podpis. Podle obviněného poškozená již v době, kdy se s ní dohodl na zprostředkování prodeje vozidla, mu předala spolu s vozidlem také formulář kupní smlouvy, na kterém byly uvedeny údaje o vozidle, přičemž formulář byl poškozenou podepsán. Z toho, co uvedl (ve své pozdější verzi obhajoby) obviněný, dále vyplývá, že když dne 11. 12. 2023 za poškozenou uzavřel kupní smlouvu, byly do jejího písemného vyhotovení doplněny iniciály kupujícího, kupní cena (45 000 Kč), datum a místo podpisu, podpis a razítko kupujícího a podpis obviněného v zastoupení prodávající. 10. Přesto nelze učinit závěr, že by obviněný prodejem vozidla na základě zmíněné kupní smlouvy jednal v souladu s účelem, za kterým mu poškozená své vozidlo předala. Ze zjištění soudů je zřejmé, že obviněný poškozenou o prodeji vozidla vůbec neinformoval, nesdělil jí, že vozidlo v jejím zastoupení prodal, komu a za jakou cenu a zejména pak poškozené nepředal peníze představující obdrženou kupní cenu. Poškozená se tak ocitla v situaci, kdy neměla vozidlo, které předáním obviněnému opustilo její dispoziční sféru, ani peníze utržené prodejem vozidla, neboť si je ponechal obviněný. Za tohoto stavu by byl – za předpokladu, že by kupní smlouva byla pravá – namístě závěr, že obviněný prodal vozidlo jménem poškozené, avšak na svůj účet, čímž jednal v jasném rozporu s účelem, za jakým mu poškozená vozidlo svěřila. Tím byl posuzovaný skutek dokonán. Lze jen dodat, že vozidlo poté, co po něm bylo vyhlášeno pátrání, bylo nakonec nalezeno dne 17. 9. 2025 (tj. po skončení trestního stíhání) v XY v areálu prodejny tuhých paliv nedaleko domu na adrese XY XY (viz č. l. 239-255 spisu). 11. Namítané okolnosti týkající se odstoupení od smlouvy, jak je obviněný zmínil v dovolání, nemají na závěr o dokonání skutku vliv. Obviněný uvedl, že na přelomu února a března 2024 odstoupil za poškozenou od smlouvy, protože pro poškozenou byla nedostatečná kupní cena 45 000 Kč a neposkytla součinnost potřebnou k vyznačení změny osoby provozovatele v evidenci motorových vozidel. Ze svědecké výpovědi poškozené je ovšem patrno, že od obviněného neměla žádnou informaci o prodeji vozidla a že jí naopak zmiňoval, že vozidlo neprodal kvůli špatné převodovce. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 12. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. 13. Přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve znění účinném v době činu se dopustil ten, kdo si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobil tak na cizím majetku větší škodu. Takovou škodou se podle § 138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč. 14. Obviněný namítal, že si vozidlo nepřisvojil, neboť jednal v souladu s uděleným oprávněním ho prodat. Tuto argumentaci nelze akceptovat. Smyslem a účelem svěření vozidla obviněnému bylo, aby ho prodal jménem poškozené a na její účet. I pokud obviněný vozidlo prodal, tak ve skutečnosti na svůj účet. O prodeji vozidla poškozenou neinformoval, nesdělil jí, že vozidlo prodal, komu ho prodal, za jakou cenu ho prodal a peníze získané prodejem jí nepředal, ale ponechal si je. Obviněný tak s vozidlem fakticky naložil jako s vlastním a tím si ho přisvojil ve smyslu § 206 odst. 1 tr. zákoníku. 15. Právní posouzení skutku je tedy v souladu se zákonem. Napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jímž byl výrok o vině ponechán beze změny, evidentně není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak zmínil i státní zástupce v citovaném vyjádření, skutkový závěr uvedený ve výroku rozsudku, že obviněný měl konat pod smyšlenou legendou příslibu prodeje vozidla nebo jeho výměny, by indikoval spíše počáteční podvodný úmysl obviněného, avšak tato nepřesnost (nevycházející z provedených důkazů) není z pohledu dovolacího přezkumu rozhodující. Závěrem 16. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. 1. 2026 JUDr. Josef Mazák předseda senátu